Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rodina v představách o vlastní budoucnosti u dospívajících z dětských domovů
Henyšová, Žaneta ; Myšková, Lucie (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Úvahy dospívajícího jedince nad vlastní budoucností se mohou podílet na jeho budoucím směřování. Představa vlastní rodiny zaujímá významnou pozici v těchto úvahách a do jisté míry tak determinuje jejich podobu. Jedinci z dětského domova mají zpravidla narušené původní rodinné vazby a je předpokládáno, že by tím mohly být jejich představy o vlastní rodině negativně poznamenány. Diplomová práce je opřena o kvalitativní metodologický přístup, v jehož rámci je zkoumáno pojetí rodiny v představách o vlastní budoucnosti u dospívajících žijících v dětských domovech a v rodinném prostředí. K tomuto cíli byl navrhnut polostrukturovaný rozhovor a projektivní grafické metody, které byly zadány šesti dospívajícím (ve věku 16 - 19 let) z dětských domovů a šesti dospívajícím z rodinného prostředí (tj. kontrolní skupina). Kvalitativní analýza získaných dat potvrdila, že se představy o plánované vlastní rodině u dospívajících z dětského domova liší oproti představám dospívajících z rodinného prostředí. U dospívajících z dětských domovů chybí emoční aspekt rodiny a rodina je jimi vnímána především jako instituce sloužící k ochraně jejích členů. Dále do jejich představ o rodině, zejména o manželských a rodičovských rolích, výrazněji vstupuje genderový rozměr, než jak je tomu u dospívajících z kontrolní skupiny....
Empatie a socio-emoční kompetence u dětí v různých formách náhradní péče
Mlázovská, Barbora ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úrovní socio-emočních dovedností, mírou empatie a výskytem psychosociálních problémů u dětí v různých formách péče (biologické rodiny, dětské domovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pěstounská péče). Cílem je objasnit vztahy mezi měřenými proměnnými a nalézt případné rozdíly v závislosti na formě péče. Práce se zaměřuje také na efekt délky pobytu dětí v institucionální péči a obsahovou analýzu strategií emoční regulace a jednání v sociálních situacích. Studie se zúčastnilo třicet čtyři respondentů. Data byla získávána od samotných dětí (IDS, část Sociálně-emoční kompetence), od pečujících osob (posuzovací dotazníky Kvocient empatie pro děti EQ-C a Dotazník předností a nedostatků SDQ) a ze spisové dokumentace (anamnestický dotazník). Výsledky ukázaly významnou souvislost mezi sledovanými proměnnými. Efekt délky pobytu v institucionální péči nebyl prokázán. Co se týče srovnání v rámci různých forem péče, objevily se rozdíly v míře empatie a výskytu psychosociálních problémů, ale nikoliv v úrovni socio-emočních dovedností. Následná analýza strategií emoční regulace a sociálního chování poukázala na zajímavou tendenci týkající se socio-emočního fungování u dětí v náhradní péči. Moje diplomová práce poslouží jako pilotní studie k připravovanému výzkumnému...
Strachy v období dospívání
Vrabcová, Denisa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou Strachy v období dospívání. Cílem této práce bylo prozkoumat, jaké strachy prožívají dospívající a jak se s nimi vyrovnávají. Pozornost je věnována rovněž tématu komunikace na téma strach v rodině a významům, kterých strach v očích dospívajících nabývá. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část práce je složena ze tří hlavních kapitol. Otevírá ji téma vymezení emocí strachu a úzkosti, pojetí úzkosti a strachu v různých psychologických školách doplněným o pohled fyziologie. Následuje kapitola zaměřující se na ontogenezi strachu s akcentem na období dospívání. V závěru teoretické části je pozornost věnována zvládání zátěže v adolescenci. Těžištěm této práce je její empirická část. Ta je realizovaná v rámci kvalitativního metodologického přístupu. Data byla získána hloubkovými polostrukturovanými rozhovory s adolescenty a jako doplňková metoda sběru dat byly použity nedokončené věty. Výzkumný vzorek sestával z pěti chlapců a pěti dívek ve věku od 16 do 19 let. Obsahem hloubkových rozhovorů byla témata jako asociace spojené se slovem strach, předmět strachu, význam strachu, zvládání strachu či komunikace na toto téma v rodině. Centrálním tématem se na základě analýzy dat vynořilo téma Vztah jako determinant vztahů k sobě, k rodině...
