Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 407 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
Binární klasifikace zákaznických incidentů pomocí metod NLP
Pokorný, Jiří
Tato bakalářská práce se zabývá vybudováním modelu umožňujícího binární klasifikaci zákaznických incidentů v rámci systému SAP. Klasifikace je provedena pro věty obsažené v incidentech, dle čehož je určena konečná kategorie incidentu. Využitý text je v anglickém jazyce. Za účelem porovnání tradičních a moderních přístupů pro textovou klasifikaci, a získání optimálního výsledku, je provedena série experimentů obnášející využití různých metod vyvážení datasetu, vektorové reprezentace a klasifikačních algoritmů. Výsledky jsou v konečné řadě zhodnoceny a je zformulováno doporučení s ohledem na další rozvoj, včetně uplatnění získaných znalostí v prostředí SAP.
Obec a ochrana životního prostředí z pohledu práva
Světlý, Josef ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Obec a ochrana životního prostředí z pohledu práva Abstrakt Hlavním cílem této práce je poukázat na důležitost role obcí v procesech ochrany životního prostředí. Jak by mělo být z práce patrné, oblast ochrany životního prostředí v poslední době prochází vcelku dynamických vývojem ať již v oblasti legislativní či judikaturní a obce jsou nuceny na tento vývoj také reagovat. Obsahem první kapitoly je vymezení pojmu životního prostředí a subjektivního práva fyzických a právnických osob na příznivé životní prostředí, zejména s ohledem na problémy, které se objevily v souvislosti s otázkou, zda subjektivní právo na příznivé životní prostředí náleží i právnickým osobám či nikoliv. Součástí první kapitoly je také komparace ústavní úpravy české s úpravami některých dalších evropských demokracií, ze které vyplývá závěr zdařilosti naší ústavní úpravy. Druhá kapitola popisuje obce jakožto subjekty státní správy, jejich dělení a hlavní náplní druhé kapitoly je pak rozlišení samostatné a přenesené působnosti. V druhé kapitole je také poukázáno na fakt, že role obce jako procesního subjektu se rozpadá do třech oblastí a tyto oblasti, ač jsou laickou veřejností často směšovány, stojí na odlišných základech. Třetí kapitola popisuje již konkrétní nástroje, kterými obce působí v různých procesech dotýkajících se životního...
Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840-1914
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Jako základní matérii následující práce jsem zvolil typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze. Na jejich příkladu budu v transnacionální perspektivě sledovat široké téma proměny kolektivních identit, idejí a strategií dělnictva v éře základních technologických, ekonomických, sociálních, politických a kulturních změn od sklonku doby předbřeznové do počátku první světové války. Mým cílem je propojit tradici metodologicky poučené historiografie labour history posledních zhruba šedesáti let s úzce pojatými odborovými dějinami malého elitního oboru, které mají mezi typografy dlouhou tradici. Obecné téma práce rámuji jako utváření kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které zde budu nazírat jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání, jež budou také předmětem analýzy. Půjde o synchronní analýzu změn, jež ovlivňovaly celou společnost, s proměnami vlastní autoreflexe typografů. Důležitým tématem bude také výzkum napětí mezi vědomím přináležitosti k dělnické třídě a stavovským vědomím, které bylo mezi typografy obzvláště silné. Osobně vnímám jako hlavní empirický i metodologický přínos práce v propojeném sledování typografických tradic, symbolů a kolektivních identit utvářených po několik staletí s jejich kolektivními strategiemi a praxemi jednání v období vrcholného...
Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí
Jeřábková, Iveta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je představit osobnost Zdeňky Šemberové, která žila v letech 1841 - 1912, v kontextu českého ženského hnutí. První část práce je věnována vývoji ženského hnutí. Zmíněny jsou důležité historické mezníky, které s tímto hnutím úzce souvisí. Druhá část práce je věnována životu Zdeňky Šemberové, jejím rodinným problémům, ale také jejímu subjektivnímu pohledu na společnost. Čerpáno bylo z jejího osobního deníku a korespondence. Práce popisuje srovnávání života Zdeňky Šemberové s jednotlivými etapami českého ženského hnutí a její kontakty s výraznými osobnostmi tohoto hnutí.
Dějiny řeky Jizery na Mladoboleslavsku
Pech, Daniel ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dějiny řeky Jizery do roku 1880. Jizera je středně velkou českou řekou. Pramení na úpatí Jizerských hor a v Lázních Toušeň se vlévá do Labe, do jehož povodí patří. Práce se věnuje pouze úseku Jizery protékajícím okresem Mladá Boleslav a zabývá se vztahem řeky a člověka v průběhu dějin. V první části zkoumá vliv Jizery na vznik lidského osídlení a infrastruktury na Mladoboleslavsku, případně na jejich následný vývoj. Zaměřuje se tedy na to, jak řekou vytvořené fyzicko-geografické podmínky vedly k budování lidských sídel, stezek, dálkových cest či některých technických staveb, přičemž se jedna z kapitol se také zabývá otázkou, jak řeka Jizera ovlivnila trávení volného času lidí, žijících poblíž jejích břehů. Druhá část práce se zabývá tím, jak lidská činnost ovlivnila či pozměnila tok řeky. Zaměřuje se na některá vodní díla, jako jsou například jezy, mlýnské náhony, hráze a jezové propusti. Snaží se hledat odpověď na otázku, proč byly tyto vodní stavby budovány a jaký měly dopad nejen na podobu a průběh toku Jizery, ale také na činnosti na řece provozované, jako byla například voroplavba. Na úsecích, kde došlo k nejvýraznějším změnám se pak práce snaží porovnat současný stav Jizery s její podobou na starých mapách. KLÍČOVÁ SLOVA Jizera - Mladá Boleslav - řeka - osídlení
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 407 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
93 POKORNÝ, Jan
13 Pokorny, Josef
4 Pokorný, J.
14 Pokorný, Jakub
93 Pokorný, Jan
93 Pokorný, Jan
10 Pokorný, Jaroslav
1 Pokorný, Jindřich
3 Pokorný, Jindřich,
13 Pokorný, Josef
2 Pokorný, Josef,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.