Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hudební řeč v tvorbě albánských skladatelů a její místo v kontextu evropské hudby
Prifti, Egli ; VIČAR, Jan (vedoucí práce) ; BEZDĚK, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá historickým vývojem albánské hudební kultury od starověku do dnešní doby a zkoumá specifické rysy soudobé albánské hudby i individuální komunikativní aspekty hudební řeči současných albánských skladatelů. Z této perspektivy demonstruje, jak hluboce je skladatelská tvorba prostoupena domácími kulturními tradicemi, hudební kulturou dvou hlavních albánských folklorních oblastí Geg (sever) a Tosk (jih), instrumentálními útvary lidových hudebních nástrojů, hudebními i kulturními vlivy zahraniční albánské diaspory a společenskými i politickými událostmi v Evropě 19. a 20. století, které se někdy neočekávaně, ba dokonce paradoxně promítly do samotné povahy albánské soudobé hudby. Metodicky se práce zaměřuje na komplexní analýzu vybraných kompozic předních současných albánských skladatelů. Zkoumání jejich kompozičního stylu a individuální hudební řečí svědčí o tom, že navzdory zřetelným rozdílům ve způsobu práce s hudebním materiálem před pádem komunismu v roce 1990 a po něm poskytuje albánským skladatelům i nadále cenné podněty – vedle některých soudobých kompozičních technik, které jsou unikátní i v mezinárodním měřítku – albánská národní hudba, a to zejména hudba folklorního typu. Albánským autorům se podařila v posledních třech dekádách pozoruhodná a jedinečná stylová syntéza: jejich hudební řeč je originální a zároveň se zařadila do polystylového kontextu postmoderního směřování evropského hudebního umění. Mezinárodní úspěchy pičkových soudobých skladatelů navíc naznačují skutečnost, že i po letech izolace v období komunistického režimu si albánská hudba získala své místo v mezinárodním hudebním světě.
Klavír v soudobé albánské hudbě
Prifti, Egli ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent) ; Kusák, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá komplexní analýzou soudobých albánských klavírních skladeb. Pro tyto účely jsou přirozeně vybrány skladby, které mají odpovídající umělecké i pedagogické hodnoty a které zároveň reprezentují žánry pro tuto hudbu aktuální. Pojem žánr je zde zvláště důležitý, protože je pro tuto práci důležitější než hledisko stylu. Stylový rozsah je naopak v této tvorbě značně omezen, a to nikoli z podnětů kulturních, nýbrž pod vlivem ideologických zásahů minulých let. Klavírní hudba je zasazena do širších historických kontextů, které umožňují akcentovat zvláštnosti albánské hudební řeči, a tím ozřejmit jedinečnost a hodnotu vybraných skladeb jak pro potřeby instrumentální výchovy, tak pro poslech. Klíčová slova Klavír; album; folklor; neoklasicismus; analytická interpretace; pedagogická interpretace
Albánská hudební kultura se zaměřením na klavírní umění a systém výuky hry na klavír
Prifti, Egli ; Gregor, Vít (oponent) ; Palkovská, Jana (vedoucí práce)
Albánie je země, kde dochází ke splývání západní a východní kultury. Tato charakteristika se projevila ve všech oblastech albánského umění. Klavír se v této zemi objevil až na konci 19. století a do šedesátých let 20. století byl hlavně doprovázejícím nástrojem. Díky otevření tiranské konzervatoře se klavír stal koncertním nástrojem a v sedmdesátých letech téhož století se stal velmi oblíbeným. Nejvýznamnějším obdobím, co se týká albánské klavírní literatury, je období komunismu. Proto je tomuto období věnována velká část této diplomové práce, která se snaží obecně představit albánské umění se zaměřením na klavír. Kvůli limitovanému rozsahu této diplomové práce je zde uvedena pouze obecná představa o albánském hudebním zázemí a analýza jen několika reprezentativních klavírních skladeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.