|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Dostupnost a srozumitelnost informací podávaných rodinám pacientů v intenzivní péči
Měchurová, Marie ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Práce řeší kvalitu procesu předávání informací příbuzným/blízkým pacienta v intenzivní péči. Deficit důležitých informací či jejich neporozumění může vyvolat u příbuzných a blízkých pacienta úzkost a deprese. Komunikace s rodinou pacienta proto musí probíhat metodicky a systémově. První část práce přináší orientaci v hlavní terminologii a seznamuje s již realizovanými strategiemi řešení problematiky u nás i ve světě. Hlavním cílem je vytvoření metodického pokynu pro personál OARIM (oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny), jenž obsahuje výčet priorit v informování příbuzných a blízkých kriticky nemocného pacienta. Výzkum mapuje celkový pohled příbuzných kriticky nemocného pacienta hospitalizovaného na OARIM na proces komunikace a vzájemné spolupráce s ošetřujícím personálem. Dále zjišťuje, jak příbuzní pacienta OARIM hodnotí úroveň komunikace a vzájemné interakce mezi nimi a ošetřujícím personálem. Empirická část využívá kvantitativních metod průzkumu; pomocí dotazníkového šetření na vzorku 92 příbuzných/blízkých kriticky nemocného pacienta z nemocnice krajského typu přináší analýzu způsobů předávání informací zdravotníky a jejich důsledky. Výsledek průzkumu posloužil k tvorbě metodického pokynu pro ošetřující personál oddělení OARIM, který nabízí seznam priorit v informování...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u polytraumatizované pacientky s komunikačními bariérami
Vojčíková, Žaneta ; Pražáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauerová, Jana (oponent)
Trauma patří k nejčastější příčině úmrtí u populace ve věku do 40 let. Vlivem traumatu vznikají nezvratná zdravotní postižení, trvalé invalidizace a ekonomicky nevyčíslitelné ztráty. V České republice se řadí na páté místo nejčastější příčiny smrti. Trauma představuje pro lidský organismus extrémní stresovou situaci, která jej zatěžuje a projevuje se postižením tělesných a psychických funkcí. Člověk se neočekávaně ocitá mimo své sociální zázemí a životní jistoty s nejistou prognózou na návrat ke stylu života, který vedl před úrazem. Tato případová studie je v teoretické části zaměřena na trauma a jeho dělení, specificky se věnuje polytraumatu a jeho patofyziologii, uvádí pravděpodobnost přežití. Poukazuje na rutinně používaný trauma protokol ATLS. V práci je uvedena diagnostika a terapie v přednemocniční a nemocniční péči, nejčastější komplikace polytraumatu. Závěr teoretické části je věnován komunikaci, komunikačním bariérám a definici ošetřovatelského modelu podle V. Henderson. Praktická část je konkrétní kazuistika pacientky. Ošetřovatelský plán je vytvořený na základě konceptu V. Henderson a podrobně se věnuje hlavnímu problému - komunikačním bariérám. Výsledkem této práce je komunikační karta určená pro rusky hovořící pacienty. Východiska: U pacienta, který utrpěl závažné trauma se vyskytuje...
|
|
|
Úloha sestry v dárcovství orgánů u dětských pacientů
Votavová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Téma diplomové práce jsem zvolila problematiku ošetřovatelské péče u pe- diatrických pacientů před odběrem orgánů na resuscitačním oddělení. Po- važuji toto téma za společensky velmi aktuální, protože počet čekatelů na transplantačních listinách se stále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že právě dětští čekatelé na transplantaci jsou nejvíce ohroženou skupinou, zaměřila jsem se na dětského dárce orgánů. V teoretické části se zabývám koncepcí smrti a jejím stanovením, včetně vyšetřovacích metod, které vedou k potvrzení smrti mozku. Představuji čin- nost Koordinačního střediska transplantací a úlohu koordinátora v dárcov- ském programu, která se zároveň prolíná do programu transplantačního. Pod- statnou složkou je právní legislativa a etická hlediska, která jsou nedílnou sou- částí dárcovského systému v ČR. Studijní materiály jsem vyhledávala v da- tabázích NLK, SVKKL, Medvik, Embase, PubMed, Wiley Online Library, Medscape. Vodítkem mi byla také vypracovaná rešerše z Národní lékařské knihovny a rešerše ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Statistické údaje jsem získala z internetových zdrojů, především z KST. Metodika: Volba případové studie nejlépe plní požadavky nutné k zmapo- vání klíčových okamžiků ošetřovatelské péče, jenž mohou hrát roli při včasné indikaci potencionálního dárce orgánů, a také ve...
