Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vzduchotechnika knihovny
Pospíšilová, Lucie ; Uher, Pavel (oponent) ; Blasinski, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh vzduchotechnického zařízení objektu knihovny v Brně a zahrnuje experimentální měření vzduchových filtrů. Skládá se ze tří částí. V první z nich je vyhotoveno základní seznámení se vzduchovými filtry a blíže jsou zde popsány filtry atmosférického vzduchu pro odlučování částic pro všeobecné větrání – stanovení filtračních parametrů. Na závěr této teoretické části jsou uvedeny konkrétně kapsové filtry a jejich konstrukce. Cílem druhé části bylo provedení měření experimentu kapsových filtrů s různou filtrační vložkou i počtem kapes a vyhodnocení tlakové ztráty a jejich účinnosti. Poslední část této diplomové práce je zaměřena na návrh vzduchotechnického zařízení zadaného objektu a to konkrétně objektu knihovny. Projekt řeší dopravu čerstvého vzduchu do interiéru vybraných místností knihovny a pokrytí tepelných zisků v letním období, tepelných ztrát v zimním období a úpravu vlhkosti vzduchu.
Role ICT v každodenním životě a mobilitě mladých lidí
Vojtěchovská, Klára ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Šveda, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na roli ICT v každodenním životě a mobilitě mladých lidí. Hlavním úkolem bylo zjistit, jak se prolíná fyzický a virtuální prostor v každodenním životě a mobilitě mladých lidí, kteří byli vybráni pro výzkum, a to na základě kvalitativně pojaté metody deníkových záznamů. Snahou bylo na záměrně vybraném vzorku mladých lidí poukázat na určitá specifika každodenních aktivit ve fyzickém i virtuálním prostoru, která se mohou vyskytovat v celé populaci. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část se zabývá virtuálním prostorem, geografií času ve vztahu k ICT a studiemi zaměřenými na vliv ICT na každodenní život lidí z různých hledisek. Empirická část se zaměřuje na využívání ICT vybranými sociodemografickými skupinami českých obyvatel a na některé časové aspekty využívání ICT a dalších činností vykonávaných mladými lidmi a dalšími věkovými skupinami. Stěžejní je pak popis prolínání virtuálního a fyzického prostoru v každodenním životě 10 komunikačních partnerů. Jejich pohybové vzorce spočívají v prolínání dvou základních typů pohybů, virtuálních a fyzických. Prolínání virtuálního a fyzického prostoru je založeno také na časovém prolínání všech aktivit, včetně sociálních interakcí komunikačních partnerů, jimž je vyčleněna samostatná kapitola. Prolínání aktivit v...
Aktivní senioři, jejich každodenní aktivity a mobilita: příklad Městské části Praha 12
Kotlínová, Lucie ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Chodounská, Helena (oponent)
Aktivní senioři, jejich každodenní aktivity a mobilita: příklad Městské části Praha 12 Abstrakt V souvislosti se stárnutím české populace se denní mobilita starších osob stává stále aktuálnějším tématem. Cílem této práce je popsání každodenního pohybu a realizovaných činností aktivních seniorů, kteří se pohybují v území Městské části Praha 12. První část empirické práce se opírá o zjištění dotazníkového šetření, druhá část využívá informací zjištěných v polostrukturovaných rozhovorech. Ukazuje se, že respondenti jsou relativně spokojeni se svou mobilitou i dalšími aspekty svého života. Mezi jejich nejčastější aktivity patří pohybové činnosti a malé nákupy. Přestože se respondenti během svých každodenních cest setkávají s různými obtížemi, byla zachycena pestrá škála strategií, které používají pro jejich překonávání. Výzkum ukazuje, že opatření, která by pomohla starším lidem podpořit jejich každodenní pohyb, by měla zahrnovat široké spektrum kroků realizovaných různými aktéry. Klíčová slova: denní mobilita, aktivní senioři, každodenní aktivity, Městská část Praha 12
Denní rytmus areálu vysokoškolské koleje
