|
|
Vliv dolní atmosféry na ionosféru
Koucká Knížová, Petra ; Mošna, Zbyšek ; Potužníková, Kateřina ; Boška, Josef ; Kouba, Daniel
Ionosféra představuje slabě ionizované plasma, které je ovlivněné jak slunečními a geomagnetickými\nprocesy tak i jevy probíhajícími v neutrální atmosféře. Korelační koeficienty dlouhých časových řad kritických\nfrekvencí měřených na evropských observatořích vertikálního ionosférického sondování dosahují vysokých\nhodnot. Odrážejí tak dominantní globální vliv sluneční aktivity. Korelační koeficienty dosahují vysokých hodnot\nnejen pro původní data a pro střední hodnoty ale i pro fluktuace. Korelace časových řad výrazně klesá pro\npovrchovou vzdálenost stanic přesahující 1000 km a přibližně 10° geografické šířky. Tento efekt není příliš\npozorovatelný pro rozdíl geografických délek stanic, pro který korelační koeficient klesá pomaleji. Zlom na\nkřivce korelačních koeficientů vysvětlujeme „lokálním“ vlivem neutrální atmosféry a vlnové aktivity.\nPravděpodobným společným zdrojem vlnové aktivity na škále 1000 km/10° jsou troposférické systémy. Ty jsou\nznámé jako významný zdroj vlnových procesů ve velmi širokém rozsahu period, které se šíří až do výšky\nionosféry. Velké troposférické mesoscale systémy typicky dosahují charakteristických horizontálních rozměrů\ndo 2000 km.
|
|
| |
|
|
Analýza turbulentního proudění nad zalesněným terénem
Potužníková, Kateřina ; Sedlák, Pavel ; Šauli, Petra
V příspěvku jsou popsány nízkofrekvenční oscilace a koherentní struktury detekované v časových řadách teploty a rychlosti větru naměřených ve třech hladinách uvnitř lesního porostu (z/h = 0.3, 0.5 a 1, kde h označuje výšku vegetace). Analýza časových řad je založena na metodě waveletové transformace. Velikosti period detekovaných struktur závisí na teplotním zvrstvení uvnitř vegetace a dále se mění v závislosti na dvou převládajících směrech zprůměrovaného horizontálního proudění nad porostem.
|
|
| |
|
|
Podmínky vzniku a vývoje radiační mlhy
Potužníková, Kateřina
Práce představuje příklad modelové simulace typického průběhu a charakteristických vývojových stádií radiační Dále se věnuje citlivosti modelového procesu vzniku a vývoje mlhy na odlišně zadané vnější počáteční podmínky (výška a stupeň pokrytí vegetací, vlhkost půdy, znečištění atmosféry, rychlost větru, výskyt nízké oblačnosti).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.