|
|
Study of ambiguities of Quantum Chromodynamics predictions in hard processes
Posolda, Petr ; Chýla, Jiří (vedoucí práce) ; Dolejší, Jiří (oponent) ; Rameš, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována studiu nejednoznačností předpovědí poruchové QCD, které mají svůj původ v renormalizační a faktorizační proceduře. Práce je zaměřena na proces elektron-pozitronové anihilace a na produkci jetů v proton- protonvých srážkách. V prvním případě byla analyzována závislost na RS do čtvrtého řádu poruchové teorie v oblasti nízkých i vysokých energií. Jako vodítko pro určení optimálního RS byl použit PMS. Bylo ukázáno, že vhodný výběr RS je zvlášť důležitý v oblasti nízkých energií, kde například obvykle užívané MS RS vede k záporným a nestabilním předpovědím, a že PMS ve studovaných přpadech těmito nedostatky netrpí. Dále byla vyšetřována závislost jetového účinného průřezu na faktorizační a renormalizační škále v NLO při energiích 1.8, 7 a 14 TeV. PMS opět poskytoval kvalitativně rozumné a stabilní výsledky a jeví se tedy jako relevantní nástroj i v přpadě procesů s hadrony v počátečním stavu. 1
|
|
|
Studium exotických hyperjader
Posolda, Petr ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kvasil, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem vlastností exotických hyperjaderných systémů, konkrétně isotopů berylia, uhlíku, kyslíku a neonu za přítomnosti a hyperonu. Výpočty byly provedeny v rámci relativistické teorie středního pole (RMF), kde je (hyper)jádro popisována jako systém Diracových spinorů (nukleonů, hyperonů) interagujících prostřednictvím (středních) mezonových polí. Exotická hyperjádra byla popisována jako axiálně symetrická. Výpočty hyperjader byly dosud prováděny převážně za předpokladu sférické symetrie. Tato práce tedy rozšiřuje dosud známé předpovědi na oblast exotických, obecně deformovaných systémů. Pro uvedená hyperjádra byly provedeny numerické výpočty vazbových energií, středního kvadratického poloměru a studován vliv tenzorové interakce mezi mezonem a hyperonem na spin orbitální rozštěpení hyperonového energetického spektra. Potvrdilo se, že přítomnost hyperonu zvyšuje hodnotu vazbové energie systému a naopak zmenšuje jeho střední kvadratický poloměr. Pro hyperony byl výzkum zaměřen na možnost existence vázaných stavů hyperonu v atomovém jádře. Ukázalo se, že pro zmíněné isotopy + hyperjádro neexistuje, ale pro - hyperon vázané stavy v některých isotopech možné jsou.
|
|
|
Study of ambiguities of Quantum Chromodynamics predictions in hard processes
Posolda, Petr ; Chýla, Jiří (vedoucí práce) ; Dolejší, Jiří (oponent) ; Rameš, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována studiu nejednoznačností předpovědí poruchové QCD, které mají svůj původ v renormalizační a faktorizační proceduře. Práce je zaměřena na proces elektron-pozitronové anihilace a na produkci jetů v proton- protonvých srážkách. V prvním případě byla analyzována závislost na RS do čtvrtého řádu poruchové teorie v oblasti nízkých i vysokých energií. Jako vodítko pro určení optimálního RS byl použit PMS. Bylo ukázáno, že vhodný výběr RS je zvlášť důležitý v oblasti nízkých energií, kde například obvykle užívané MS RS vede k záporným a nestabilním předpovědím, a že PMS ve studovaných přpadech těmito nedostatky netrpí. Dále byla vyšetřována závislost jetového účinného průřezu na faktorizační a renormalizační škále v NLO při energiích 1.8, 7 a 14 TeV. PMS opět poskytoval kvalitativně rozumné a stabilní výsledky a jeví se tedy jako relevantní nástroj i v přpadě procesů s hadrony v počátečním stavu. 1
|
|
|
Studium exotických hyperjader
Posolda, Petr ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kvasil, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem vlastností exotických hyperjaderných systémů, konkrétně isotopů berylia, uhlíku, kyslíku a neonu za přítomnosti a hyperonu. Výpočty byly provedeny v rámci relativistické teorie středního pole (RMF), kde je (hyper)jádro popisována jako systém Diracových spinorů (nukleonů, hyperonů) interagujících prostřednictvím (středních) mezonových polí. Exotická hyperjádra byla popisována jako axiálně symetrická. Výpočty hyperjader byly dosud prováděny převážně za předpokladu sférické symetrie. Tato práce tedy rozšiřuje dosud známé předpovědi na oblast exotických, obecně deformovaných systémů. Pro uvedená hyperjádra byly provedeny numerické výpočty vazbových energií, středního kvadratického poloměru a studován vliv tenzorové interakce mezi mezonem a hyperonem na spin orbitální rozštěpení hyperonového energetického spektra. Potvrdilo se, že přítomnost hyperonu zvyšuje hodnotu vazbové energie systému a naopak zmenšuje jeho střední kvadratický poloměr. Pro hyperony byl výzkum zaměřen na možnost existence vázaných stavů hyperonu v atomovém jádře. Ukázalo se, že pro zmíněné isotopy + hyperjádro neexistuje, ale pro - hyperon vázané stavy v některých isotopech možné jsou.
|
host ::
RSS.