Kadleček, David ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Denní rytmus je koncept, který v poslední době přináší nové poznatky v popisu fungování města, skutečného počtu a pohybu jeho obyvatel. Odhaluje skutečnosti, které nejsou dostupné v tradičních statistických pramenech nebo jsou zde zachyceny nepřesně či nedostatečně podrobně. Jednotlivé případové studie jsou však časově náročné, a proto v řadě lokalit dosud nebyly provedeny. Hlavním cílem mé práce bylo popsat denní a týdenní rytmus vybrané vysokoškolské koleje a jeho nejdůležitější rytmizátory. Areál kolejí 17. listopadu náležející Karlově univerzitě plní rezidenční funkci a tomu odpovídá i jeho rytmus. Nejvíce lidí se zde nachází v pozdních nočních hodinách v pracovní dny. Ráno přichází prudký pokles počtu s maximem odchodů mezi osmou a devátou hodinou a odpoledne pozvolnější nárůst. V sobotu je v areálu znatelně méně lidí a rytmus příchodů a odchodů je mnohem vyrovnanější. Nejvýznamnějším vnějším rytmizátorem je výuka na vysokých školách, nejvýznamnějším rytmizátorem uvnitř areálu je menza, která v poledních hodinách způsobuje přechodný nárůst počtu osob v lokalitě. Klíčová slova: denní rytmus, rytmizátor, příchody, odchody, vysokoškolská kolej, Praha
Demografické stárnutí na pražských sídlištích
Vávra, Michal ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na demografické stárnutí pražských sídlišť a rezidenční spokojenost seniorů. V teoretické části práce je na základě odborné literatury zpracován souhrn problematiky demografického stárnutí, rezidenční spokojenosti a rezidenční stability. Empirická část práce je založena na dvou výzkumných metodách, kterými jsou analýza dat věkové struktury ze sčítání lidu a polostrukturované rozhovory se seniory na sídlišti Nové Ďáblice. Pro práci s daty byly vymezeny dva přístupy, v prvním se porovnával sídlištní typ zástavby s ostatními částmi Prahy, ve druhém byly vymezeny jednotlivé sídlištní soubory s počtem obyvatel přesahujícím 15 tisíc. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že věkové struktury se vyrovnávají a aktuální demografická situace na sídlištích je determinovaná obdobím výstavby sídlištního souboru. Na základě získaných dat lze konstatovat, že čím je sídliště historicky starší, tím má i starší obyvatele. V části zaměřené na kvalitu života seniorů na sídlišti byla metodou polostrukturovaných rozhovorů zjišťována spokojenost s fyzickým prostředím, sociálními vztahy, bydlením, veřejnými prostory, občanskou vybavenosti a službami, dopravou a bezpečností. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
Městské prostory z pohledu mladých žen: příklad Ústí nad Labem
Pohlová, Radka ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Osman, Robert (oponent)
Městské prostory z pohledu mladých žen: příklad Ústí nad Labem Abstrakt Diplomová práce se zabývá vnímáním městského prostoru. Jejím cílem je odhalení ženských specifik pro percepci městského prostoru. Práce seznamuje s feministickými přístupy. Je zde proveden kvalitativně laděný výzkum, konkrétně polostrukturované rozhovory a kreslení mentálních map. Výzkum má charakter případové studie ve městě Ústí nad Labem na skupině bezdětných jedinců bez tělesného handicapu ve věku 22 - 24 let s vysokoškolským vzděláním. Výsledky ukazují, že obraz tohoto města podle komunikačních partnerů a partnerek dělají lidé, kteří tu žijí. Hlavní symbol města je Mariánský most. Ve zkoumané skupině se ukazují specifika pro ženskou percepci městského prostoru. Zkoumané ženy mají jiný pohled na dlažbu, vzhled budov či nebezpečná místa nebo si spojují místa s emocionálně hlubšími zážitky. Také se ukazuje, že ve vnímání města se projevují i jiné faktory než jen pohlaví. Dále výzkum ukazuje, že jedinci si své kresby srovnávají s objektivní realitou a tradičně pojatou mapou. Klíčová slova: Ústí nad Labem, ženy, vnímání, městský prostor, feministické přístupy, mentální mapy
Sociální proměny pražské Libně a obyvatelé lokalit nového bydlení
Štěpán, Marek ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Libeň je čtvrť vnitřního města Prahy, která se v postsocialistickém období dynamicky proměňuje. Bývalá dělnická čtvrť se postupně transformuje v atraktivní rezidenční čtvrť. Práce se věnuje především proměnám sociálního prostředí po roce 1989. V první části je porovnávána sociální struktura Libně a Prahy, následuje analýza sociálně prostorové struktury Libně. Druhá část se zaměřuje na nové rezidenční struktury vznikající na libeňském území. Specificky je zkoumáno sociální klima vybraných lokalit s novou výstavbou. Důraz je kladen na pochopení vztahu mezi rezidenty nových struktur a územím Libně. Klíčová slova: sociálně prostorová struktura, vnitřní město, postsocialistické město, nové rezidenční struktury, sociální klima Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
13 POSPÍŠILOVÁ, Lenka
28 POSPÍŠILOVÁ, Lucie
13 Pospíšilová, Lenka
2 Pospíšilová, Linda
1 Pospíšilová, Ludmila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.