|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Zkušenosti osob s neobvyklou sexuální preferencí s terapií
Vejdovská, Barbora ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušeností nedelikventních osob s poruchami sexuální preference s psychoterapií. Cílem práce je porozumět zkušenostem nedelikventních osob s poruchami sexuální preference s psychoterapií a zhodnotit, zda je psychoterapie efektivním intervenčním nástrojem vhodným pro preventivní působení. Dále bude posouzen efekt psychoterapie na snižování rizikovosti spáchání sexuálního deliktu u nedelikventních osob. V teoretické části práce jsou nejprve představeny poruchy sexuální preference, včetně jejich klasifikace. Dále je pozornost věnována rozlišení sexuální deviace a sexuální delikvence. Následuje část věnující se stigmatizaci osob s poruchami sexuální preference. Na závěr teoretické části je přiblížena léčba poruch sexuální preference, dostupnost léčby v rámci České republiky a činnosti projektu Parafilik. Ve výzkumné části práce jsou představeny sexuální preference deseti mužů, včetně obtíží, které jim jejich odlišná sexualita přináší. Data byla získána prostřednictvím standardizovaného nástroje STABLE-2007 a polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla data analyzována kvalitativní metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Výsledky výzkumu naznačují, že psychoterapeutické působení dosáhlo pozitivních výsledků u devíti z deseti klientů s neobvyklou sexuální...
|
|
| |
|
|
Rodičovské úvahy a rozhodování v oblasti odkladu školní docházky
Geberlová, Kateřina ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu odkladu školní docházky z pohledu rodičů. Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, metodologickou a analytickou. Teoretická část vymezuje mateřskou školu jako první zařízení, se kterým se dítě a jeho rodiče setkávají. Ukazuje doplňkové aktivity - logopedickou péči, stimulační program, psychologickou a pedagogickou diagnostiku. Definuje pojmy jako školní připravenost, školní zralost a odklad školní docházky. Poslední kapitola rámuje mateřskou školu z pohledu celkového systému školství v ČR. V metodologické části je představen cíl výzkumu, výzkumné otázky. Způsob, jakým budou data interpretována. K jejich získání byl využit polostrukturovaný rozhovor s osmi rodiči, kteří se buď rozhodli pro odklad školní docházky nebo jejich dítě řádně nastoupilo do první třídy. V analytické části jsou pak data interpretována. Data jsou rozdělena na dvě skupiny a následně porovnávána. Cílem této práce bylo postihnout způsob, varianty, směry, kterými rodiče uvažují nad dovednostmi svého dítěte ve vztahu k nástupu do první třídy, jeho připravenosti úspěšně zvládnou přechod do dalšího stupně vzdělávání. Vedle toho cíl tkvěl ve zmapování osob, které se na rozhodování podílely, vč. míry jejich vlivu na finální rozhodnutí. Snahou také bylo porovnat rodiče, kteří...
|
|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
| |
|
| |
|
|
Zdroje štěstí seniorů žijících v domově důchodců
Kovalová, Diana ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu štěstí seniorů žijících v domově pro seniory. Zaměřuje se především na to, jak lidé žijící v pečovatelském domě štěstí vnímají a odkud ho čerpají. Díky těmto hlavním chvílím lidského života, kdy se cítí člověk opravdu šťastně, dokáže pak jedinec zvládat těžké momenty, které s sebou stáří a úbytek sil přináší (horší zdravotní stav, ubývající sociální vazby, strach ze smrti atd.). Otázkami péče a spokojenosti je důležité se zabývat nejen z důvodu toho, že se toto téma jednou dotkne úzce každého z nás, ale vzhledem k postupujícímu vyššímu průměrnému věku populace a délce dožití se tyto otázky stávají čím dál aktuálnějšími. V neposlední řadě byla cílem práce snaha ukázat, jak velký vliv na seniora má prostředí, ve kterém žije a jak je důležité zlepšovat kvalitu života a poskytované péče v domovech pro seniory s cílem maximální spokojenosti jejich klientů. Práce je rozdělena na dvě základní části. V teoretické části je představeno téma stáří a stárnutí, dále periodizace stáří, projevy stárnutí a adaptace jedince na toto období. Dalším tématem práce je štěstí, jeho charakteristika, pojetí a jeho zdroje. V neposlední řadě jsou zde uvedeny výzkumy (jak v českém prostředí, tak i v zahraničí), které přinášejí zjištěné poznatky k tématu této práce. V empirickém oddílu je...
|
|
|
Balancování otevřenosti v komunikaci rodičů s malými dětmi
Večeřová, Eliška ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat zaznamenaný jev u některých současných rodičů: otevřenost v komunikaci s jejich malými dětmi je pro ně významnou hodnotou, avšak u několika témat váhají, zda je i v tomto případě vhodná, nebo ji nějakým způsobem modifikují. Na základě kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaných rozhovorů s rodiči předškolních dětí práce přináší konkrétní popis toho, jakým způsobem rodiče balancují svou otevřenost v komunikaci o sexu, Ježíškovi, smrti a válce, vztazích a emocích a také ve výchově. Následně představuje společné znaky tohoto balancování napříč jednotlivými komunikačními tématy, popisuje motivace, hranice a bariéry otevřenosti rodičů v komunikaci a ukazuje, jakou úlohu hraje prožívání rodiče a faktory na straně dítěte. Pojednává také o interpersonálním balancování s partnery, prarodiči a v kontextu společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA otevřená komunikace, balancování otevřenosti, rodiče, předškolní děti, komunikace o sexu, komunikace o smrti, komunikace o vztazích a emocích, otevřená komunikace ve výchově, výchova
|
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
host ::
RSS.