|
|
Diskuse na téma zrušení zákona o rozvodu v roce 1974: symptom sekularizace v Itálii?
Praibišová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
V kontextu sekularizace a formování vztahů církve a státu v Itálii, se tato diplomová práce zabývá tématem legalizace rozvodu a referendem o jeho zrušení v roce 1974. Cílem práce je sledovat, zda lze v diskusi o rozvodech pozorovat symptomy prostupující sekularizace v Itálii. Metodologicky je tato práce zakotvená v kvalitativní obsahové analýze. Prameny, ze kterých tato práce vychází, jsou periodika tří nejvýznamnějších politických stran zkoumané doby: komunistů (deník L'Unità), socialistů (deník Avanti!) a křesťanských demokratů (deník Il Popolo). Cílem je pomocí uvedené metody identifikovat ve vybraných článcích jednotlivé tematické celky, tzv. topoi, která jsou následně podrobena analýze. Výsledky analýzy ukázaly zejména odlišné pojímání reality jednotlivých politických stran, což vyústilo ve formaci dvou opozičních táborů v průběhu referendové kampaně. Křesťanští demokraté vycházející z tradičního křesťanského učení na straně jedné, a socialisté a komunisté hájící koncepci laického, pluralitního státu na straně druhé. Z uvedené analýzy vyplývá, že ve sledované debatě o rozvodech lze, do jisté míry, sledovat tzv. sekularizační proudy.
|
|
|
Jonáš klub jako intelektuálně-kulturní platforma v dobách (ne)svobody
Praibišová, Eva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií, vývojem a působením kulturního spolku spřízněných duší: Jonáš klubem. Hlubší pozornost je věnována otázce mechanismů, jimiž šlo v 70. a 80. letech konstituovat tzv. ostrůvky svobody. Zdá se, že Jonáš klub jako taková platforma svobody fungoval, proto je cílem této práce sledovat jevy, které vedly či přispěly k formaci takového ostrůvku. Z metodologického hlediska se jedná o práci kvalitativní, která užívá metody sběru dat orální historie. Diplomová práce je časově zasazená do let 1967-1989, tedy od období vzniku samotného klubu po Sametovou revoluci. Vybraní pamětníci tak zpravidla zažili většinu tzv. normalizační doby a skrze snahu o proniknutí do jejich subjektivní emické perspektivy, jsou pak sledovaná apriori stanovená témata. Pramenně práce vychází z časopisů, které klub po celou dobu svého působení vydával a dodnes vydává. Co se struktury práce týká, je text členěn mimo úvod a závěr do třech větších celků. V první teoretické části, je čtenáři představen teoreticko-historický kontext, následuje část metodologická, kde je rozebrána nejen metodologie, ale také výzkumná témata, a posledně část analyticko-interpretační, kde jsou analyzovaná jednotlivá témata v komparaci s vybranou odbornou literaturou. Klíčová slova Jonáš klub, intelektuálně-kulturní...
|
host ::
RSS.