|
|
Držte krok se Štikami: Docusoap v kontextu české reality TV
Plocek, Tomáš ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Papežová, Miroslava (oponent)
(CS) V rámci formátů reality TV zaujímají důležité místo docusoaps - pořady, které "dokumentární" formou sledují své protagonisty v různých životních situacích a při každodenních činnostech. Tyto dokumentární reality shows mohou sledovat soukromí a život běžných lidí, ale také známých osobností a celebrit, a jak poukazuje Misha Kavka v knize Reality TV, mohou následně konstruovat a upevňovat mediální obraz nového typu celebrit typický pro 21. století. Přestože česká a slovenská scéna přejímá v rámci reality TV nejrůznější formáty a typy reality show, na formát docusoap, následující americkou tradici v zobrazení luxusního prostředí bohatých a slavných osobností, bychom narazili jen stěží. Mezi jednu z mála výjimek patří česká docusoap Štiky (2018) z produkce televize Prima. Ve své bakalářské práci se chci zamyslet nad otázkou, proč je tento formát reality TV v naší mediální krajině tak ojedinělý a v čem mohou být úskalí převodu tohoto formátu na pole domácí televizní zábavy? Ve své práci teoreticky vymezím, jaké typy docusoap v rámci reality TV formátů pracují s celebritami; jak tyto série posilují upevňují a dále formují hvězdný obraz jejich účastníků, a na základě rozhovorů s tvůrci série Štiky a jejich následné analýzy popíšu současnou situaci na domácí televizní scéně v kontextu těchto formátů...
|
|
|
The Sustainability of Government Deficits: Old Vs. New Europe
Plocek, Tomáš ; Stankov, Petar Valeriev (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá udržitelností státního dluhu ve světle současné finanční a dluhové krize. První kapitola pojednává o fiskální politice. Definuje, že krátkodobě je fiskální politika udržitelná, když je stát schopen prodat emisi státních dluhopisů. Ve středně a dlouhodobém horizontu je fiskální politika udržitelná, pokud neroste poměr dluhu a HDP. Tato kapitola se zabývá i různými druhy fiskální politiky, které mohou vést ke stabilizaci fiskální politiky. Druhá kapitola se zabývá fiskální politikou v Evropské unii a porovnává pozici starých a nových členských zemí. Obšírněji se zabývá situací některých států v problémech, například Řecka a Maďarska. Druhá kapitola zároveň slouží jako odrazový můstek pro třetí kapitolu. Ve třetí kapitole je představen empirický model, který se snaží vysvětlit rozdíly v úrokových mírách na dlouhodobé státní dluhopisy. Model analyzuje tři skupiny evropských zemí: "starou Evropu", "novou Evropu" a celou Evropu. Závěry se opírají zejména o tři modely. Za prvé je to analýza nejmenších čtverců, která vysvětluje úrokové míry. Za druhé je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty). Za třetí je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty) vysvětlující pohyb úrokových měr pomocí pohybu vysvětlujících proměnných. Na základě výsledků modelů lze dojít k závěru, že trhy v minulosti vnímaly země staré Evropy jako více méně bezrizikovou zónu. Bezriziková úroková míra je totiž klíčová pro vysvětlení úrokových měr v zemích staré Evropy. Naopak v nové Evropě je nejdůležitější růst HDP a stav běžného účtu platební bilance. Hlavní doporučení pro fiskální politiku v nové Evropě, vycházející z celé práce, je, že vzhledem k tomu, jak je pro udržitelnost fiskální politiky důležitý růst HDP, měla by se fiskální politika přispůsobit tomu, že růst HDP je velmi volatilní, a její tvůrci by měli tvořit politiku, která by měla být udržitelná i dlouhodobě a v dobách recese. Politici v zemích nové Evropy by měli počítat s tím, že vzhledem k současným probémům pravděpodobně trhy přestanou nebo již přestaly vnímat všechny dluhopisy vydané ve staré Evropě jako nízkorizikové či bezrizikové aktivum. Státy s problematickou fiskální politikou proto musí počítat růstem úrokových měr.
|
|
| |
host ::
RSS.