Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The role of biotic interactions in plant invasions
Štajerová, Kateřina ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
- ABSTRAKT - Během invaze dochází k zániku dlouhodobě ustálených a vzniku nových biotických interakcí, což má vliv na invazní úspěch rostliny v novém areálu. Ve své práci se zabývám různými biotickými interakcemi, zejména vztahy mezi rostlinami navzájem, jejich herbivory, opylovači a mykorhizními houbami, ale i tím, jak lze znalosti o biotických interakcích následně využít při plánování efektivního managementu, který by byl založen na vědeckých poznatcích. S kolegy jsme studovali tyto interakce na úrovni rostlinných společenstev, ale provedli jsme i mezikontinentální srovnání, zejména mezi Evropou a Severní Amerikou. Náš výzkum byl založen hlavně na sběru terénních dat. Z mnoha teorií a koncepcí, které byly doposud zformulovány pro vysvětlení úspěchu invazních rostlin v novém areálu, je nejčastěji studovanou hypotézou "únik před nepřáteli. Jejím předpokladem je, že invazní druhy jsou v novém areálu úspěšné mimo jiné i proto, že částečně či úplně unikly svým přirozeným nepřátelům, které jejich populace regulovali v původním areálu. Naše výsledky podporují tuto hypotézu, ale zjistili jsme, že rozsah poškození je závislý na souhře několika okolností, tj. o jakou funkční skupinu herbivorů se jedná, či zda jsou v daném areálu původní, totéž platí i pro jejich živné rostliny. Asi nejdůležitější interakcí mezi...
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
Sukcese vegetace na výsypce vápencového lomu
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na člověkem narušených stanovištích, jako jsou např. vápencové lomy, bývá popisována jako jeden z nejvhodnějších způsobů obnovy těchto lokalit po jejich opuštění. Jedním z hlavních důvodů je zjištění, že tento proces může dát vznik ochranářsky cennému společenstvu, zejména pokud se daná lokalita nachází v blízkosti potenciálních zdrojů semen. Cílem této diplomové práce je popsat průběh prvních tří let primární sukcese na výsypce vápencového lomu Čeřinka, který se nachází v těsné blízkosti chráněného xerotermního trávníku, a mimo jiné i srovnat vývoj vegetace na výsypce s průběhem sekundární sukcese na oranici navezené do oblasti lomu. Analýzou dat získaných pravidelným sledováním trvalých ploch, monitoringem deště semen a sledováním abiotických podmínek bylo zjištěno, že na výsypce dochází kromě rychlého střídání dominantních druhů i k imigraci druhů ze sousedního trávníku, přičemž podíl těchto druhů narůstá v čase, a to zejména na trvalých plochách situovaných nejblíže zdrojovému společenstvu. Naproti tomu sekundární sukcese na oranici nevykazuje přibývání těchto druhů, ale naopak postupné rozrůstání druhu Arrhenatherum elatius. Klíčová slova: primární sukcese, vápencový lom, šíření semen, xerotermní trávník, Český kras, rekultivace, sekundární sukcese
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
Explanation and risk assessment of alien woody plants invasion in Central Europe by historical and ecological factors
Křivánek, Martin ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
Conclusions The studies presented focus on the historical and ecological traits corresponding with the successful invasion process of alien woody plants in Central Europe. In regard to invasion biology, woody plant species are among the most problematic plant life forms and constitute a high proportion of the World's worst invasive species. The irreversible changes in ecosystems often caused by invasion of these species constitute one good reason for study. The second is the large amount of data available, especially on human influence and activity (such as the intensity of planting, residence time). The reason for studying alien woody species is also reflected in their ambivalence: on the one hand, the group is represented by the most serious invasive species, while on the other hand, there is still strong pressure to plant these species for timber, food and ornamental purposes. The native woody flora of the Czech Republic contains about 280 species. The exact number of alien woody species in not known. Based on different approaches and datasets, it has been estimated to be in the order of 4,300 species. Exact data is available for a representative sample of frequently-planted alien woody species that contains 1,691 species. An estimated 128 alien species have escaped from cultivation, of which about 17...
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
Sukcese vegetace na plochách po těžbě dřeva v oblastech borových lesů
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Sukcese vegetace na plochách borových lesů po těžbě dřeva byla studována ve vybraných pískovcových oblastech České republiky (Český ráj, Dokesko, České Švýcarsko). Cílem práce bylo zjistit, jaký je sled druhů a rychlost změn v průběhu sukcese, které faktory sukcesi ovlivňují a jak se liší sukcese vegetace po těžbě dřeva a po požáru. Metodou space-for-time substitution bylo zaznamenáno celkem 249 fytocenologických snímků (100 m2 ) po těžbě dřeva ve věku 1 - 170 let, rozdělených do 7 sukcesních stádií. Výsledky práce ukázaly, že v průběhu celé sukcese se počet druhů na snímek statisticky průkazně neměnil. Jednotlivá sukcesní stádia se mezi sebou odlišovala v druhovém složení. Nejmladší sukcesní stádia (do 5 let) se druhovým složením nejvíce odlišovala od všech starších sukcesních stádií hlavně světlomilnými ruderálními druhy rostlin. Nejstarší sukcesní stádia (nad 40 let) si svým druhovým složením byla velmi blízká. Z testovaných faktorů prostředí měla největší vliv na druhové složení vysázená dřevina a lokalita. Po porovnání sukcese vegetace po těžbě dřeva a požáru se plochy po těžbě dřeva vyznačovaly průkazně menším celkovým počtem druhů na snímek. Na plochách po těžbě dorůstaly...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.