|
|
Essays on the impact of technological change on economic structure
Pleticha, Petr ; Srholec, Martin (vedoucí práce) ; Bajgar, Matěj (oponent) ; Goedhuys, Micheline (oponent) ; Lábaj, Martin (oponent)
Interní Eseje o dopadech technologické změny na ekonomickou strukturu Abstrakt Tato disertační práce zkoumá vzájemný vztah mezi technologickými změnami a ekonomickou strukturou. Vítané technologické změny někdy přinášejí změny ve struktuře ekonomiky, které přinášejí ne příliš vítané ekonomické frikce. Na druhé straně může právě ekonomická struktura technologickou změnu stimulovat nebo jí bránit. Tato práce se zaměřuje především na strukturální změny, jako je financování R&D a integrace do globálních hodnotových řetězců (GVC), které se potenciálně promítají do ekonomické produktivity. V kapitole 2 ukazuji, že podnikové výdaje na výzkum a vývoj mají přímý i nepřímý pozitivní vliv na přidanou hodnotu. Nicméně heterogenita výnosů z výzkumu, vývoje a inovací byla zkoumána jen zřídka. Na základě podrobných odvětvových dat z Česka za období 1995-2015 zjiš'tuji, že soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj má přímé i vedlejší činky, ale že veřejně financovaná část podnikového výzkumu a vývoje vede pouze k vedlejším efektům. Výsledky dále naznačují, že jak vedlejší efekty směrem k dodavateli, tak směrem ke spotřebiteli jsou důležité bez ohledu na zdroj financování a že ve sledovaném období byly výnosy z výzkumu a vývoje silně ovlivněny hospodářskou krizí. A konečně, soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj...
|
|
|
The Impact of Family Policies on Fertility in the Visegrád Group
Gajdušková, Karolína ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce zkoumá efektivitu rodinných politik realizovaných v zemích Visegrádské skupiny (V4) po pádu komunismu v roce 1989 a jejich vliv na úhrnnou plodnost. Zatímco předchozí studie na toto téma se obvykle zaměřovaly na jednu zemi nebo větší skupinu zemí, tato práce poskytuje komparativní přístup, který umožňuje lépe interpretovatelné srovnání účinků politik. Celkově jsme analyzovali dopady sedmi rodinných politik na plodnost v daných zemích. Zvolili jsme syntetickou kontrolní metodu, která simulovala vývoj úhrnné plodnosti, pokud by daná politika nebyla zavedena. Jako kontrolní skupinu jsme zvolili země, které jsou zároveň členy Evropské unie a OECD. Naše zjištění ukazují různorodé výsledky rodinných politik ve skupině V4. Zatímco Česká republika byla úspěšná ve zvýšení plodnosti prostřednictvím efektivní alokace veřejných financí, vysoké investice Maďarska do rodinných politik přinesly relativně omezené výsledky. Polsko dlouho do rodin příliš neinvestovalo, což se v posledních letech změnilo a pozitivně ovlivnilo plodnost, přesto byl přítomen pouze krátkodobý dopad. Slovensku se daří udržovat stabilní míru plodnosti navzdory nižší alokaci financí. Celkově lze říct, že dopady rodinných politik na plodnost se v rámci Visegrádské skupiny liší a je zde malý prostor pro sjednocení politik.
|
|
| |
|
|
How effective are subsidies for electric vehicles? An evaluation of Czech policy
Čekal, Jonáš ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Ščasný, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá efektivitou českých opatření pro rozvoj elek- tromobility. První programy na podporu nákupu elektromobilů byly spuštěny dvěma českými ministerstvy v roce 2016, přičemž dotace byly k dispozici až do konce roku 2021. K odhadu vlivu českých pobídek na prodeje elektromobilů byla použita zobecněná konstrukce metody rozdílů v rozdílech zkoumaná po- mocí modelu fixních efektů jak časových, tak individuálních. Datové soubory s roční a měsíční frekvencí pozorování obsahovaly data z období mezi lety 2015 a 2021. Zahrnutí Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska do analýzy pomohlo odlišit vliv zkoumaných opatření na české prodeje od ostatních vlivů. Jako závislé proměnné vystupovaly tržní podíl elektromobilů a počet nově registrovaných vozidel tohoto typu. Výsledky vlivu českých dotací na rozšiřování elektromo- bility jsou nejednoznačné a ke konečnému zhodnocení dopadu by byl zapotřebí podrobnější datový soubor. Klasifikace JEL O31, O38, R40, H25 Klíčová slova Elektromobilita, Pobídky, Dotace, Slevy, Vyhodnocení opatření Název práce Jak efektivní jsou dotace na pořízení elek- tromobilu? Vyhodnocení opatření v ČR
|
|
|
Global Imbalances Reflected in the Eurozone's Accounting
Pleticha, Petr ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
V této práci zkoumám nesrovnalosti mezi vývojem mezinárodní investiční pozice a čistým investičním příjmem států Eurozóny. K jejich analýze využívám konceptu temné hmoty, který umožňuje tyto nesrovnalosti kvantifikovat. Tato studie má dva cíle: představit alternativní pohled na vývoj mezinárodní investiční pozice Eurozóny a ověřit platnost myšlenky temné hmoty rozborem její interakce s hlavními ekonomickými veličinami jako například se směnným kurzem či s cenou energií. Předchozí studie byly převážně zaměřeny na Spojené státy americké a nesoustředily se na temnou hmotu v širším ekonomickém kontextu. Doposud se pak žádná studie nezabývala původem chování temné hmoty. Výsledky této práce odhalují předvídatelné chování temné hmoty, ačkoliv navzdory mým očekáváním její kolísání zřejmě není ovlivněno vývojem směnného kurzu. Po započítání temné hmoty se i mezinárodní investiční pozice Eurozóny jeví optimističtěji, a rozptyluje tak obavy o neudržitelnosti jejího vývoje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Trends and Patterns of Meat Consumption in The European Union
