|
|
Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů
Mazuch, Marian ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Wachowski, Krysztof (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v...
|
|
|
Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů
Mazuch, Marian ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Wachowski, Krysztof (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti poznání velkomoravských vlivů na počátky státu Přemyslovců (Na základě archeologických výzkumů na Pražském hradě a v Uherském Hradišti)
Frolíková, Drahomíra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Možnosti poznání velkomoravských vlivů na počátky státu Přemyslovců (Na základě archeologických výzkumů na Pražském hradě a v Uherském Hradišti) Abstrakt V práci je zpracováno středohradištní období ze čtyř výzkumů na Pražském hradě a čtyř výzkumů v Uherském Hradišti. V Tereziánském ústavu šlechtičen byl zkoumán úsek jižního opevnění Pražského hradu. Byly odkryty tři vrstvy dřevěného roštu v hlinitém náspu od hrany základového vkopu ve svahu po týl čelní kamenné zdi. Hradební násep byl členěn kamennými příčkami do komor. Ve Středním křídle Pražského hradu byly objeveny dvě fáze příčného opevnění hradu, starší příkop překrytý mladší hradbou dřevohlinité roštové konstrukce s čelní zdí z kamenů nasucho kladených a vnějším příkopem. Nejstarším projevem lidské činnosti jsou kůlové jamky zahloubené do podloží. V Informačním středisku bylo zjištěno podrobnější členění časového úseku prvních desetiletí Pražského hradu: kůlové jamky tvořící řadu - starší příkop - jeho částečné zasypání a velké kůlové jámy ve vzdálenosti 4 m od jeho vnější hrany - požár a stavba opevnění s dřevohlinitou konstrukcí a vnějším příkopem - čelní kamenná zeď, do základové řady vsazen kámen s rytinou. V místnosti bývalé Lakovny v suterénu Císařských koníren byly v týlu hradby odkryty základové trámy a podlahy dřevěného srubu, který byl...
|
|
|
Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů
Mazuch, Marian ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Wachowski, Krysztof (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v...
|
|
|
Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů
Mazuch, Marian ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Wachowski, Krysztof (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v...
|
|
| |
|
|
Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren
Poláček, Lumír
Sborník z mezinárodní konference konané v Mikulčicích 25. - 27. května 2005. Hlavními tématy jsou problematika struktury osídlení v okolí raně středověkých center ("zemědělské" zázemí) a otázky zajištění provozu těchto center. Sborník obsahuje 25 převážně archeologických příspěvků z Německa, Polska, Česka, Slovenska, Rakouska a Maďarska. Je příspěvkem k hospodářské a sociální problematice raného středověku.
|
|
| |
host ::
RSS.