|
|
|
Vliv ošetřovatelských postupů na výskyt komplikací cévních vstupů při domácí parenterální výživě
Chalušová, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Domácí parenterální výživa (DPV) se stala běžnou součástí péče o pacienty, jejichž perorální příjem je omezen nebo zcela vyloučen. Neoddělitelnou součástí aplikace DPV je také trvalá nebo dočasná potřeba fungujícího cévního vstupu. Katétrové komplikace negativně ovlivňují kvalitu života, morbiditu, a v případě katétrové sepse i mortalitu pacientů. Kromě toho přináší i zvýšené náklady na léčbu a nutnost rehospitalizací pacientů. Hlavním cílem naší práce je analyzovat komplikace spojené s katétrem a zjistit, zda aplikace katétrových zátek TauroLock a TauroLock Hep a antimikrobiálního krytí Tegaderm CHG ovlivňují výskyt katétrových komplikací při podávání DPV, a zda má na incidenci komplikací vliv osoba, která katétr ošetřovala. Vedlejším cílem práce je charakterizovat pacienty, kterým je DPV podávána a také katétry, které jsou k tomuto účelu používány. Zvolenou metodou je retrospektivní observační kohortová studie. Do výzkumu bylo zahrnuto 52 pacientů, kteří měli dohromady zavedených 72 katétrů (39 Broviaců, 18 PICC katétrů a 15 portů). Celkový počet sledovaných katétrových dnů byl 33 875. Došli jsme k závěru, že používání TauroLocku Hep je efektivní v prevenci katétrových komplikací a signifikantně snižuje celkový výskyt všech komplikací (p=0,024), které lze jeho aplikací ovlivnit, tj. katétrové...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Dostupnost a srozumitelnost informací podávaných rodinám pacientů v intenzivní péči
Měchurová, Marie ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Práce řeší kvalitu procesu předávání informací příbuzným/blízkým pacienta v intenzivní péči. Deficit důležitých informací či jejich neporozumění může vyvolat u příbuzných a blízkých pacienta úzkost a deprese. Komunikace s rodinou pacienta proto musí probíhat metodicky a systémově. První část práce přináší orientaci v hlavní terminologii a seznamuje s již realizovanými strategiemi řešení problematiky u nás i ve světě. Hlavním cílem je vytvoření metodického pokynu pro personál OARIM (oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny), jenž obsahuje výčet priorit v informování příbuzných a blízkých kriticky nemocného pacienta. Výzkum mapuje celkový pohled příbuzných kriticky nemocného pacienta hospitalizovaného na OARIM na proces komunikace a vzájemné spolupráce s ošetřujícím personálem. Dále zjišťuje, jak příbuzní pacienta OARIM hodnotí úroveň komunikace a vzájemné interakce mezi nimi a ošetřujícím personálem. Empirická část využívá kvantitativních metod průzkumu; pomocí dotazníkového šetření na vzorku 92 příbuzných/blízkých kriticky nemocného pacienta z nemocnice krajského typu přináší analýzu způsobů předávání informací zdravotníky a jejich důsledky. Výsledek průzkumu posloužil k tvorbě metodického pokynu pro ošetřující personál oddělení OARIM, který nabízí seznam priorit v informování...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou chorobou srdeční po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu s následnými komplikacemi
Kováčová, Anna ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce na téma Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou chorobou srdeční po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu s následnými komplikacemi, se zabývá specifikou ošetřovatelské péče o pacienta nejprve po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu a následně i po rehospitalizaci pro mediastinitidu a infekční endokarditidu na srdečních chlopní. V teoretické části analyzuji načerpané poznatky týkající se dané problematiky. Použité informace jsou čerpány z odborné literatury, českých i zahraničních článku a z doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti. Hlavním cílem práce je shromáždění a zpracování dat pacienta v delším časovém období do dvou kazuistik. V Kazuistice I. se zaměřuji na podrobný popis ošetřovatelské péče po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu v rámci tří dnů, kdy byl pacient přeložen na jednotku intenzivní péče. V Kazuistice II. jsem shromáždila poznatky u stejného pacienta po rehospitalizaci z důvodu infekčních komplikací, které podrobně hodnotím v průběhu tří dnů hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Mezi mé další cíle patří zjištění, zda se objevují rozdíly v ošetřovatelské péči mezi těmito dvěma kazuistikami. Na závěr bych poukázala na vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči na jednotce intenzivní péče kliniky kardiovaskulární chirurgie. Veškeré...
