|
|
Sociální chování a komunikace u laboratorního potkana a modely autismu
Tučková, Klára ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pohanová, Petra (oponent)
Sociální chování je u potkana, jako zvířete žijícího rozmanité a rozvinuté, což zůstalo zachováno i u domestikového laboratorního potkana. Potkani komunikují nejen s pomocí pachů, ale také různých typů vokalizací, které slouží k vyjádření stresu, bolesti či úzkosti nebo naopak pozitivních emocí, i k dorozumívání při sociálním kontaktu. Potkan je díky složitému sociálnímu chování a komunikaci vhodným modelovým organismem pro studium lidských duševních poruch, jako je například autismus. Tato práce podává přehled o přirozeném sociálním chování potkanů, behaviorálních metodikách používaných k jeho testování u animálních modelů, a popisuje vybrané potkaní modely autismu navozené různými typy zásahů (přirozená infekce a chemické narušení vývoje mozku), a srovnává jejich dopad na úrovni chování. Klíčová slova
|
|
|
Právní režim národních parků (NP Šumava a NP Bavorský les)
Pohanová, Petra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěry Národní parky jsou rozsáhlá území, která jsou jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku a jejichž značnou část zaujímají přirozené a lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, dosahující mimořádného vědeckého a výchovného významu. Historie národních parků pak sahá až do roku 1872, kdy americký kongres přijal zákon zřizující na území států Wyoming a Montana Yellowstonský národní park, první národní park na světě. Na evropském kontinentu se ochrana přírody a krajiny počala dostávat do podvědomí o mnoho let později, prvních devět NP zde bylo vyhlášeno před sto lety a stalo se tak ve Švédsku (1909). První impuls k založení NP Šumava a NP BL se datuje k roku 1911, kdy se objevily první snahy prosadit ochranu výjimečných území prostřednictvím jejich prohlášení za zvláště chráněná území. Na poli mezinárodním byla zavedena kategorizace zvláště chráněných území na mezinárodní konferenci o ochraně fauny a flóry v Londýně roku 1933, avšak náš zákon, který by obsahoval jednotlivé kategorie zvláště chráněných území, včetně definice národního parku, byl schválen až po druhé světové válce a jednalo se o zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V návaznosti na jeho vydání se Československo začalo soustředit na mezinárodní spolupráci v této oblasti právní úpravy, což dokládá také jeho členství v IUCN,...
|
|
|
Sociální chování a komunikace u laboratorního potkana a modely autismu
Tučková, Klára ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pohanová, Petra (oponent)
Sociální chování je u potkana, jako zvířete žijícího rozmanité a rozvinuté, což zůstalo zachováno i u domestikového laboratorního potkana. Potkani komunikují nejen s pomocí pachů, ale také různých typů vokalizací, které slouží k vyjádření stresu, bolesti či úzkosti nebo naopak pozitivních emocí, i k dorozumívání při sociálním kontaktu. Potkan je díky složitému sociálnímu chování a komunikaci vhodným modelovým organismem pro studium lidských duševních poruch, jako je například autismus. Tato práce podává přehled o přirozeném sociálním chování potkanů, behaviorálních metodikách používaných k jeho testování u animálních modelů, a popisuje vybrané potkaní modely autismu navozené různými typy zásahů (přirozená infekce a chemické narušení vývoje mozku), a srovnává jejich dopad na úrovni chování. Klíčová slova
|
|
|
Úloha m6A dráhy v regulaci kognitivních funkcí u potkanů v modelech Alzheimerovy choroby a kalorické restrikce
Pohanová, Petra ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Reverzibilní metylace adenosinu (N6-metyladenosin; m6A) na úrovni molekuly RNA byla popsána v souvislosti s regulací osudu mRNA. Dráha N6-metyladenosinu má význam pro kognitivní funkce a mechanismy spojené s pamětí, včetně regulace adultní neurogeneze a synaptické plasticity. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že snížená funkce RNA-demetylázy FTO může být asociována se zlepšením kognitivních funkcí potkana. RNA-demetyláza FTO je významným regulátorem m6A dráhy. Inhibice FTO bylo v naší studii dosaženo podáváním farmakologického inhibitoru MO-I-500 transgenním potkanům TgF344-AD, které vedlo ke zlepšení v testech prostorové orientace. Dalším cílem experimentální práce bylo prozkoumat kognitivní enhancement navozený kalorickou restrikcí jako možný kompenzační mechanismus kognitivních poruch a jeho vliv na proteiny regulující dráhu N6-metyladenosinu. Kalorická restrikce navodila zlepšení kognitivních schopností a pozorované změny exprese hlavních proteinů regulujících m6A dráhu (FTO, METTL3) jsou v souladu s uvedenou hypotézou. Přestože neznáme přesný mechanismus působení, tyto nálezy podporují hypotézu, že regulátory m6A dráhy např. protein demetyláza FTO mohou být potenciální molekulární cíl pro farmakologické ovlivnění kognitivních funkcí. Klíčová slova Mozek, Alzheimerova choroba, FTO, transgenní...
|
|
| |
|
|
Právní režim národních parků (NP Šumava a NP Bavorský les)
Pohanová, Petra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěry Národní parky jsou rozsáhlá území, která jsou jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku a jejichž značnou část zaujímají přirozené a lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, dosahující mimořádného vědeckého a výchovného významu. Historie národních parků pak sahá až do roku 1872, kdy americký kongres přijal zákon zřizující na území států Wyoming a Montana Yellowstonský národní park, první národní park na světě. Na evropském kontinentu se ochrana přírody a krajiny počala dostávat do podvědomí o mnoho let později, prvních devět NP zde bylo vyhlášeno před sto lety a stalo se tak ve Švédsku (1909). První impuls k založení NP Šumava a NP BL se datuje k roku 1911, kdy se objevily první snahy prosadit ochranu výjimečných území prostřednictvím jejich prohlášení za zvláště chráněná území. Na poli mezinárodním byla zavedena kategorizace zvláště chráněných území na mezinárodní konferenci o ochraně fauny a flóry v Londýně roku 1933, avšak náš zákon, který by obsahoval jednotlivé kategorie zvláště chráněných území, včetně definice národního parku, byl schválen až po druhé světové válce a jednalo se o zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V návaznosti na jeho vydání se Československo začalo soustředit na mezinárodní spolupráci v této oblasti právní úpravy, což dokládá také jeho členství v IUCN,...
|
host ::
RSS.