Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sebepojetí studentů VŠ s dyslexií
Lipčáková, Iveta ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sebehodnocením studentů VŠ s dyslexií a jeho porovnáním s intaktní populací studentů VŠ. Dále se zaměřuje na potíže, jimiž studenti VŠ s dyslexií trpí, ale i na jejich silné stránky a pozitivní vlastnosti. Cílem práce bylo i zjistit, zda se vyskytuje vztah mezi sebehodnocením čtení a globálním sebehodnocením jedinců s dyslexií. Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 51 respondentů, přičemž 23 jich patřilo do experimentální skupiny studentů VŠ s dyslexií. Ve výzkumném šetření bylo využito 2 dotazníků, a sice The Reader Self-Perception Scale 2 (RSPS2) a Self-Liking/Self-Competence Scale-Revised Version (SLCS-R). Kromě těchto metod byly použity i 4 otevřené otázky. Výsledky výzkumu ukázaly, že studenti VŠ s dyslexií mají negativnější sebehodnocení čtení než studenti VŠ bez dyslexie, rozdíly v globálním sebehodnocení mezi oběma skupinami však nejsou statisticky významné. Ukázalo se, že u jedinců s dyslexií není mezi sebehodnocením schopnosti čtení a globálním sebehodnocením žádný významný pozitivní vztah. Hlavním zjištěním této práce je, že i přes potíže, způsobené poruchou učení, si studenti VŠ s dyslexií udržují celkové pozitivní hodnocení sebe sama.
Role kresby postavy v orientačním testu školní zralosti
Michálková, Anna ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Rigorózní práce pojednává o roli kresby mužské postavy v Jiráskově Orientačním testu školní zralosti. Cílem práce je příspěvek k rozvoji teorie testovaných schopností. Empirickým materiálem jsou výkony dětí předškolního věku v Orientačním testu školní zralosti, včetně toho pro verbální myšlení a ve vybraném souboru Ravenových barevných progresivních matic. Sběr dat probíhal ve dvou fázích, s odstupem 4 měsíců. Výchozí otázkou je, zda bude výkon v kresbě mužské postavy těsněji korelovat s výkony v těch dalších úkolech, které jsou rovněž orientované na myšlení neverbální (vs. verbální) a o infralogických vztazích (vs. logických). Ukázalo se, že tomu tak není, že za korelacemi stojí spíše míra povšechné rozumové úrovně. Při analýze korelací z hlediska vývoje v daném časovém interval, byl vývoj v kresbě mužské postavy uchopen jako proměnná fungující synchronně s vývojem v dalších úkolech, a také byl v první fázi uchopen jako nezávislá proměnná a také jako proměnná závislá. Při uplatnění přísnějších nároků na míru korelace se ukázalo, že v předškolním věku v intervalu 4 měsíců výchozí úroveň schopnosti kresby mužské postavy neovlivňuje významným způsobem vývoj v dalších oblastech, slabší korelace poté nacházíme např. s Obkreslením skupiny bodů, kde Kresba mužské postavy funguje jako závislá i nezávislá...
Rodina v představách o vlastní budoucnosti u dospívajících z dětských domovů
Henyšová, Žaneta ; Myšková, Lucie (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Úvahy dospívajícího jedince nad vlastní budoucností se mohou podílet na jeho budoucím směřování. Představa vlastní rodiny zaujímá významnou pozici v těchto úvahách a do jisté míry tak determinuje jejich podobu. Jedinci z dětského domova mají zpravidla narušené původní rodinné vazby a je předpokládáno, že by tím mohly být jejich představy o vlastní rodině negativně poznamenány. Diplomová práce je opřena o kvalitativní metodologický přístup, v jehož rámci je zkoumáno pojetí rodiny v představách o vlastní budoucnosti u dospívajících žijících v dětských domovech a v rodinném prostředí. K tomuto cíli byl navrhnut polostrukturovaný rozhovor a projektivní grafické metody, které byly zadány šesti dospívajícím (ve věku 16 - 19 let) z dětských domovů a šesti dospívajícím z rodinného prostředí (tj. kontrolní skupina). Kvalitativní analýza získaných dat potvrdila, že se představy o plánované vlastní rodině u dospívajících z dětského domova liší oproti představám dospívajících z rodinného prostředí. U dospívajících z dětských domovů chybí emoční aspekt rodiny a rodina je jimi vnímána především jako instituce sloužící k ochraně jejích členů. Dále do jejich představ o rodině, zejména o manželských a rodičovských rolích, výrazněji vstupuje genderový rozměr, než jak je tomu u dospívajících z kontrolní skupiny....
