|
|
Poslední Rožmberkové a páni z Hradce
Potůček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Aleš (oponent)
Jihočeská krajina, kdysi nehostinná, močálovitá a plná pralesů, neprostupných bažin a divokých řek, již v raném středověku lákala lidi k osídlování a zvelebování tohoto zvláštního a uchvacujícího koutu českých zemí. Pro české dějiny jsou jižní Čechy velice důležité. Projíždíme-li ještě dnes touto částí země, třeba jako turisté, zaujmou nás nejen krásy zdejší přírody, ale také četné historické památky, jejichž hustota je v tomto koutu České republiky obzvláště velká. Je to totiž kraj spojený s dlouhou tradicí významného rodu Vítkovců, potažmo jejich následovníků: pánů z Rožmberka, pánů z Hradce, pánů z Landštejna, ze Stráže a ze Sezimova Ústí. Předmětem této práce budou však jen dva nejvýznamnější rody, vzniklé z vítkovské linie, a to páni z Hradce a z Rožmberka. Oba tyto významné rody zanechaly v české historii nesmazatelnou stopu. Abychom mohli lépe pochopit dějiny rodů svázaných s jižními Čechami, musíme připomenout specifické historické problémy této oblasti, které pramení mj. z její polohy na rozhraní Čech a Rakouska, z národnostního složení obyvatelstva, poměru sil mezi pány a poddanými, náboženské problematiky (nanejvýš zajímavý problém zrodu husitského hnutí), nebo hospodářských dějin, jejichž doménou je v tomto kraji zcela nepochybně rozvoj rybníkářství. Všechny tyto otázky jsou důležité, protože se...
|
|
|
Poslední Rožmberkové a páni z Hradce
Potůček, Jan ; Stejskal, Aleš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Jihočeská krajina, kdysi nehostinná, močálovitá a plná pralesů, neprostupných bažin a divokých řek, již v raném středověku lákala lidi k osídlování a zvelebování tohoto zvláštního a uchvacujícího koutu českých zemí. Pro české dějiny jsou jižní Čechy velice důležité. Projíždíme-li ještě dnes touto částí země, třeba jako turisté, zaujmou nás nejen krásy zdejší přírody, ale také četné historické památky, jejichž hustota je v tomto koutu České republiky obzvláště velká. Je to totiž kraj spojený s dlouhou tradicí významného rodu Vítkovců, potažmo jejich následovníků: pánů z Rožmberka, pánů z Hradce, pánů z Landštejna, ze Stráže a ze Sezimova Ústí. Předmětem této práce budou však jen dva nejvýznamnější rody, vzniklé z vítkovské linie, a to páni z Hradce a z Rožmberka. Oba tyto významné rody zanechaly v české historii nesmazatelnou stopu. Abychom mohli lépe pochopit dějiny rodů svázaných s jižními Čechami, musíme připomenout specifické historické problémy této oblasti, které pramení mj. z její polohy na rozhraní Čech a Rakouska, z národnostního složení obyvatelstva, poměru sil mezi pány a poddanými, náboženské problematiky (nanejvýš zajímavý problém zrodu husitského hnutí), nebo hospodářských dějin, jejichž doménou je v tomto kraji zcela nepochybně rozvoj rybníkářství. Všechny tyto otázky jsou důležité, protože se...
|
|
|
Turecké nebezpečí a české země v raném novověku
Potůček, Jan ; Chmelař, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Ve své seminární práci o dějinách Jindřichova Hradce a bakalářské práci o posledních Rožmbercích a pánech z Hradce [Potůček 2006, 2007] jsem se soustředil na dějiny počátků novověku v jižních Čechách. Vedl mě k tomu můj osobní vztah k tomuto regionu a k historickému období a osobnostem, které mu vtiskly dodnes významné a pro historiky nejzajímavější charakteristické rysy. V obou pracích mě šířka tematiky, včetně důrazu, který jsem kromě základních informací o dějinách regionu, města a obou vůdčích rodů věnoval kulturní a hospodářsko-sociální stránce zvolené problematiky vedl ke značné šíři záběru a tím i k jistému zjednodušení obou prací. Na základě podnětů vedoucího práce i vlastní úvahy jsem se rozhodl tematiku diplomové práce podstatně zúžit a zaměřit na méně frekventované otázky. Kromě specializace na kulturní problematiku jihočeské šlechty v raném novověku, při níž bych navazoval na bakalářskou práci, připadalo v úvahu i nové téma, které mě zaujalo v posledních letech. Je to problém vlivu a ohlasu tureckého nebezpečí v českých dějinách od poloviny 15. do konce 16. století s mírným přesahem do počátku století 17., tj. období největšího rozkvětu a prvního úpadku Osmanské říše, pro jehož zpracování jsem se nakonec rozhodl. Vedly mě k tomu tyto úvahy:
|
host ::
RSS.