|
|
Zhodnocení zdravotního stavu a perspektivy výsadeb dřevin rostoucích u silnic II. a III. třídy, v okresech Hodonín a Břeclav
Prášek, Petr
Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit perspektivu výsadeb podél silnic, aby byla nalezena příčina snížení perspektivy nově vysazených silničních alejí. K výzkumu byly vytypovány tři lokality odlišných podmínek s různými taxony. Byla zkoumána závislost perspektivy na daných podmínkách. Dále bylo navrženo následné ošetření výsadeb pro kladné ovlivnění perspektivy na základě upraveného Standardu Hodnocení stromů. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že perspektiva nové výsadby je špatná. Důvody snížení perspektivy byly určeny jako absence povýsadbové péče, mechanická poškození kmenů stroji a úbytek výsadby vlivem odcizení. Dalším zkoumáním tohoto šetření byla finanční náročnost nových výsadeb. Na základě zjištění snížené perspektivy bylo možno stanovit finanční náklady na údržbu zeleně nad rámec standartní péče.
|
|
| |
|
|
Alternativní tresty jako možnost řešení kriminality žen
Vrbický, Filip ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Prasek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem alternativních trestů jako možností řešení kriminality žen. Popisuje kriminalitu žen, zvláštnosti, kterými je tato kriminalita odlišná od mužské kriminality a nabízí rovněž historický exkurz do této oblasti. Upozorňuje na nutnost zvláštního zacházení se ženami, které se vzhledem ke svému protispolečenskému chování do vězení dostanou a vyjmenovává specifika, která se týkají jejich pobytu ve vězení. Upozorňuje na problematiku krátkodobého trestání a nutností hledání alternativ k tomuto způsobu potrestání pachatele. Poskytuje nahlédnutí na oblast alternativních trestů a v souladu splnění role ženy ve společnosti podává argumenty k rozšířené aplikaci alternativních trestů na tuto skupinu pachatelů trestné činnosti. Snaží se uvést jakým způsobem by mělo být tohoto rozšíření dosaženo.
|
|
|
THE BECOMING-OTHER OF THE EXISTENCE, ESSAY ON CONTEMPORARY PHENOMENOLOGY
Prášek, Petr ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent) ; Romano, Claude (oponent)
Dění existence, esej o současné fenomenologii, je současně systematická i historická fenomenologická studie. Jejím cílem je - prostřednictvím volby systematického problému dění existence jako hlavního tématu - na pozadí jediného fenomenologického pole představit a konfrontovat pět význačných představitelů současné fenomenologie ve Francii: Henriho Maldineye, Clauda Romana, Jeana-Luca Mariona, Renauda Barbarase a Marca Richira. Studie vstupuje do fenomenologie spolu s Edmundem Husserlem a poté představuje některé klíčové originální pojmy dvou generací po-husserlovských autorů, již současné fenomenologii připravují cestu (Martin Heidegger, Erwin Straus, Maurice Merleau-Ponty, Jan Patočka, Emmanuel Lévinas). Pak se už soustředí na "událostní empirismus" u Maldineye a Romana, kteří promýšlejí existujícího a svět v jejich sounáležitosti: událost je chápána jako společné zrození subjektu a světa. Avšak vzhledem k tomu, že dějící se existence je nutně existencí konečnou, radikálně oddělenou od metafyzické transcendence světa, do diskuse musí vstoupit ještě tři další autoři: nejprve Marion, jehož adonné je mezí dávání, a následně i Barbaras s Richirem, kteří tematizují nejarchaičtější vrstvy subjektivity v rámci fenomenologické metafyziky. Všechny rysy jediného fenomenálního pole jsou nakonec představeny...
|
|
|
Člověk v šíleném dění světa (Pojetí člověka u raného Deleuze)
Prášek, Petr ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje filosofii raného Deleuze. Konkrétně ji zkoumá s ohledem na specifickou a jedinečnou individuaci člověka, a to ve vztahu k poslednímu horizontu Bytí v Deleuzově filosofii. První kapitola představuje jakési východisko, za něhož můžeme určit kritiku obrazu myšlení, již úzce spojenou s transcendentálním empirismem. Jeho vrcholem je metafyzický popis virtuálního pole Idejí, transcendentálních podmínek naší zkušenosti, jemuž se věnuje kapitola druhá. Kapitola následující ukazuje, jak Ideje podmiňují, to, že se aktualizují, a to přesně v té míře, v níž se věc rozvíjí v rámci intenzivního pole individuace. V kapitole čtvrté se vracíme zpět na začátek: zabýváme se tu fenoménem, tentokrát již dostatečně vysvětleným, a opět se musíme konfrontovat s obrazem myšlení, který takovéto vysvětlení překrývá. To je rovněž důvod, proč výklad musí pokračovat. Popis specifické individuace člověka má za cíl vysvětlit to, jakým způsobem obraz myšlení stojící na obecném smyslu vzniká. Ačkoli je právě tento obraz nedílnou součástí naší zkušenosti, přece v ní existují jakési ostrůvky diference, místa, v nichž virtualita aktuálnem prosvítá. O nich a o roli jazyka a mluvícího člověka pojednává kapitola pátá, na níž přímo navazuje závěrečné hodnocení celé Deleuzovy filosofie, pokoušející se kriticky ukázat její...
|
|
| |
host ::
RSS.