Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dynamics of cold regulated proteins during cold acclimation in cereals
Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja (vedoucí práce) ; Honys, David (oponent) ; Smýkal, Petr (oponent)
The aim of this dissertation was to study the mechanism of cold acclimation via the dynamics of cold regulated proteins (such as WCS120 or DHN5) in different frost- tolerant wheat and barley cultivars. Mass spectrometry analysis of a total sample of proteins, soluble upon boiling, showed qualitative differences between cold-acclimated (e.g., 7 COR proteins) and non-acclimated (e.g., only 3 COR proteins) samples of the winter wheat Mironovskaya 808. Furthermore, by 2-DE or W-blot analysis, there were found quantitative differences in the accumulation of WCS120 proteins between cultivars, grown under different time, photoperiod, and/or temperature conditions. The higher levels of WCS120 proteins are associated with higher frost tolerance of cultivars, grown under constant and low temperature. However, the dynamics of WCS120 proteins during long-term cold-acclimation, with periods of de-acclimation and re- acclimation, demonstrated that plants with the same level of frost tolerance could be distinguished by the level of accumulation of the WCS120 proteins. These results indicated that developmental genes influence the ability to re-accumulate WCS120 proteins by the partial vernalization of plants, while the ability to induce high frost tolerance was only influenced by the saturation of vernalization....
Effect of cytokinin deficiency on oxidative damage and antioxidant defence during ageing and abiotic stress
Mýtinová, Zuzana ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Prášil, Ilja (oponent)
Pouze několik prací se zabývó rodí|em mtioxi&ční ochay m€zi listy a kořeny (Cryprset al.,2002; Dixit et al.,200|: Liu d Huang' 2000).v tetopnácise o@věď dcivit AoE na stresv listech a kďeirech vášinou lišila"obecně lze říci' žev listeohbyla alrtivitaAPX vyššía dctivita cAT niŽšíve srovnánís kďeny u obou t5půrostlin, a to běhe,lrrnestesoých i *rcswýcn poamaac Aktivita SoD byla niXi v kořenect wT ďi koffro|níchporůrrínkach6 zmolení u ostabÍchstreslbyly *tivity SoD srovnde|név listech i kďenec,h.Attiúta GR byla zvýšenáv kďenech WT oproti lisům' a to při zasolenía suchrr. ZÁvěr l) Listy trmsg€mí€h rostlin se sníženouh|adinou CK ve srovnfoí s kontrolorr strfonou pomateji. AtcKx2 maji v nejstaršíchlistech vyššíobsah Ch| proteinůa takévyšší fotosyntetiďou účinnost. 2) lE tt nejň|adšíoh listů AtcKx2 by|a stmovena zr.ýš€ní mtioxidační o&ma (enzymatickái neenzynďická). 3\ zwšffi mtioxidační ocbÍana m]ůŽebýt inórkováoa jako kompenzace poklesu koncenÚaceCK považovanýchzapotencir{''lníneenzymďiclé antioxidanty,neboto může být ólsles oxidačníhostr€su způsob€néhonedosatk€n CKjiž v mlaóých listeoh. 4) Je takémofué'že vyššlantioxidačníochranav list€ch s nedo$*em cK můŽ'epřispívat . ke 4malenému strírnutíav dusledkutohoopožděnému&isfutrr senescence. 5) @ověď aktivit AoE na jednotlivé sÚesy s€ v listech a kořerech liší mezi...
Markery fyziologického stavu borovice ve vztahu ke genetické variabilitě
Šafránková, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent)
Šlechtění jehličnatých stromů prochází v České republice v posledních desetiletích významným rozvojem, především díky molekulárně genetickým metodám, které zpřesňují a zjednodušují zmapování genotypů stromů a výběr elitních jedinců. Zatím se ovšem v ČR vybírají elitní jedinci pouze podle lesnických parametrů (jako je výška a tloušťka kmene nebo kvalitní tvárnost kmene), které ne vždy korelují se schopností stromu odolávat abiotickým a biotickým stresům. Recentně je snaha do výběrových kritérií při šlechtění jehličnatých stromů zařadit i fyziologické metody a výběr elitních jedinců provádět i podle nespecifických indikátorů stresu, které dokáží mnohem lépe postihnout fyziologickou zdatnost stromu, než lesnické růstové parametry. Výzkum této práce probíhal na genotypech borovice lesní (Pinus sylvestris L.), které se nacházejí v semenných sadech Doubrava a Silov v Plzeňském kraji v České republice. Semenné sady jsou výsadby stromů, které slouží ke sběru geneticky hodnotného reprodukčního materiálu, jsou tedy součástí šlechtitelských programů. Na jehlicích borovic, odebraných v červenci roku 2015, byla provedena analýza nespecifických indikátorů stresu -obsahu fotosyntetických pigmentů, fenolických látek, ligninu, celulózy a prolinu a byla změřena odrazivost a rychlá kinetika fluorescence chlorofylu a....
Antioxidant enzymes response to abiotic stress. Impact of decreased cytokinin level.
