|
|
Hudba jako atribut etnické identity AfroAmeričanů
Procházková, Eva ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Blüml, Jan (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Cílem disertační práce je podrobné prozkoumání vzájemného vztahu mezi hudbou a etnickou identitou vybrané etnické skupiny - Afroameričanů v průběhu několika vymezených historických období a využití získaných informací z dostupných literárních zdrojů jako východiska pro terénní výzkum zkoumané skutečnosti v dnešní době. Hlavní výzkumná otázka zní: Hudba a její role při utváření etnické identity Afroameričanů v současné době. V úvodních kapitolách jsou vymezeny základní pojmy a teorie, přičemž jsou stručně objasněny termíny Afroameričané, afroamerická hudba a etnická identita, a to především z hlediska jejich vzájemné provázanosti a hledání společných kontextů. Teoretická část se zaměřuje zejména na roli hudby při utváření etnické identity Afroameričanů a je členěna do pěti kapitol, které se zabývají zkoumanými souvislostmi mezi hudbou a etnickou identitou v různých historických obdobích, například v době otroctví a Rekonstrukce Jihu, v období Harlemské renesance dvacátých let a Hnutí za občanská práva Afroameričanů či v tzv. post-soulové době osmdesátých a devadesátých let. Zjištěné skutečnosti teoretické části disertační práce slouží jako východiska pro dvouměsíční kvalitativní terénní výzkum, který byl realizován v Chicagu v USA v roce 2018. Pomocí metod polostrukturovaného rozhovoru s vybranými...
|
|
|
Způsoby skončení pracovního poměru
Kuchlerová, Pavla ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Pracovni poměr je nejčastějšim a patrně i nejvyznamnějšim pracovněpravnim vztahem.Jeho prostřednictvim zaměstnanec ziskava finančni prostředky nezbytne pro živobyti a zaroveň tak určuje svou životni uroveň.Je tedy do značne miry na existenci pracovniho poměru zavisly.Z toho důvodu je převažna čast zakoniku prace věnovana ochraně pracovniho poměru, ktera se projevuje mimo jine v pravni upravě skončeni pracovniho poměru. Zakonik prace použiva v souvislosti se skončenim pracovniho poměru pojmy zanik, skončeni a rozvazani pracovniho poměru.Jelikož se tyto pojmy ve větši či menši miře objevuji ve všech častech me diplomove prace, vymezila bych rozdily mezi nimi již v teto uvodni časti. Zanik pracovniho poměru je nejobecnějšim terminem bez bližšiho vztahu ke konkretnimu druhu pracovněpravniho vztahu. Skončeni pracovniho poměru použiva zakonik prace ve spojeni s těmi způsoby zaniku, ktere jsou upraveny v § 48 a nasl. ZPr Rozvazani pracovniho poměru je terminem specifickym, ktery označuje skupinu způsobů zaniku pracovniho poměru na zakladě projevu vůle učastniků pracovniho poměru, např. vypověď či okamžite zrušeni). 1 . Tema "způsoby skončeni pracovniho poměru" jsem si vybrala předevšim z toho důvodu, že je to problematika, se kterou se v běžnem životě setkal teměř každy z nas, ať již přimo - jako učastnik...
