|
|
Vliv inkubační teploty na kognitivní schopnosti a buněčné složení mozku u gekonů druhu Paroedura picta
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé morfologické, fyziologické, kognitivní a behaviorální vlastnosti u plazů je velmi studované téma, ačkoli přesný mechanismus vzniku rozdílů mezi jedinci inkubovanými v různých teplotách je jen málo objasněný. V předložené práci se věnuji vlivu inkubační teploty na kognitivní schopnosti a počet neuronů a nonneurálních buněk u gekonů druhu Paroedura picta, inkubovaných ve dvou různých inkubačních teplotách, 24řC a 30řC. Gekoni byli testováni ve dvou kognitivních úlohách simulujících útok predátora. Mláďata ve věku 14 dní byla testována v bludišti tvaru Y, půlroční gekoni byli testováni v aréně s barevně odlišenými úkryty. Po otestování byl u některých jedinců v několika částech mozku stanoven počet neuronů a nonneurálních buněk metodou izotropní frakcionace. Ačkoli inkubační teplota nekorelovala s úspěšností v kognitivních úlohách, ovlivnila celkový čas potřebný k nalezení úkrytu. Tento rozdíl byl patrný u mláďat i dospělých gekonů. Počet neuronů, který byl použit jako ukazatel procesní kapacity mozku, s úspěšností v úlohách nekoreloval. S počtem správných odpovědí u dospělců však korelovala absolutní velikost mozku. Inkubační teplota zřejmě ovlivnila především "personalitu" gekonů, což vedlo k odlišnému chování v kognitivních úlohách. Klíčová slova: Inkubační teplota,...
|
|
|
Kognitivní schopnosti plazů a metody jejich výzkumu
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Plazi jsou při výzkumu kognitivních schopností blanatých (Amniota) opomíjenou skupinou. Vzhledem k jejich fylogenetickým vztahům k ptákům a savcům jsou však poznatky o stavbě mozku a kognitivních schopnostech plazů důležité pro pochopení jejich evoluce u ostatních skupin amniot. V této práci shrnuji dostupnou literaturu o kognitivních schopnostech plazů, která se soustředí především na prostorovou orientaci, jako je orientace podle různých vizuálních vodítek a kompasu, asociativní učení, především vizuální diskriminaci a operantní podmiňování, a na sociální učení. Ukazuje se, že někteří plazi jsou schopni flexibilního chování a při vhodně zvolené metodice obstojí v celé řadě kognitivních úloh. Překvapivé jsou především schopnosti sociálního učení u solitérně žijících druhů. V práci je stručně zmíněna také velikost a stavba mozku plazů, který představuje neurální substrát pro tyto schopnosti. Klíčová slova: plazi, kognitivní schopnosti, velikost mozku, stavba mozku, prostorová orientace, asociativní učení, sociální učení
|
host ::
RSS.