Lubovská, Zuzana ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Kočová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Doktorský studijní program: Fyziologie a anatomie rostlin Abstarakt Odpověď antioxidačních enzymů na abiotický stress. Vliv snížené hladiny cytokininů. Zuzana Lubovská Supervisor: RNDr. Naďa Wilhelmová, CSc. Supervisor-consultant: RNDr. Helena Štorchová, CSc. Praha, 2015 V rostlinách tabáku se sníženou hladinou cytokininů (CK) jsem sledovala odpověď antioxidačního enzymatického systému vyvolanou suchem, horkem a kombinací těchto stresorů. Byly použity dvě transgenní linie se sníženou hladinou CK díky overexpresi cytokininoxidasy/dehydrogenasy, genu kódující enzym pro degradaci CK, pod promotorem WRKY6 aktivním v kořenech (linie W6:CKX1) nebo pod konstitutivním promotorem 35S (linie 35S:CKX1) a netransformované rostliny (WT). U rostlin overexprimujících CKX1 se vyvinul větší kořenový system, který přispěl k jejich zvýšené toleranci vůči stresu. Rostliny 35S:CKX1 za sucha také zvýhodnil jejich zakrslý fenotyp a změněná morfologie listu. Geny kódující chloroplastové antioxidační enzymy, stromatální askorbátperoxidasa (sAPX), tylakoidní askorbátperoxidasa (tAPX) a chloroplastová superoxiddismutasa (FeSOD), které odklízejí reaktivní formy kyslíku pocházející z fotosyntetického elektrontransportního řetězce, byly všechny za...
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
Srovnání C3 a C4 plodin z hlediska tolerance k salinitnímu a vodnímu stresu
Kholová, Jana ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Jana (oponent) ; Prášil, Ilja (oponent)
SOUHRN Cílem této práce byla detailní studie genotypů prosa (Pennisetum glaucum (L.) R. Br.), které byly dříve testovány v polních podmínkách a shledány jako kontrastní v toleranci k pozdnímu stresu suchem (vzhledem k výnosům). Dále jsme se zaměřili na identifikaci klíčových znaků a mechanizmů, které významně ovlivňují toleranci k pozdnímu stresu suchem nejen na tomto kontrastním materiálu, ale i na "téměř isogenních liniích" (near isogenic lines; NIL-QTLs, což jsou linie nesoucí lokus kvantitativního znaku (quantitative trait locus; QTL) původem z tolerantního genotypu na genetickém pozadí citlivého genotypu) a na populaci rekombinantních imbredních liniích (recombinant imbred lines; RIL, což je populace linií vzniklá křížením toleraního a citlivého genotypu). Na kontrastních genotypech jsme měřili: Rychlost transpirace (Tr), transpirační výkon (TE), odezvu transpirace na změny v tenzi vodních par (vapor pressure deficit, VPD), hranici půdni vlhkosti, kdy dochází k omezení transpirace (FTSW threshold), počet stomat (SD), citlivost rostlinného růstu k VPD podmínkám. Z biochemických parametrů jsme stanovovali obsah chlorofylu (Chl), karotenoidů (Car), kyseliny abscisové (ABA), prolinu (Pro) a analyzovali jsme izoenzymové spektrum a aktivitu antioxidativních enzymů [superoxid dismutasa (SOD), askorbát...
Relationships between vernalization, frost tolerance and expression f dehydrins in barley (Hordeum vulgare L.)
Kosová, Klára ; Prášil, Ilja (vedoucí práce) ; Kamínek, Miroslav (oponent) ; Chloupek, Oldřich (oponent)
Závěry V tomtooddíleshmuji hlavníqýsledky,kteréjsem ziskalav publikacích3 a 4' Na zakladě poznatkůz literatury a na základě vlastních experimentůjsem prokáza|a, Že protein DHN5 můŽe b;it pouŽíván k rozlišení odrud ječmene s různou úrovní dosaženémrazuvzďornosti. Pro detekci rozdílův akumulaci proteinu DHN5 jsem se rozhodla použítmetodu lD SDS-PAGE spojenou s detekcí proteinu DHN5 na imunoblotech pomocíspecificképrimárníprotilátky. Chlad vede k indukci zýšenéúrovněmrazuvzďomosti a k indukci exprese genuDhn5 a proteinu DHN5 u odrůdječmenepatřícíchke všem rustovým typům - přesívky, oziméi jamí odrudy. V průběhuotuŽeníse však objevují rozdíIy spojenés různým rustovým typem, kteréjsou pravděpodobněpodmíněnyruzným vývojem rostlin. Jarní odrudy, kterénemaji jarovizaci, ustávajíve zvyšováníindukovanémrazwzdomosti a akumulace proteinu DHN5 dříve neŽ odrudy ozimé a přesívky (přesívky sice také nemají jarovizaci, a|e dokéžíindukovat mrazuvzdomost srovnatelnou s ozimými odrudami v důsledkuobdobnéhovývoje - schopnostisetrvatpoměrně dlouhou dobu ve vegetativnífáni vývoje zapodmínek krátkodenníhosvětelnéhoreŽimu). Akumulace proteinuDHN5 je indukovánachladema míraakumulaceproteinuDHN5 je u ruzně odolných odrud odlišná.U sady 2l odrůdbyla zjištěnastatisticky významná korelace mezi akumulacíproteinu DHN5 a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.