|
|
|
Vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb
Kotrčová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
55 ustanovení zvláštním zákonem. Antidiskriminační zákon se pohybuje v Parlamentu ČR již několik let a zdá se, že si ho čeští zákonodárci přehazují jako horký brambor. Po vetu prezidenta z loňského roku bylo projednání a hlasování o zákonu plánováno na 17.3.2009. Zákon prošel 2. čtením. Do ukončení této práce nebyl osud tohoto zákona znám. Co se diskriminace týče, zdá se, že česká společnost v čele se zákonodárci se domnívá, že diskriminace neexistuje a není třeba se jí zabývat. Opak je pravdou. V pracovněprávní oblasti se diskriminací zabývá pouze jedno ustanovení ZP. Podíváme-li se na judikatura soudů, ukazuje se, že problém diskriminace neřeší české soudy často. V tomto ohledu je belgická úprava jednoznačně výhodnější. ZÁVĚR V EU žije téměř 500 milionů obyvatel, z toho ekonomicky aktivních obyvatel je asi polovina. Odhaduje se, jak již jsem zmínila v Úvodu, že vyslaných zaměstnanců je přibližně 1 milion. V poměru ke všem zaměstnaným lidem se nejedná o velké procento. Ovšem nejdůležitějším aspektem vysílání zaměstnanců je, že ho může využít každý 56 zaměstnavatel se sídlem ve Společenství pro každého svého zaměstnance. Význam této úpravy navíc není omezen pouze Společenství, vysláni mohou být i občané třetích států. Z tohoto důvodu je úprava vysílání zaměstnanců skutečně nezbytná a právní úprava na...
|
|
| |
|
|
Úřad práce a jeho úloha při řešení nezaměstnanosti
Stádníková, Jana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Závěr Úřady práce jakožto specializované orgány státní správy směřují svou aktivitu k dosažení rovnováhy poptávky a nabídky po zaměstnání na trhu práce. K dosažení této rovnováhy na trhu práce nabízejí úřady práce bezplatné služby zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, vhodnou rekvalifikaci, informační a poradenskou činnost, ale také poskytují podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci za zákonem stanovených podmínek, pokud se uchazeč o zaměstnání nachází dočasně v tíživé životní situaci. Úřad práce má vzhledem ke své působnosti ideální podmínky k pozitivnímu ovlivňování stability na trhu práce, a to na základě jednání se zaměstnavateli na straně jedné a uchazeči o zaměstnání na straně druhé. Při samotném zprostředkování zaměstnání využívá zejména interakce mezi uchazečem či zájemcem o zaměstnání a úřadem práce, neboť prostřednictvím informací získaných od uchazeče či zájemce o zaměstnání může flexibilně reagovat na jeho potřeby a zároveň mu přizpůsobovat své služby, vždy s přihlédnutím k tomu, aby bylo dosaženo hlavního cíle evidence, kterým je zprostředkování zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti, jako základní právní předpis, je předpisem dynamickým a od své účinnosti prošel již více než dvaceti novelizacemi. Mezi kompetence svěřené úřadům práce patří i rozhodovací činnost...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Mandík, Zdeněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
65 6. Závěr V otázce výpovědi z pracovního poměru nepřinesl nový zákoník práce žádné zásadní změny a to ani z hlediska zjednodušení úpravy, ani z hlediska zvýšení flexibility, po které zaměstnavatelé volali. Pokud jde o ochranu zaměstnance, tak stávající úprava lpí na pojetí ochrany, která mohla být aktuální v půlce minulého století, ale naprosto nevyhovuje dnešním potřebám. Hlavním problémem současné úpravy je to, že při rozvazování pracovního poměru vůbec nereflektuje rozdíly mezi druhy vykonávaných prací, rozdíly mezi kvalifikací zaměstnanců, rozdíly mezi typy a velikostí zaměstnavatelů. ZP práce se tak v duchu socialistického ZP1965 pokouší stanovit standardy, které by platily pro všechny, ale ve svém výsledku neodpovídají potřebám žádné skupiny, na které mají dopadat. Zákoník práce by se neměl bát přenechat úpravu skončení pracovního poměru ve větší míře individuálnímu nebo kolektivnímu vyjednávání, jako je tomu v případě Dánska, které má v zákonné úpravě velmi málo ochranářských prvků a téměř veškerou ochranu ponechává na kolektivním vyjednávání. Zavedením možnosti "bezdůvodné výpovědi" se zákonem stanovenou kompenzací (kterou by bylo možno ovšem na základě kolektivního nebo individuálního vyjednávání zvýšit) by se předešlo zbytečným soudním sporům, zaměstnavatelé by se nebáli více přijímat...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.