Empatie a socio-emoční kompetence u dětí v různých formách náhradní péče
Mlázovská, Barbora ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úrovní socio-emočních dovedností, mírou empatie a výskytem psychosociálních problémů u dětí v různých formách péče (biologické rodiny, dětské domovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pěstounská péče). Cílem je objasnit vztahy mezi měřenými proměnnými a nalézt případné rozdíly v závislosti na formě péče. Práce se zaměřuje také na efekt délky pobytu dětí v institucionální péči a obsahovou analýzu strategií emoční regulace a jednání v sociálních situacích. Studie se zúčastnilo třicet čtyři respondentů. Data byla získávána od samotných dětí (IDS, část Sociálně-emoční kompetence), od pečujících osob (posuzovací dotazníky Kvocient empatie pro děti EQ-C a Dotazník předností a nedostatků SDQ) a ze spisové dokumentace (anamnestický dotazník). Výsledky ukázaly významnou souvislost mezi sledovanými proměnnými. Efekt délky pobytu v institucionální péči nebyl prokázán. Co se týče srovnání v rámci různých forem péče, objevily se rozdíly v míře empatie a výskytu psychosociálních problémů, ale nikoliv v úrovni socio-emočních dovedností. Následná analýza strategií emoční regulace a sociálního chování poukázala na zajímavou tendenci týkající se socio-emočního fungování u dětí v náhradní péči. Moje diplomová práce poslouží jako pilotní studie k připravovanému výzkumnému...
Strachy v období dospívání
Vrabcová, Denisa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou Strachy v období dospívání. Cílem této práce bylo prozkoumat, jaké strachy prožívají dospívající a jak se s nimi vyrovnávají. Pozornost je věnována rovněž tématu komunikace na téma strach v rodině a významům, kterých strach v očích dospívajících nabývá. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část práce je složena ze tří hlavních kapitol. Otevírá ji téma vymezení emocí strachu a úzkosti, pojetí úzkosti a strachu v různých psychologických školách doplněným o pohled fyziologie. Následuje kapitola zaměřující se na ontogenezi strachu s akcentem na období dospívání. V závěru teoretické části je pozornost věnována zvládání zátěže v adolescenci. Těžištěm této práce je její empirická část. Ta je realizovaná v rámci kvalitativního metodologického přístupu. Data byla získána hloubkovými polostrukturovanými rozhovory s adolescenty a jako doplňková metoda sběru dat byly použity nedokončené věty. Výzkumný vzorek sestával z pěti chlapců a pěti dívek ve věku od 16 do 19 let. Obsahem hloubkových rozhovorů byla témata jako asociace spojené se slovem strach, předmět strachu, význam strachu, zvládání strachu či komunikace na toto téma v rodině. Centrálním tématem se na základě analýzy dat vynořilo téma Vztah jako determinant vztahů k sobě, k rodině...