Citová vazba k rodičům a její vliv na úroveň osobní pohody (well-being) adolescentů
Štětinová, Tereza ; Křížová, Ivana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat problematiku citové vazby k rodičům a její vliv na subjektivní well-being adolescentů. Teoretická část se v úvodu věnuje specifikům vývojového období střední adolescence. Následně představuje stěžejní myšlenky konceptů citové vazby a osobní pohody. U obou témat je dále kladen důraz na rozdíly mezi pohlavími a proměny citové vazby i osobní pohody v průběhu celého života jedince. Praktická část se za využití kvantitativních metod v podobě dotazníkového šetření zaměřuje na souvislost citové vazby k rodičům a well-beingu adolescentů. Usiluje o komplexní uchopení daného tématu, a z toho důvodu se věnuje také analýze rozdílů mezi dívkami a chlapci a mateřskými a otcovskými vazbami. Výsledky výzkumného šetření přinášejí zajímavá zjištění. U dívek se potvrzuje souvislost well-beingu a citové vazby k matce i k otci, v případě chlapců se však předpokládaná pozitivní korelace neprokázala ani u jednoho z rodičů. Analýza genderových rozdílů dále ukazuje, že se chlapci a dívky výrazně neliší v kvalitě citové vazby k matce, ale lze mezi nimi zaznamenat rozdíly v citové vazbě k otci. Dívky se svými otci navazují oproti chlapcům méně kvalitní vztahy. Rozdíly mezi dívkami a chlapci v míře pociťovaného subjektivního well-beingu nalezeny nebyly.
Možnosti podpory dětí a dospívajících s ADHD ve škole i mimo ni
Horký, Hynek ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Zaměření diplomové práce s názvem "Možnosti podpory dětí a dospívajících s ADHD ve škole a mimo ni" vychází z autorovy profese učitele na střední škole a z jeho osobních zkušenostní se studenty s ADHD. Cílem práce je představit zmíněný syndrom v kontextu vzdělávání žáků a studentů, přičemž text je zaměřen na dospívající a dospělé s touto poruchou. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části je představena etiologie poruchy a její symptomatologie ve svých proměnách od dětství přes dospívání až po dospělost. Dále jsou uvedeny možnosti diagnostiky a léčby, vždy se zaměřením na to, jakou roli může hrát škola a učitel v těchto procesech. Další kapitoly jsou pak již zaměřeny přímo na možnosti vzdělávání žáků a studentů s ADHD a jejich zakotvení v legislativě, opět od předškolního věku až po dospělost. Ve druhé části práce je popsána výzkumná studie, provedená mezi studenty s ADHD a jejich učiteli na dvou typech středních škol, a to na střední odborné škole a na odborných učilištích, prostřednictvím dotazníků a polostrukturovaných interview. Cílem výzkumu bylo udělat sondu do světa studentů s ADHD a jejich učitelů a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje syndrom vzdělávání těchto studentů, jak ovlivňuje práci učitelů a vztah mezi studentem a učitelem, potažmo studentem a jeho spolužáky. Po stanovení...
Reflexe změn v prožívání u adolescentních chlapců
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím dospívání u chlapců. Hlavním cílem práce je rozšíření poznatků o chlapcích v kontextu naší společnosti a doby. Konkrétně pak zjistit, jak chlapci prožívají své dospívání a změny s ním související. Akcent je kladen na psychosociální změny a identitní otázky v dospívání. Práce se také zaměřuje na to, jakým způsobem a s kým chlapci o těchto změnách komunikují. V teoretické části práce jsou shrnuty základní poznatky týkající se adolescence, které respektují bio-psycho-sociální model osobnosti. Další kapitola je věnovaná identitě a vlivným teoriím. Poslední kapitola diskutuje aktuální témata související s dospíváním u chlapců, a to rizikové chování spojené s užíváním návykových látek a dále pak téma nových technologií a jejich vliv na život adolescentů. V empirické části je představen hlavní metodologický rámec práce, který je založen na kvalitativní analýze semistrukturovaných rozhovorů a doplňkové metodě Nedokončených vět, které byly realizovány se sedmi chlapci ve věku 14-16 let. Pro zpracování byla použita metoda zakotvené teorie. Následně jsou pak data vzešlá z výzkumu analyzována a interpretována. Chlapci své dospívání chápou jako plynutí, na první pohled si změny s ním spojené moc nepřipouštějí, nicméně vnitřně se jimi poměrně intenzivně zabývají. Změny se u nich...
