Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reinventarizace dřevin v Libosadu v areálu ČZU v Praze a vytvoření digitalizované mapy tohoto areálu
Rezková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce má dvě části. V literární rešerži se zabývá rozborem různých nenahraditelných úloh zeleně v městském prostředí, specifiky její výsadby a péče, typizací vegetačních ploch v sídlech a v neposlední řadě důležitostí její právní ochrany. Druhá část rešerže je věnována Libosadu v kampusu České zemědělské univerzity. Jsou zde popsány geologické, geomorfologické, pedologické a klimatické podmínky lokality a historie vzniku Libosadu. Také je zde popsána metodika profesora Machovce z roku 1982, která byla použita ke sběru inventarizačních dat v Libosadu ČZU. Praktická část se zabývá samotnou reinventarizací dřevin a trvalkových záhonů v Libosadu ČZU. Práce byla založena na již proběhlých inventarizacích v předchozích letech. Metodikou prof. Machovce z roku 1982 bylo provedeno měření všech listnatých stromů, keřů, jehličnatých dřevin a trvalek. Veškeré údaje byly zaznamenány do inventarizačních tabulek a všechny jednotky byly zakresleny do souboru v programu Auto CAD. Výstupem byly tři výkresy: mapa Libosadu se zákresem rostlin s přiřazeným speciálním kódem každé jednotce, inventarizační mapa s grafickým znázorněním sadovnické hodnoty a průmětu koruny a orientační mapa Libosadu. Dále byla provedena fotodokumentace, která byla následně vložena do interaktivní tabulky na veřejně přístupném webu mapserver. V Libosadu bylo zaměřeno celkem 2045 jednotek rostlin ze 78 čeledí. Nalezneme zde 137 kusů listnatých stromů v 23 rodech, 643 jednotek listnatých keřů v 83 rodech, 867 kusů jehličnatých dřevin v 23 rodech a 398 jednotek trvalek a travin ve 109 rodech. Mezi listnatými stromy je nejpočetnějším rodem Acer s 34 kusy, z listnatých keřů je to rod Rosa s 54 jednotkami a jehličnanům jednoznačně vévodí rod Pinus se 164 jednotkami. Vzhledem k juvenilnímu stadiu v převážné části sbírky je libosad ve velmi dobrém stavu s převládající sadovnickou hodnotou III. třídy (1188 jednotek), následováno II. třídou 319 jednotek), IV. třídou (82 kusů) a I. třídou (52 kusů).
Inventarizace dřevin v části areálu sídliště Červený vrch v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Synek, Petr ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktickou inventarizací části sídliště Červený vrch v Praze 6. Využívá metody inventarizace zeleně dle profesora Machovce (1982). U každé dřeviny bylo provedeno přesné druhové určení, byly změřeny dendrometrické údaje, byla posouzena sadovnická hodnota dřeviny a její přesná poloha byla zanesena do digitalizované mapy v programu AutoCAD. Literární rešerše se nejprve zabývá historií zahrad a zahradních slohů. Podrobněji se věnuje nejstarší historii zahradnických slohů, středověkým zahradám a současné podobě zahrad. Další kapitola pojednává o dřevinách v sadovnické tvorbě z hlediska jejich členění a sortimentu. Následuje rozbor významu městské zeleně a jednotlivých typů městské zeleně. Bakalářská práce obsahuje stručný rozbor přírodních charakteristik cílového území. V druhé polovině této práce se nachází kompletní inventarizační tabulky a jejich podrobný grafický rozbor. V diskusi jsou uvedeny silné a slabé stránky použité metody inventarizace ve srovnání s alternativní Pejchalovou (2008) metodou klasifikace dřevinných vegetačních prvků. Získaná digitální mapa společně s inventarizačními tabulkami a fotodokumentací jsou umístěny na mapserveru.
Použití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v rodinných zahradách
Fialová, Hana ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) v rámci rodinných zahrad na území České republiky. Cílem práce je s použitím literárních materiálů přiblížit úskalí spojená s jejich pěstováním. V první části definuje jednotlivé skupiny a zabývá se vývojem LAKR a účelem, pro nějž byly a jsou cíleně pěstovány. Následuje kapitola věnovaná výběru vhodného stanoviště, s tím související kvalita půdy, její úprava a světelné podmínky. Navazuje charakteristika zástupců LAKR, jež jsou záměrně zvoleni tak, aby z nich bylo možné vybrat rostlinu do rozličných podmínek v zahradě, lišily se vzhledem, výškou i životní formou a pěstováním. Další kapitola se zabývá možnostmi použití LAKR v zahradě, ať už se jedná o smíšené záhony či nově vytvořené společenství v podobě bylinkové spirály nebo štěrkového záhonu. Zmiňuje možnost zasadit tyto prvky do konceptu tematického celku a pomocí pokryvných rostlin a závěsných nádob docílit trojrozměrnosti zahrady. Část věnovaná rozmnožování úzce souvisí s pěstováním, neboť řadu rostlin je nutné v průběhu jejího života a růstu regulovat, nebo naopak získat více životaschopných rostlin. Dále popisuje pohlavní i nepohlavní způsoby množení. Přehled péče během jednotlivých ročních obdobích vyzdvihuje nejběžnější úkony, které se v té době provádějí. V závěru této práce jsou uvedeny zásady sběru jednotlivých rostlinných drog a jejich zpracování. Na oblibě, mimo konzumace bylin v čerstvém stavu, získává i možnost byliny usušit či zamrazit a následně je využívat pro kombinace směsí na čaj, při přípravě pokrmů, výrobě kosmetických produktů a pro další zajímavé účely. Variabilitu bylin potvrzuje i možnost vytvořit domácí biopreparát v podobě bylinné jíchy, která svými účinky leckdy plně nahradí chemickou ochranu a hnojiva.
