|
|
Hradní kaple v Čechách
Záruba, František ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Benešovská, Klára (oponent) ; Prix, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá hradními kaplemi v Čechách v období vrcholného a pozdního středověku. Řešena je výtvarná podoba, typologie kaplí a sakrálního prostoru, nadání kaplí a také kaplani atd. Dokumentováno je necelé jedno sto lokalit, kde se setkáváme s jednou nebo více hradními kaplemi v různém stavu dochování. Klíčová slova: středověk, hradní architektura, hradní kaple, hrady, kaplani, patronátní práva, patrocinia
|
|
| |
|
|
Epigrafický kontext arabských číslic
Prix, Dalibor ; Roháček, Jiří
Stať věnuje pozornost problematice počátků používání arabského číslování na monumentálních nebo veřejných objektech v českém středověku. Kromě celkového hodnocení a metodického rozboru (Jiří Roháček), upozorňuje na dva relativně rané možné případy výskytu užití arabských číslic v pamětních letopočtech v českých Hrusicích a ve slezském Javoře (Dalibor Prix).
|
|
| |
|
|
Glosy k periodizaci dějin středověkého umění ve Slezsku
Prix, Dalibor
Diskusní příspěvek se věnuje obtížné slučitelnosti historických a umělecko-historických periodizací a na příkladech středověkých staveb ze Slezska naznačuje obtíže hledání jednotných chronologických mezníků, které představují jen úzký výsek z komplikovanějších historických struktur stavebního umění.
|
|
|
Drobná středověká opevnění ve Skorošicích u Javorníku
Kouřil, Pavel ; Prix, Dalibor
Autoři ve svém příspěvku hodnotí dnes již neexistující drobná středověká opevnění na katastru vsi Skorošice v českém Slezsku. K oběma fortifikacím chybí jakékoliv písemné prameny, k dispozici jsou pouze nečetné nálezy archeologické. Ty dovolují položit vznik těchto objektů do průběhu 14. století, když jejich trvání nebylo dlouhé a nejspíše nepřežily husitské tažení do Slezska v roce 1428 (?).
|
|
| |
|
|
Středověké osídlení Bohušova (okr. Bruntál) a počátky kostela sv. Martina
Prix, Dalibor ; Zezula, M.
Studie vychází z archeologického a stavebně historického průzkumu kostela sv. Martina. Sleduje slovanské osídlení lokality a regionu před výstavbou raně gotické stavby a následný vznik zděného kostela na starším hřbitově. Kostel z doby kolem roku 1275 - 1280 byl dílem stavitelů a kameníků, kteří budovali městský kostel v blízké Osoblaze. Pod sídelním hradem Fulštejnem byl vystavěn pro Herborda z Fulštejna, stolníka olomouckého biskupa Bruna a dokládá vliv biskupské architektury na vzdáleném moravsko-slezském pomezí.
|
host ::
RSS.