|
|
Podmínky prodloužení života v domácím prostředí u seniorů se sníženou soběstačností
Šibravová, Jaroslava ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Pončová, Radka (oponent)
Abstrakt česky Práce zkoumá okolnosti, za kterých jsou senioři v případě zhoršení zdravotního stavu a omezení soběstačnosti nuceni opustit domov a hrozí riziko, že se do něj již nebudou moci vrátit. Domácí prostředí mění za instituce pobytových sociálních služeb. Teoretická část představuje možnosti, které pomáhají eliminovat či alespoň oddálit trvalé opuštění přirozeného prostředí. Praktická část popisuje výsledky kvalitativního výzkumu provedeného metodou focus group ve skupinách seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem je zjištění, jak tyto možnosti vnímají a jaké varianty řešení jsou pro ně přípustné. Navíc je praktická část obohacena o výsledky pozorování domácího prostředí skupiny seniorů využívajících službu osobní asistence. Očekávaným výsledkem práce je pojmenování vlivů působících na odchod z domácího prostředí do institucionální péče. Klíčová slova bytové podmínky, soběstačnost, úprava bytu, sociální služby, zdravotní služby
|
|
|
Metodik v sociální službě: kvalifikační a osobnostní profil pracovní pozice
Krbec, Petr ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pončová, Radka (oponent)
Tématem diplomové práce je kvalifikační a osobnostní profil pracovní pozice metodika v sociální službě v České republice. Teoretická část práce se nejprve věnuje kvalitě sociálních služeb, jejíž nastavení, hodnocení a řízení jsou v poslední desetiletí v centru pozornosti. Práce se dále zabývá zákonem o sociálních službách a standardy kvality sociálních služeb, které jsou měřítkem kvality pro tyto služby. Na pracovní pozici metodika v sociální službě se zaměřuje kapitola, která popisuje pracovníky sociálních služeb. Závěr teoretické části práce upozorňuje na význam lidských zdrojů pro organizaci a důležitost popisu pracovního místa. Praktická část práce má za cíl zmapovat kompetenční a osobnostní profil pracovní pozice současných metodiků v sociálních službách. K tomu jsou využity metody kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturované rozhovory s pracovníky, kteří na této pozici pracují. Analýza zjištěných informací přináší odpovědi na výzkumné otázky a vytváří obraz kompetenčního a osobnostního profilu metodika v sociální službě. Klíčová slova: kvalita, sociální služba, metodik, standardy kvality, kompetenční a osobnostní profil, pracovní pozice
|
|
|
Podmínky prodloužení života v domácím prostředí u seniorů se sníženou soběstačností
Šibravová, Jaroslava ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Pončová, Radka (oponent)
Abstrakt česky Práce zkoumá okolnosti, za kterých jsou senioři v případě zhoršení zdravotního stavu a omezení soběstačnosti nuceni opustit domov a hrozí riziko, že se do něj již nebudou moci vrátit. Domácí prostředí mění za instituce pobytových sociálních služeb. Teoretická část představuje možnosti, které pomáhají eliminovat či alespoň oddálit trvalé opuštění přirozeného prostředí. Praktická část popisuje výsledky kvalitativního výzkumu provedeného metodou focus group ve skupinách seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem je zjištění, jak tyto možnosti vnímají a jaké varianty řešení jsou pro ně přípustné. Navíc je praktická část obohacena o výsledky pozorování domácího prostředí skupiny seniorů využívajících službu osobní asistence. Očekávaným výsledkem práce je pojmenování vlivů působících na odchod z domácího prostředí do institucionální péče. Klíčová slova bytové podmínky, soběstačnost, úprava bytu, sociální služby, zdravotní služby
|
|
|
Péče o přeživší holokaust a její specifika
Pončová, Radka ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce s názvem Péče o přeživší holokaust a její specifika je strukturována do teoretické a praktické části. Teoretická část vychází z předpokladu, že specifika péče o přeživší vycházejí ze tří zdrojů - traumatu holokaustu, seniorského věku přeživších a judaismu. Tato část práce se tedy věnuje aspektům holokaustu a jeho dopadům na psychiku přeživších obětí, zejména ve smyslu posttraumatické stresové poruchy, ale i následkům pro další generaci, děti přeživších Židů. Dále je zde věnována pozornost židovství a životě v komunitě, systému specializované péče o přeživší, se zaměřením na služby sociální a psychologické. Navazuje kapitola věnovaná vymezení odlišností v této péči a zároveň identifikaci potřeb seniorů. Pro druhou část práce, zaměřenou prakticky, byl zvolen kvalitativní výzkum metodou rozhovorů vedených s odborníky, kteří pracují s cílovou skupinou přeživších. Z polostrukturovaných rozhovorů vyplývá, že přeživší jsou skupina klientů, kteří mají potřeby částečně odlišné od běžné seniorské populace a v péči o ně tedy odborníci většinou uskutečňují přístup, který na tyto potřeby reaguje. Není však možné paušalizovat, stejně jako každý senior bez traumatizujícího zážitku holokaustu potřebuje individuální přístup, je také nutné takto přistupovat k seniorovi přeživšímu. Určité aspekty péče...
|
host ::
RSS.