Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
Novinářky pracující v českých zpravodajských médiích z pohledu politické ekonomie komunikace
Vochocová, Lenka ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Plecitá, Klára (oponent) ; Havelková, Hana (oponent)
Disertační práce Struktury a hierarchie v profesním diskurzu novinářů a novinářek v ČR se zaměřením na faktor genderu se věnuje profesní sebereflexi novinářů a novinářek pracujících v denním zpravodajství v České republice z perspektivy feministické politické ekonomie. Ta propojuje genderová mediální studia s politicko-ekonomickým přístupem ke studiu mediální produkce, zdůrazňuje vzájemnou provázanost genderu s dalšími faktory (demografickými, sociokulturními, ekonomickými, organizačními) při posuzování vlivů v profesi a zároveň vznáší otázky ohledně míry autonomie jednotlivce v profesních i mimoprofesních hierarchiích. Teoretická východiska práce obecně definují oblasti zájmu a konfliktní témata genderových mediálních studií, shrnují závěry genderových výzkumů mediální produkce a zaměřují se dále na přístupy, které studují gender jako jeden z řady vlivů působících v novinářské profesi vedle ekonomických, sociokulturních a organizačních faktorů. Analýza hloubkových rozhovorů s novináři a novinářkami denního zpravodajství v České republice odhaluje, jak je v profesním diskurzu konstruován význam genderu v žurnalistice v kontextu dalších strukturních a organizačních vlivů, a na základě získaných dat a jejich analýzy navrhuje zaměřit se v navazujícím výzkumu detailněji na pravděpodobnou proměnu...
Kdo jsou nositelé postmaterialistických hodnot? Sociodemografické charakteristiky postmaterialistů v České republice a v Německu
Hanžlová, Barbora ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Plecitá, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teorií hodnotové změny Ronalda Ingleharta. Tento americký sociolog formuloval v 70. letech 20. století teorii, podle které má generace, která zažila světovou válku, podstatně odlišné hodnoty od generace, která naopak zažila bezprecedentní poválečný ekonomický rozkvět. V důsledku toho mají mladší generace jiné priority, které Inglehart nazývá postmaterialistickými hodnotami. Záměrem této práce je zjistit, jaké jsou sociodemografické charakteristiky postmaterialistů, zda se liší v čase a mezi zeměmi. K tomu byla využita sekundární data z Evropských studií hodnot a Mezinárodního programu sociálních šetření. Výsledky analýz podporují teorii jen z části. Čeští i němečtí postmaterialisté jsou častěji zastoupení v mladších generacích a jsou více vzdělaní. Existuje však rozdíl ve vlivu pohlaví a velikosti komunity, kde jedinec žije. V České republice je pravděpodobnost být postmaterialistou vyšší mezi muži a společně s východní částí Německa je vyšší ve velkých městech. Pro západní Německo jsou oba tyto vztahy nesignifikantní. Souhrnný model pro spojená data a test poměru věrohodnosti v závěru ukázaly, že vztahy mezi Inglehartovým indikátorem a zkoumanými nezávislými proměnnými a zároveň i míra pravděpodobnosti jsou mezi zkoumanými zeměmi různé.
Ageismus jako střet věkových skupin
Benešová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce "Ageismus jako střet věkových skupin" pojednává o postavení a o vzájemných vztazích lidí různého stáří v České republice. Autorka se zaměřuje na význam a důsledky věkové kategorizace společnosti v očích jejích členů. Předmětem zájmu je zejména postavení mladých lidí ve věku 20 až 29 let a seniorů starších 70 let. Ageismus je totiž v této práci považován za nebezpečný fenomén, který se formuje v interakci odlišných věkových skupin. K interpretaci vztahů mezi věkovými skupinami autorka využívá perspektivu sociální psychologie, zejména aplikuje teorii sociální identity. V empirické části práce je na základě analýzy dat z kvantitativního výzkumu European Social Survey Round 4 nejprve zkoumán vztah jedince k jeho vlastní věkové skupině. Poté se autorka zaměřuje na popis sdílených stereotypů a předsudků vůči věkovým skupinám, na zkušenosti s věkovou diskriminací a na míru segregace věkových skupin ve společnosti. Na závěr jsou nastíněny možné cesty ke zmírnění ageismu, jejichž společným cílem je snaha o formování věkově integrovanější společnosti.

Viz též: podobná jména autorů
1 Plecitá, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.