|
|
Standardizace a harmonizace znalecké metodiky pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Holušová, Kateřina ; Podrázský, Vilém (oponent) ; Simon,, Jaroslav (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V předložené disertační práci je uveden přehled současného stavu řešené problematiky s upřesněním zařazení Forenzní ekotechniky: les a dřeviny do systému forenzních věd ve světě a její popis jako součást speciálních metod soudního inženýrství. Výsledky se zaměřují na návrh standardizovaných a harmonizovaných postupů podle typů znaleckých posudků. Jako další ze stěžejních výsledků práce jsou uvedeny navržené funkční biometrické parametry pro ohodnocování dřevin v rámci Funkční diagnostiky Metody kontaktního ohodnocování rostlinstva (Contact Flora Assessment – „CFA“). Aplikace některých způsobů měření a vybraných funkčních biometrických parametrů jsou uvedeny na příkladech vlastního měření ve vybraných porostech buku lesního v Národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny a v Chřibech. Jako obecný doplněk využitelný ve Forenzní ekotechnice: les a dřeviny jsou uvedeny limity Funkční diagnostiky. V další řadě práce obsahuje diskuzi k navrženým standardům a výsledkům vlastního měření. Práce je uzavřena shrnutím výsledků a jejím přínosem.
|
|
|
Hodnocení provenienční plochy VÚLHM s bukem lesním (Fagus sylvatica L.) na lokalitě Jíloviště, Baně (střední Čechy)
Kuklová, Alena ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je nejvýznamnější listnatou dřevinou České republiky. V minulých letech se jeho zastoupení velmi snížilo v důsledku nešetrné těžby, přírodních disturbancí a následně hlavně změnou lesního hospodaření, kdy se upřednostňovaly především jehličnaté dřeviny smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Provenienční výzkum se, díky jejich preferování při pěstování, nejprve věnoval hlavně jehličnatým dřevinám, až v pozdější době se zaměřuje i na dřeviny listnaté. V současné době se naše lesní hospodářství k buku znovu vrací a jeho zastoupení se v našich lesích pomalu opět zvyšuje.
Úkolem diplomové práce je provedení terénního šetření na provenienční výzkumné ploše VÚLHM Strnady č. 82 Jíloviště, Baně ve věku 34 let (zjištění počtu rostoucích jedinců, tloušťkového a výškového růstu, tvárnosti kmene, větvení, úhlu větví, tloušťky větví), zjištěná a naměřená data statisticky zpracovat a vyhodnotit rozdíly mezi testovanými proveniencemi buku lesního.
V první části práce je zpracována literární rešerše, zaměřena na provenienční výzkum buku lesního, v další části jsou statisticky zpracovány kvantitativní a kvalitativní znaky zjišťované na výzkumné ploše. V poslední části jsou vyhodnocená data porovnávána s daty z minulých let.
|
|
|
Srovnání porostů na zalesněné zemědělské a trvale lesní půdě
Květoň, David ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Prostředí zalesněných zemědělských půd se od půd trvale lesních v mnohém odlišuje i spoustu let po jejich zalesnění. Lze proto předpokládat odlišnosti v růstu a stavu těchto porostů. Tato bakalářská práce se právě těmito odlišnostmi zabývá a má za cíl jejich porovnání. Na lokalitě nedaleko obce Brložec v Karlovarském kraji byly na čtyřech zkusných plochách o velikosti 0,25 ha porovnány rozdíly mezi smrkem a modřínem, zároveň na těchto plochách byla porovnána i tloušťka nadložního humusu. Výsledky víceméně potvrzují větší produkci obou dřevin na bývalých zemědělských plochách, ukazují větší produkční potenciál modřínu oproti smrku a jednoznačně dokazují větší tloušťku nadložního humusu na trvale lesních plochách.