Teiml, Matěj ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Ehrenbergerová, Dominika (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spotřebu masa v Evropské Unii a pokusit se zmapovat její vzorce a trendy. Využijeme strukturu panelových dat a použijeme vlastní panelový data set, k řádnému ověření a kvantifikaci vztahu makroekonomických a pro jednotlivé země specifických proměnných s roční spotřebou masa na obyvatele. Zkoumali jsme spotřebu masa v členských zemích Evropské unie pro rok 2018, přičemž jsme využili data v letech 2000 až 2018. Všechna data v naší práci jsou roční a agregovaná na úrovni jednotlivých členských zemí Evropské unie. K dosažení statisticky významných výsledků jsme použili standartní nástroje pro panelovou analýzu, rozpoznali a odhadli jsme důležité klíčové faktory ovlivňující spotřebu masa v Evropské Unii
|
|
|
Affordability of own housing across regions of the Czech Republic
Matoušek, Daniel ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Kalabiška, Roman (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zkoumání dostupnosti vlastního bydlení napříč regiony ČR za využití tří různých přístupů. Fyzická dostupnost bydlení byla sledována ukazateli Počet bytů na 1000 obyvatel a Počet bytů na 100 hospo- dařících domácností. Následně byl pro hodnocení finanční dostupnosti by- dlení aplikován ukazatel price-to-income a to jak pro byty, tak pro rodinné domy. Empirická část práce za využití first-difference modelu byla zaměřena na odhalení determinantů, které by dokázaly nerovnosti v dostupnosti bydlení vysvětlit. V modelu tak byly zahrnuty pouze ty proměnné, které vykazovaly dostatečnou variabilitu napříč regiony. Jako signifikantní proměnné pro dos- tupnost bytů se ukázaly objem hypotečních úvěrů, počet dokončených bytů, objem stavebních prací ve zpožděné i nezpožděné verzi proměnné, míra neza- městnanosti a počet volných pracovních míst. Klasifikace JEL F12, F21, F23, H25, H71, H87 Klíčová slova dostupnost bydlení, cena k příjmům, pane- lová data, regionální analýza Název práce Dostupnost vlastního bydlení napříč re- giony České republiky E-mail autora 88952997@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce ppleticha@gmail.com
|
|
|
Productivity of Czech state administration with focus on IT technology and costs connected with use of modern technologies
Fuchs, Pavel ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Česká státní správa je často kritizována kvůli pomalému zavádění moderních informačních technologií. Veřejné zakázky slibující posun v digitalizaci úřadů jsou navíc mnohdy předražené. Oficiální studie jsou povrchní anebo zaměřené na konkrétní (neúspěšné) projekty. Práce se zabývá relativně homogenním vzorkem lokální státní správy, obcemi s rozšířenou působností. Tyto municipality zajišťují rozsáhlé portfolio centrální vládou určených služeb, ale investice si řeší poměrně autonomně. Použili jsme Data Envelopment Analysis a přiřadili každé obci skóre popisující její efektivitu. Vyšší investice do informačních technologií se neodrazila ve vyšší efektivitě zkoumaných obcí. Dospěli jsme také k nejednoznačnému vlivu velikosti okrsku a poměrně zásadnímu negativnímu efektu počtu zaměstnanců.
|
|
|
Trends and Patterns of Meat Consumption in The European Union
Teiml, Matěj ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Ehrenbergerová, Dominika (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spotřebu masa v Evropské Unii a pokusit se zmapovat její vzorce a trendy. Využijeme strukturu panelových dat a použijeme vlastní panelový data set k řádnému ověření a kvantifikaci vztahu makroekonomických, mikroekonomických a pro jednotlivé země specifických proměnných s roční spotřebou masa na obyvatele. Zkoumali jsme spotřebu masa v členských zemích Evropské unie pro rok 2018, přičemž jsme využili data z let 2000 až 2018. Všechna data v naší práci jsou roční a agregovaná na úrovni jednotlivých členských zemí Evropské unie. K dosažení statisticky významných výsledků jsme použili standartní nástroje pro panelovou analýzu, dospěli jsme k závěru, že individuální sklon ke konzumaci masa se mezi zeměmi Evropské unie liší a našli jsme důkazy naznačující, že urbanizace a míra zapojení pracovní síly významně ovlivňují spotřebu masa.
|
|
|
Relation of Debt Relief to Social and Military Expenditures: Empirical Evidence
Nykl, Jan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Pleticha, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi oddlužením států na jedné straně a vládními výdaji na zdravotnictví, vzdělávání a ozbrojené síly na straně druhé. Každý dopad je odhadován zvlášť, a to pomocí dvou dynamických modelů pro panelová data: Arellanovy-Bondovy metody Difference GMM, a Arellanovy- Boverovy/Blundellovy-Bondovy metody System GMM. Používám tři výběry z datasetu, který obsahuje 114 zemí obdrživších dluhovou úlevu po roce 1991. Analýza zdravotnických výdajů byla provedena na 110 zemích sledovaných v rozmezí let 1995 až 2017; rovnice pro vzdělávací výdaje byla odhadnuta pomocí dat o 104 zemích z let 1991 až 2018; a výběr pro vojenské výdaje obsahuje data o 103 zemích, taktéž z let 1991 až 2018. Nalezl jsem statisticky signifikantní záporný efekt odpuštění dluhů na vojenské výdaje a signifikantní kladný efekt oddlužení na výdaje vzdělávací. Druhý z nich však byl citlivý na volbu odhadové metody. Efekt na zdravotnické výdaje je nejasný. 1
|
host ::
RSS.