Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Veřejný život ve Vršovicích ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století.
Popelář, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem veřejného života ve Vršovicích. Téma je -1922, tedy časovým obdobím, ve kterém podstoupily Vršovice svůj nejprudší rozvoj a toto období je zakončeno přičleněním obce k Praze. Cílem jaké faktory měly největší vliv na rozvoj Vršovic v daném období, jakým způsobem se rozvoj obce promítl do veřejného života a jak na tento vývoj reagovala obecní samospráva. Práce nejdříve zkoumá, jak byl vývoj Vršovic zachycen očima extrémních pozorovatelů. Dále bude rozebráno, jaké povahy byly Vršovice, z pohledu skladby obyvatelstva Vršovic, jak se skladba vatelstva měnila v čase, spolu s vatelstvu Vršovic oces růstu a výstavby města včetně vybraných veřejných budov a školství. Tento proces bude dán do spojitosti s růstem populace, se kterým úzce souvisí. toho pohledu bude dále také popsán vývoj spolkového života, který bude úzce spjat se závěrečnou kapitolou o veřejné správě obce a původem místních elit. Klíčová slova: Vršovice, 1869-1922, místní elity, veřejný život, školství, urbanizace
Veřejný život ve Vršovicích ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století.
Popelář, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem veřejného života ve Vršovicích. Téma je -1922, tedy časovým obdobím, ve kterém podstoupily Vršovice svůj nejprudší rozvoj a toto období je zakončeno přičleněním obce k Praze. Cílem jaké faktory měly největší vliv na rozvoj Vršovic v daném období, jakým způsobem se rozvoj obce promítl do veřejného života a jak na tento vývoj reagovala obecní samospráva. Práce nejdříve zkoumá, jak byl vývoj Vršovic zachycen očima extrémních pozorovatelů. Dále bude rozebráno, jaké povahy byly Vršovice, z pohledu skladby obyvatelstva Vršovic, jak se skladba vatelstva měnila v čase, spolu s vatelstvu Vršovic oces růstu a výstavby města včetně vybraných veřejných budov a školství. Tento proces bude dán do spojitosti s růstem populace, se kterým úzce souvisí. toho pohledu bude dále také popsán vývoj spolkového života, který bude úzce spjat se závěrečnou kapitolou o veřejné správě obce a původem místních elit. Klíčová slova: Vršovice, 1869-1922, místní elity, veřejný život, školství, urbanizace

Viz též: podobná jména autorů
4 Popelář, Jan
3 Popelář, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.