|
|
|
Analýza přírodě blízkého pěstování lesů v obecních lesích obce Obora u Kaznějova
Blažek, Vojtěch ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Bakalářská práce popisuje přírodě blízké pěstování lesa na majetku obce a jejím cílem je analýza hlavních lesnických činností zde vykonávaných. V obecné části stručně shrnuje historický vývoj myšlenky přírodě blízkého lesnictví. Také připomíná základní přírodní procesy probíhající v přirozených lesích. Práce předkládá několik možných užívaných postupů přestavby lesa. Zmiňuje se také o problematice hospodaření v obecních lesích. V podrobné části rozebírá hospodářské a přírodní podmínky majetku a zaměřuje se obzvláště na obnovu a výchovu porostů. Výsledky rozboru diskutuje a na závěr doporučuje využití tohoto pojetí pěstování lesů hlavně z důvodu ochrany genofondu lesních dřevin.
|
|
|
Růst a environmentalní vlivy pěstovaní jedle obrovské v podmínkách České republiky
Fulín, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Antonín, Antonín (oponent)
Jedle obrovská (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) představuje dřevinu s potenciálním přínosem pro plnění řady funkcí v lesním hospodářství; konkrétně se jedná o funkce produkční, meliorační, stabilizační a krajinářskou. Byla k nám, stejně jako do ostatních evropských zemí, zaváděna od první poloviny 19. století, především šlechtickými rody, nejprve do parkových výsadeb, ale postupně i do lesních porostů. Další vlna zájmu o tuto dřevinu souvisela s chřadnutím domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.), kterou měla do jisté míry nahradit, z tohoto období pochází i největší počet výsadeb u nás. Cílem předkládané disertační práce bylo sledování růstu a produkce vybraných porostů této jedle, ale i vliv na základní charakteristiky půdního chemismu, dynamiku živin a možný degradační nebo meliorační vliv na lesní půdy. Výzkumné plochy byly voleny především na území Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, ale i na dalších místech (Hrubá Skála u Turnova, lesy v majetku Kinských na Žďársku, Kynšperk nad Ohří). Sledování bylo provedeno na již založených a sledovaných trvalých zkusných plochách středního věku (35 až 55 let), na kterých byly zjišťovány dendrometrické i jiné parametry (pozice, výška, výčetní tloušťka, nasazení koruny), dále byly studovány množství a kvalita nadložního humusu a svrchní složky minerální půdy. Součástí práce bylo i měření na provenienční ploše VÚLHM, v. v. i. Z výsledků vyplývá, že jedle obrovská je produktivní dřevina, která převyšuje svou zásobou domácí jehličnaté dřeviny a její intenzivní růst je srovnatelný s douglaskou tisolistou. Z pohledu provenienčních pokusů je zásadní správný výběr provenience, kterým lze dosáhnout lepších výnosů a kvality dřevní hmoty. V našich podmínkách se jako nejlépe rostoucí ukazují provenience z oblasti ostrova Vancouver a pobřeží státu Washington. Při analýzách půdy dosahovala jedle obrovská příznivějších hodnot pedochemických charakteristik humusových forem ve srovnání se smrkem ztepilým a přibližovala se k hodnotám listnatých dřevin. Lze tedy říci, že se projevila jako meliorační a stabilizační dřevina.
|
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
|
Pěstování douglasky tisolisté v oblasti ŠLP ČZU v Kostelci nad Černými lesy
Kubeček, Jiří ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Marušák, Róbert (oponent)
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) v současnosti patří v Evropě k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám a například v Německu je považována za zdomácnělou. Produkcí až výrazně předstihuje naše domácí jehličnaté dřeviny a její význam spočívá jak ve funkci meliorační a zpevňující, tak i v možnosti náhrady za místy ustupující dosud naší nejrozšířenější dřevinu smrk.
Práce se zabývá růstovými procesy jedinců a porostů douglasky tisolisté a jejími vybranými environmentálními účinky na Černokostelecku a Písecku. Cílem je doložit její produkční potenciál včetně přihlédnutí k ekonomickému hodnocení, popsat růstovou dynamiku a vliv na stav půd v porostech. Jako pracovní metody byla použita dendrometrická měření, popis růstové dynamiky, výnosovost, odběr a analýzy vzorků nadložního humusu a minerálních půdních horizontů. Analyzovány byly základní pedochemické charakteristiky: půdní reakce, stav půdního sorpčního komplexu, obsah živin v celkové a výměnné formě.