|
|
|
Vertikalizace pacientů s periferním ECMO z pohledu ošetřovatelské péče
Křenková, Karolína ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
ÚVOD: Systém ECMO je stále rozšířenější metodou podpory, používanou u pacientů s těžkým respiračním nebo oběhovým selháním. Léčba je často spojená s významnou imobilizací pacienta, která může trvat až několik týdnů, což vede k jeho těžké dekondici, prodlužuje se tak doba hospitalizace a návrat do běžného života je velmi náročný. V posledních letech se však objevily snahy o umožnění mobilizace i těmto pacientům, kteří mohou být při vědomí a mohou si udržet svalovou sílu. CÍLE A METODOLOGIE: Cílem práce bylo získat informace o zkušenostech sester s vertikalizací pacientů léčených metodou extrakorporální membránové oxygenace, zhodnotit výskyt nejčastějších bariér, které jim ve vertikalizaci brání a zhodnotit rozdíly v postoji sester k této problematice mezi oslovenými pracovišti. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníku vlastní tvorby. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry, pracující na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačních odděleních, kardiocenter v České republice, kde je metoda systému ECMO využívána. VÝSLEDKY: Vertikalizace a aktivní rehabilitace pacientů s periferním ECMO je v České republice spíše výjimečnou praxí. Respondenti na 4 z 6 oddělení uvedli, že pacienti s ECMO jsou příliš hemodynamicky nestabilní a tlumení a vertikalizace proto není možná. Na dvou...
|
|
|
Uspokojování potřeb v oblasti výživy a hydratace z pohledu nelékařského personálu a dlouhodobě hospitalizovaných pacientů
Pražáková, Zuzana ; Gigalová, Veronika (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Autor: Zuzana Pražáková Instituce: Ústav sociálního léka ství LF UK v Hradci Králové Odd lení ošet ovatelství Název práce: Uspokojování pot eby výživy a hydratace z pohledu neléka ského personálu a dlouhodob hospitalizovaných pacient Vedoucí práce: Mgr. Veronika Gigalová Po et stran: 128 Po et p íloh: 7 Rok obhajoby: 2017 Klí ová slova: Stárnutí a stá í, dlouhodob hospitalizovaný pacient, pot eby lov ka - seniora, výživa, hydratace Bakalá ská práce se zabývá uspokojováním pot eb hydratace a výživy z pohledu neléka ského personálu a dlouhodob hospitalizovaných pacient . Je rozd lena na teoretickou a empirickou ást. V teoretické ásti je vysv tlen pojem stá í a stárnutí a pozornost je také v nována specializované zdravotní pé i pro seniory. Popisuje pot eby lov ka obecn a konkrétn se soust edí na pot ebu výživy a hydratace u dlouhodob hospitalizovaných pacient v seniorském v ku. Empirická ást je zam ena na dotazníkové pr zkumné šet ení, které bylo provedeno u neléka ského zdravotnického personálu a u dlouhodob hospitalizovaných pacient v LDN v Novém Bydžov . Práce má za cíl na základ zjišt ných výsledk posoudit, jak neléka ský zdravotnický personál vnímá a uspokojuje pot ebu výživy a hydratace u svých pacient . Dále je cílem posoudit vnímání uspokojování pot eby výživy a hydratace z pohledu dlouhodob...
|
host ::
RSS.