Citová vazba k rodičům a její vliv na úroveň osobní pohody (well-being) adolescentů
Štětinová, Tereza ; Křížová, Ivana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat problematiku citové vazby k rodičům a její vliv na subjektivní well-being adolescentů. Teoretická část se v úvodu věnuje specifikům vývojového období střední adolescence. Následně představuje stěžejní myšlenky konceptů citové vazby a osobní pohody. U obou témat je dále kladen důraz na rozdíly mezi pohlavími a proměny citové vazby i osobní pohody v průběhu celého života jedince. Praktická část se za využití kvantitativních metod v podobě dotazníkového šetření zaměřuje na souvislost citové vazby k rodičům a well-beingu adolescentů. Usiluje o komplexní uchopení daného tématu, a z toho důvodu se věnuje také analýze rozdílů mezi dívkami a chlapci a mateřskými a otcovskými vazbami. Výsledky výzkumného šetření přinášejí zajímavá zjištění. U dívek se potvrzuje souvislost well-beingu a citové vazby k matce i k otci, v případě chlapců se však předpokládaná pozitivní korelace neprokázala ani u jednoho z rodičů. Analýza genderových rozdílů dále ukazuje, že se chlapci a dívky výrazně neliší v kvalitě citové vazby k matce, ale lze mezi nimi zaznamenat rozdíly v citové vazbě k otci. Dívky se svými otci navazují oproti chlapcům méně kvalitní vztahy. Rozdíly mezi dívkami a chlapci v míře pociťovaného subjektivního well-beingu nalezeny nebyly.
Možnosti podpory dětí a dospívajících s ADHD ve škole i mimo ni
Horký, Hynek ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Zaměření diplomové práce s názvem "Možnosti podpory dětí a dospívajících s ADHD ve škole a mimo ni" vychází z autorovy profese učitele na střední škole a z jeho osobních zkušenostní se studenty s ADHD. Cílem práce je představit zmíněný syndrom v kontextu vzdělávání žáků a studentů, přičemž text je zaměřen na dospívající a dospělé s touto poruchou. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části je představena etiologie poruchy a její symptomatologie ve svých proměnách od dětství přes dospívání až po dospělost. Dále jsou uvedeny možnosti diagnostiky a léčby, vždy se zaměřením na to, jakou roli může hrát škola a učitel v těchto procesech. Další kapitoly jsou pak již zaměřeny přímo na možnosti vzdělávání žáků a studentů s ADHD a jejich zakotvení v legislativě, opět od předškolního věku až po dospělost. Ve druhé části práce je popsána výzkumná studie, provedená mezi studenty s ADHD a jejich učiteli na dvou typech středních škol, a to na střední odborné škole a na odborných učilištích, prostřednictvím dotazníků a polostrukturovaných interview. Cílem výzkumu bylo udělat sondu do světa studentů s ADHD a jejich učitelů a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje syndrom vzdělávání těchto studentů, jak ovlivňuje práci učitelů a vztah mezi studentem a učitelem, potažmo studentem a jeho spolužáky. Po stanovení...
Reflexe změn v prožívání u adolescentních chlapců
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím dospívání u chlapců. Hlavním cílem práce je rozšíření poznatků o chlapcích v kontextu naší společnosti a doby. Konkrétně pak zjistit, jak chlapci prožívají své dospívání a změny s ním související. Akcent je kladen na psychosociální změny a identitní otázky v dospívání. Práce se také zaměřuje na to, jakým způsobem a s kým chlapci o těchto změnách komunikují. V teoretické části práce jsou shrnuty základní poznatky týkající se adolescence, které respektují bio-psycho-sociální model osobnosti. Další kapitola je věnovaná identitě a vlivným teoriím. Poslední kapitola diskutuje aktuální témata související s dospíváním u chlapců, a to rizikové chování spojené s užíváním návykových látek a dále pak téma nových technologií a jejich vliv na život adolescentů. V empirické části je představen hlavní metodologický rámec práce, který je založen na kvalitativní analýze semistrukturovaných rozhovorů a doplňkové metodě Nedokončených vět, které byly realizovány se sedmi chlapci ve věku 14-16 let. Pro zpracování byla použita metoda zakotvené teorie. Následně jsou pak data vzešlá z výzkumu analyzována a interpretována. Chlapci své dospívání chápou jako plynutí, na první pohled si změny s ním spojené moc nepřipouštějí, nicméně vnitřně se jimi poměrně intenzivně zabývají. Změny se u nich...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.