Stimulace raného dětského vývoje pomocí metody "Estimulacion temprana"
Maryšková, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na preventivní skupinový program Estimulación temprana, který je určen pro děti od 0 do 3 let a jejich rodiče. Je představeno 6 případových studií, pomocí kterých je tento program analyzován. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že program působí na děti skrze aktivity na hrubou a jemnou motoriku, kognitivní, řečový a sociální vývoj. Z kazuistik lze konstatovat, že u sledovaných jedinců nedošlo ke zhoršení, naopak došlo k posunu sledovanému Brunet-Lezinovou škálou. Aktivity zohledňují vývojovou úroveň skupin, do nichž jsou děti rozřazovány dle věku, avšak individuální úroveň konkrétních jedinců reflektují jen v malé míře. Ze studie dále vyplývá, že Estimulación temprana vede rodiče k lepší orientaci ve výchově, k cílené péči o dítě i mimo lekce programu a pomáhá jim také s účelnými způsoby stimulace. Ze subjektivního pohledu rodičů spočívá přínos Estimulación temprana především v možnosti sdílení zkušeností, odreagování se, v navazování přátelských vztahů a ve změnách výchovného vedení. Výsledky této práce přináší kvalitativní rozbor u nás ne zcela známého programu Estimulación temprana, jehož specifičnost spočívá v orientaci na celek dětského vývoje, čímž se vyjímá mezi mnohými jinými intervenčními programy. KLÍČOVÁ SLOVA: raný věk, dětský vývoj, stimulace, výchova,...
Sebehodnocení čtení
Bezecná, Andrea ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vývoje čtenářských dovedností a jeho vztahem k sebepojetí jedince. Teoretická část popisuje vývoj čtenářské gramotnosti z hlediska jazyka, protože vývoj čtení úzce závisí na jazyku, ve kterém se jedinec učí číst a popisuje vývoj čtenářské gramotnosti také z hlediska proměnných, vyskytujících se v jedinci a jeho okolí. Dále se v této části práce zaměřujeme na vývoj sebepojetí a sebehodnocení a v závěru popisujeme specifika sebehodnocení čtení. V praktické části zpracováváme data, která vznikla v rámci Výzkumného projektu Grantové agentury České republiky, který byl realizován v letech 2013 až 2015 členy pracovní skupiny katedry psychologie a dalších odborníků z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. Používáme výsledky Dotazníků sebehodnocení čtení žáků 3. a 4. ročníků, jejichž výkon v těchto dotaznících srovnáváme prostřednictvím kvantitativních metod s jejich reálnými výkony v několika gramotnostních testech, zaměřených na dvě základní složky čtení - porozumění a dekódování. V závěru praktické části pak uvádíme příklady kazuistik žáka s vysokým a nízkým sebehodnocením ve čtení. KLÍČOVÁ SLOVA sebehodnocení čtení, čtenářská gramotnost, diagnostika čtenářských dovedností, sebepojetí, jednoduchý model čtení
Děti se syndromem ADHD v předškolním věku
Hotová, Jana ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Děti se syndromem ADHD v předškolním věku Tato bakalářská práce řeší výchovu a výchovné postupy s dětmi v mateřské škole, které mají syndrom ADHD. Cílem této práce bylo vypracování pedagogické podpůrné intervence a její realizace v prostředí mateřské školy. Zaměřila jsem na realizaci a naplnění cílů vytyčených v bakalářské práci. Intervencí napomoci normalizaci chování dětí s ADHD v běžném provozu MŠ a jejich začlenění do kolektivu. Dále pak intervencí zlepšit interpersonální vztahy a zlepšit kvalitu práce pedagoga v zařízení, které nedisponuje asistentem pedagoga nebo pomocným personálem. V práci jsem vyžila výzkumných metod - případové studie a pozorování. Na základě vyhodnocených údajů byla vypracována krátká pedagogická poradenská intervence, která byla realizována a analyzována v závěru bakalářské práce. Autor: Jana Hotová
Představy mladých dospělých o partnerských vztazích a manželství
Rezková, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce předkládá studii představ mladých dospělých lidí o partnerských vztazích a manželství. Teoretická část vymezuje problematiku vývojového období mladé dospělosti, partnerských vztahů a manželství. Empirická část práce obsahuje popis metodologického designu výzkumu a prezentaci společně s interpretací výsledků, které jsou diskutovány v kontextu teoretických konceptů představených v části teoretické. Cílem práce je analýza představ jedinců ve vývojovém období mladé dospělosti o partnerství a manželství. Studie poskytuje analýzu kritérií výběru partnera, charakteristik vážného partnerského vztahu a předpokladů dobrého a dlouhodobého fungování partnerských vztahů. Bylo zjištěno, že mladí dospělí mají ambivalentní postoj k manželství a nesezdanému soužití, uvědomují si výhody i nevýhody obou typů partnerského soužití. V případě založení rodiny většina mladých dospělých preferuje manželství. KLÍČOVÁ SLOVA: mladá dospělost, partnerské vztahy, manželství, strategie řešení konfliktů

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.