Z výsledků vyplynula vysoká produkční vlasnost douglasky v porovnání se smrkem ztepilým a je srovnatelná s jedlí obrovskou. Z hlediska stabilizační funkce a vlivů na půdu má také lepší vlastnosti než smrk a melioračně se blíží vlastnostem listnatých dřevin.
Práce navazuje na dosavadní experimentální šetření. Výstupem je kvantifikace produkčního a půdotvorného potenciálu, výnosové zhodnocení a doporučení pro uplatnění v podmínkách ŠLP i České republiky.
|
|
|
Vybrané fyzikální vlastnosti dřeva douglasky z lokalit v České republice
Chvojka, Jan ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem posouzení vybraných fyzikálních vlastností, hustoty a sesychání, dřeva Douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /MIRBEL/FRANCO), pocházející z lokalit Lesy města Písku, s.r.o. a území Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, České zemědělské univerzity. Náplň práce se skládala ze zjištění hodnot hustoty a sesychání. Jejich následného porovnání s domácími dřevinami a příslušnými údaji z oblastí původního rozšíření této dřeviny. Dále bylo posuzováno, zda má na fyzikální vlastnosti vliv lokalita růstu, zda se liší mezi jednotlivými stromy a jaký vliv má na tyto hodnoty vertikální či horizontální pozice ve kmeni. Ukázalo se, že hustota dosahuje vyšších hodnot než u borovice lesní. Byl zjištěn vliv lokality a vliv jednotlivých stromů na tyto vlastnosti. Hodnota hustoty se výškou stromu snižuje, naopak s rostoucí šířkou kmene stoupá. Sesychání v tangenciálním směru bylo v porovnání s borovicí lesní nižší, ale vyšší v radiálním směru. Objemové sesychání dosahovalo hodnot nižších než borovice lesní.
|
|
|
Analýza pěstování topolů na lesním obvodu Vlčany (Lesní správa Nitra, LSR, š.p.)
Csányi, Peter ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Práca sa zaoberá pestebnými postupmi topoľových klonov na Podunajskej nížine v povodí rieky Váh. Práca definuje hlavné klony ktoré sú pestované na území Lesného hospodárskeho celku Nitra a hodnotí ich rastový a produkčný potenciál a taktiež podrobne popisuje aké dypy porastov sú najčastejšie využívané. V práci sú popísané významné vlastnosti klonov na základe ich stanovištných nárokov. Práca sa rovnako zaoberá rozmnožovaním a odolnosťou voči biotickým a abiotickým činiteľom a problematikou pri zakladaní porastov na rôznych oblastiach Podunajskej nížiny. Topoľové klony boli v práci popísané aj na báze chemického zloženia a obsahu hlavných chemických prvkov v dreve. Cieľom záverečnej práce boli merania dvoch porastov a zisťovanie ich zásoby z následným štatistickým porovnávaním klonov, a ich produkčných vlastností. Tieto merania potvrdili že pestovanie šľachtených topoľov je perspektívne a progresívnou metódou pre výrobu dendromasy alebo sortimenty najvyššej kvality.
|
|
|
Růst mladých porostů na zalesněné zemědělské půdě
Hnilička, Libor ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Holubík, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením mortality a počátečního růstu kultur lesních dřevin na zalesněné zemědělské půdě a zhodnocením stavu výživy zkoumaných lesních dřevin. Výzkumné plochy byly založeny u obce Radešín (okres Příbram) v porostech smrku, borovice, dubu a jasanu rostoucích na bývalém trvale travinném porostu.
Z výsledků vyplývá, že porosty smrku, borovice a dubu na zkoumaném stanovišti velice dobře prospívají. Čtyřleté porosty smrku a dubu vykazují znaky zajištěné kultury. Pomocí listových analýz byla výživa těchto kultur vyhodnocena jako nadbytečná. Jasanový porost byl v průběhu růstu napaden houbovým patogenem Chalara fraxinea. Majiteli pozemků byla doporučena totální rekonstrukce porostu.
|
host ::
RSS.