|
|
Studium vzájemné interakce inženýrských bariér hlubinných úložišť vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů
Podojil, Adam ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Práce popisuje jednotlivé druhy radioaktivních odpadů (RAO), představuje klasifikaci používanou v České republice (klasifikace RAO není unifikována, ale liší se podle potřeb dané oblasti, pro kterou je vytvořena). Trend v ukládání RAO v posledních letech směřuje k výstavbě hlubinných úložišť v geologických formacích k tomu vhodných. Nejinak je tomu i v České republice, kde je plánováno vybudovat úložiště v granitických horninách podobně jako ve švédském modelu KBS-3V/KBS-3H. Tento model je založen na multibariérovém systému, který slouží k zadržení radionuklidů mimo životní prostředí alespoň po dobu 100 000 let. Systém se skládá z inženýrských bariér (forma odpadu, úložný obalový soubor, bentonit a cement) a z přírodní bariéry (horninové prostředí v okolí hlubinného úložiště (blízká pole, vzdálená pole)). Studium interakcí jednotlivých bariér je významným faktorem ve vývoji vhodných podob výsledných úložišť. Zejména interakce na rozhraních bentonit-korozní produkty kontejnerů a bentonit-cement jsou důležité z hlediska funkčnosti bariér v průběhu času. V dlouhodobém měřítku dochází k mnoha změnám ve vlastnostech jednotlivých interagujících bariér. Na rozhrání bentonit-ocelový plášť kontejneru při postupující korozi dochází ke vzniku sekundárních minerálů (magnetit, siderit, chukanovit,...
|
|
|
Vlastnosti cementových matric v prostředí úložišť radioaktivních odpadů
Podojil, Adam ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Cementové materiály budou sloužit jako konstrukční a výplňový materiál při vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. V předložené práci proto byly studovány tři různé materiály reprezentované čtyřmi vzorky. Jedná se o komerčně dostupný cement CEM II A-S 42,5R z cementárny v Čižkovicích, cement CEM III B/32,5 SV s popílkem a kamenivem používaný jako výplňový beton úložných komor z úložiště radioaktivních odpadů (ÚRAO) Richard a cement CEM I 42,5 s jemným a hrubším kamenivem používaný pro fixaci pevných radioaktivních odpadů (RAO) ve Velkých Zbytkách v areálu ÚJV Řež,a.s. Ve studovaných materiálech bylo stanoveno chemické (silikátová analýza) a fázové složení (XRD prášková difrakční analýza). Dále byla určena orientační pevnost monolitických vzorků a jejich vzájemné porovnání (měření pevnosti v tlaku). Provedeny byly kolonové loužicí experimenty, byly spuštěny tři kolony se vzorky CEMII, RICHARD a ÚJV. Podmínky experimentů byly zvoleny tak, aby se blížily podmínkám v horninovém prostředí případného hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (HŮ),jako loužicí roztok byla použita syntetická granitická voda (SGW). U všech kolonových experimentů byla snaha sledovat změny koncentrací zvolených ukazatelů (alkálie Na+ , K+ , OH- , Ca2+ , pH, konduktivita, SiO2, Mg2+ a Sr2+ ), které jsou pro vývoj...
|
|
|
Studium vzájemné interakce inženýrských bariér hlubinných úložišť vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů
Podojil, Adam ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Práce popisuje jednotlivé druhy radioaktivních odpadů (RAO), představuje klasifikaci používanou v České republice (klasifikace RAO není unifikována, ale liší se podle potřeb dané oblasti, pro kterou je vytvořena). Trend v ukládání RAO v posledních letech směřuje k výstavbě hlubinných úložišť v geologických formacích k tomu vhodných. Nejinak je tomu i v České republice, kde je plánováno vybudovat úložiště v granitických horninách podobně jako ve švédském modelu KBS-3V/KBS-3H. Tento model je založen na multibariérovém systému, který slouží k zadržení radionuklidů mimo životní prostředí alespoň po dobu 100 000 let. Systém se skládá z inženýrských bariér (forma odpadu, úložný obalový soubor, bentonit a cement) a z přírodní bariéry (horninové prostředí v okolí hlubinného úložiště (blízká pole, vzdálená pole)). Studium interakcí jednotlivých bariér je významným faktorem ve vývoji vhodných podob výsledných úložišť. Zejména interakce na rozhraních bentonit-korozní produkty kontejnerů a bentonit-cement jsou důležité z hlediska funkčnosti bariér v průběhu času. V dlouhodobém měřítku dochází k mnoha změnám ve vlastnostech jednotlivých interagujících bariér. Na rozhrání bentonit-ocelový plášť kontejneru při postupující korozi dochází ke vzniku sekundárních minerálů (magnetit, siderit, chukanovit,...
|
host ::
RSS.