Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pozice antecedentu zájmena třetí osoby: tendence v současné češtině
Poncarová, Alena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jakým způsobem probíhá navazování koreferenčních vztahů v českém textu z hlediska aktuálního členění a větněčlenské platnosti. Ve zpracování této problematiky jsem postupovala následujícím způsobem. Prozkoumala jsem dostupnou literaturu týkající se aktuálního členění a větněčlenské platnosti s ohledem na utváření koreferenčních vztahů a její poznatky jsem poté konfrontovala s vlastním výzkumem. Vzhledem k nejednotnosti přístupů bylo nejprve nutné představit termíny, s nimiž tato diplomová práce operuje (kapitola 2) a poté bylo možné představit dosavadní přístupy k problematice včetně metodologického základu mé práce, který představuje zahraniční teorie centeringu, protože, na rozdíl od českých přístupů, poskytuje predikce o četnostech různých způsobů navazování (kapitola 3). Poznatky získané z literatury byly poté aplikovány na data dvojího typu, korpusový materiál Pražského závislostního korpusu a materiál získaný prostřednictvím dotazníkového výzkumu (kapitola 4). Prostřednictvím konfrontace predikcí s daty byly stanoveny nejčastější způsoby navazování koreferenčních řetězců v českém textu, získali jsme tedy informace o principech výstavby českého textu z hlediska uspořádání aktuálně- a větněčlenského (kapitola 5).
Pozice antecedentu zájmena třetí osoby: tendence v současné češtině
Poncarová, Alena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jakým způsobem probíhá navazování koreferenčních vztahů v českém textu z hlediska aktuálního členění a větněčlenské platnosti. Ve zpracování této problematiky jsem postupovala následujícím způsobem. Prozkoumala jsem dostupnou literaturu týkající se aktuálního členění a větněčlenské platnosti s ohledem na utváření koreferenčních vztahů a její poznatky jsem poté konfrontovala s vlastním výzkumem. Vzhledem k nejednotnosti přístupů bylo nejprve nutné představit termíny, s nimiž tato diplomová práce operuje (kapitola 2) a poté bylo možné představit dosavadní přístupy k problematice včetně metodologického základu mé práce, který představuje zahraniční teorie centeringu, protože, na rozdíl od českých přístupů, poskytuje predikce o četnostech různých způsobů navazování (kapitola 3). Poznatky získané z literatury byly poté aplikovány na data dvojího typu, korpusový materiál Pražského závislostního korpusu a materiál získaný prostřednictvím dotazníkového výzkumu (kapitola 4). Prostřednictvím konfrontace predikcí s daty byly stanoveny nejčastější způsoby navazování koreferenčních řetězců v českém textu, získali jsme tedy informace o principech výstavby českého textu z hlediska uspořádání aktuálně- a větněčlenského (kapitola 5).
K sémantice základních číslovek
Poncarová, Alena ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat sémantiku základních číslovek, konkrétně číslovky jeden (kapitola 2.3), číslovky tři (kapitola 2.4) a číslovky pět (kapitola 2.5). Ve zpracování této problematiky jsem postupovala následujícím způsobem. Prozkoumala jsem heslové odstavce věnované jednotlivým uvedeným číslovkám ve výkladových slovnících a zaměřila jsem se na vyčleněné významové typy. Také jsem zkoumala výskyt číslovek jeden, tři, pět v Českém národním korpusu zejména z hlediska kolokací, v nichž se nejčastěji objevují. Bližší popis metody je zpracován v kapitole 2. Výsledky těchto dvou zkoumání jsem porovnala a vyvodila závěry týkající se sémantické platnosti uvedených číslovek. Kromě toho jsem prostřednictvím srovnání zjišťovala, jak jsou informace zachycené ve výkladových slovnících pro současný jazykový úzus relevantní a aktuální. Závěry jsou obsaženy v kapitole 3.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.