Inventarizace dřevin v části sídliště Červený vrch na Praze 6 a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Táborská, Anna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením stavu zeleně v části sídliště Červený Vrch na Praze 6. Mnou inventarizovaná oblast se nachází v severovýchodní části celého sídliště v oblasti mezi ulicemi Evropská a Horoměřická. Na tomto území byla provedena inventarizace dřevin dle Machovce (1982). Jednotlivé složky místní dendroflóry byly rozpoznány a lokalizovány v pracovní mapě, případně pomocí GPS souřadnic. Na základě této lokalizace byla poté vytvořena digitální mapa dřevin v programu AutoCAD. Dále byly změřeny velikostní a věkové hodnoty dřevin a jejich kvalita byla oceněna sadovnickou hodnotou. Tyto údaje byly následně přeneseny do inventarizačních tabulek, vytvořených v programu Microsoft Excel, které jsou součástí výsledků této bakalářské práce. V literární rešerši je nejprve stručně shrnuta celková historie zahradního umění. Dále je zde věnována samostatná kapitola historickému vývoji městské zeleně, urbanismu 20. století a vzniku pražských sídlišť. Také se tu nachází kapitoly věnované významným osobnostem urbanismu, jako byl Ebenzer Howard nebo Le Corbusier, kteří se zasloužili o proniknutí zeleně do měst. Podrobněji je rozebrána Howardova teorie zahradních měst. Další část rešerše je věnována dřevinám v sadovnické tvorbě, jejich hodnotám a rozdělení. V poslední části je rozebrána městská zeleň, její rozdělení a význam. Samotná lokalita pražských Vokovic, ve kterých se sídliště Červený Vrch nachází, je podrobněji popsána v kapitole Materiál a metody. Konkrétně tu jsou rozebrány přírodní charakteristiky území, historie Vokovic a výstavba zdejšího panelového sídliště z přelomu 60. a 70. let minulého století. Dále jsou zde podrobně popsány použité metody inventarizace dle Machovce (1982) a následně je popsán také vlastní postup inventarizace. Druhá polovina této bakalářské práce obsahuje inventarizační tabulky, grafické a slovní vyhodnocení celé inventarizace. Z výsledků je patrné, že největší zastoupení dřevin (60 %) zaujímají listnaté keře a že se zde vyskytuje také mnoho jejich porostů. To je způsobeno především velkým množstvím náletových dřevin. Dále jsou zde vyhodnoceny nejčastěji zastoupené druhy dřevin na tomto území a jednotlivé měřené charakteristiky. Na závěr je v diskuzi, mimo jiné, také srovnání Machovcovy inventarizace s klasifikací dřevinných vegetačních prvků (DVP) od Miloše Pejchala.
Inventarizace dřevin v části areálu Červený vrch v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Syřínková, Petra ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám zinventarizováním části území Červený vrch v Praze. Inventarizace tohoto území byla provedena podle Machovce (1982). Dále jsem vytvořila digitalizovanou mapu tohoto území a k jednotlivým dřevinám vytvořila fotodokumentaci. V literární rešerši se zabývám funkcí zeleně v městském prostředí, jaký má vliv na člověka a jeho život, významem zeleně a estetikou. Další kapitola mé bakalářské práce je věnována území Červený vrch z hlediska historie a vývoje tohoto území, nadále pak půdním a klimatickým podmínkám. Později se zabývám metodami, jakým způsobem se jednotlivé dřeviny inventarizují. Popisuji zde jednotlivá měření, která jsou pro tuto práci stěžejní. Dále jsem na základě zaměření celého území vytvořila inventarizační tabulky, které jsem rozdělila podle kategorií na listnaté stromy, jehličnany a jehličnaté keře, listnaté keře a trvalky. Vše jsem zanesla do programu AutoCAD a vytvořila digitalizovanou mapu vybrané části Červený vrch. Ke všem druhům jsem vytvořila fotodokumentaci. Podle mého měření se nachází ve vybrané části Červený vrch celkem 1027 dřevin a trvalek. Z toho je 206 listnatých stromů, 145 jehličnanů a jehličnatých keřů a 653 listnatých keřů. Celkový počet trvalek je 23. Nejčastějším listnatých stromem je Aesculus hippocastanum Nejčastěji se vyskytovaným jehličnanem je Picea abies a nejčastějším listnatým keřem je Syringa vulgaris. Nejpočetnější dřevinou z celého vybraného území Červený vrch je Syringa vulgaris. Dále jsem podle měření zjistila, že nejčastější věková kategorie je 20 - 40 let a nejčetnější sadovnická hodnota je 3. Všechna tato data jsem zanesla do grafů, které je možno vidět v další části mé bakalářské práce.

Viz též: podobná jména autorů
1 Prokeš, Radim
1 Prokeš, Richard
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.