|
| |
|
|
Vliv prostředí na společentva obojživelníků
Kára, Martin ; Pivnička, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tak jako z velké části západní Evropy tak i z české krajiny dramaticky mizí obojživelníci. Tento nepříznivý trend nastal vlivem několika faktorů, z nichž je bezesporu nejvýznamnější ztráta vhodných reprodukčních ploch. Během let 2009 a 2010 jsem na částech území bývalých okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily monitoroval celkem 31 nádrží, v nichž se rozmnožovali skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Na těchto lokalitách jsem sledoval několik proměnných prostředí, o kterých jsem předpokládal, že mohou mít vliv na úspěšný vývoj obojživelníků od vajíčka až do stádia metamorfózy. Úspěšnost vývoje jsem určoval spočítáním snůšek v jarních měsících a posléze zjištěním, kolik pulců se v nádrži dožilo přeměny. Z výsledků mnohonásobné lineární regrese vyplývá, že vývojová stádia skokana hnědého negativně reagují na stoupající nadmořskou výšku a na vzrůstající počet vajíček na jednotku plochy nádrže. Naopak lépe se jim daří ve větších, alespoň částečně zastíněných nádržích, ve kterých dochází ke kolísání hladiny. Pro ropuchu obecnou jsou vhodné nepříliš hluboké, částečně zastíněné nádrže, se stabilní výškou hladiny, porostem vodní vegetace a s volnými břehy. Také se podařilo zjistit, že vajíčka a pulci ropuchy negativně reagují na přítomnost čolků a na vzrůstající počet vajíček na...
|
|
|
Populační struktura vlka obecného (Canis lupus)
Říhová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je historicky nejrozšířenější šelmou, jehož původní areál zahrnoval většinu severní polokoule. Ambivalentní vztahy člověka k tomuto predátorovi vyústily na jednu stranu ve vyhubení tohoto druhu na velké části jeho areálu, ne druhou stranu vedly k evoluci psa, unikátního domestikanta s obrovskou fenotypovou variabilitou. Snahy ochranářské biologie v posledních desetiletích vedly ke změně vnímání role velkých šelem v ekosystémech, v jejichž důsledku vlk rekolonizuje mnoho oblastí, z nichž byl vytlačen, včetně České republiky. To sebou nese zvýšení zájmu o tento taxon mezi odbornou i laickou veřejností. Předkládaná literární rešerše má za cíl shromáždit publikované literární údaje týkající se distribuce, fylogeografie, populační struktury, sociálního a prostorového chování vlka obecného. Součástí jsou i kapitoly o domestikaci psa a jeho hybridizaci s jeho divokým předkem.
|
|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
| |
|
| |
|
|
Užití otolitů pro studium růstu a populační dynamiky okounovitých a kaprovitých ryb v zatopeném důlním díle Most
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Diplomová práce porovnává růst okounovitých a kaprovitých ryb v nově vzniklé nádrži (zatopená důlní jáma) Most s nádrží Vír, která je již ustálená, padesát let stará. Ryby byly chytány pomocí tenatních síti pracovníky Hydrobiologického ústavu Akademie věd, Česká republika, kteří v těchto nádržích provádějí průzkum rybí obsádky. Pro určení věku a zpětné určení růstu v jednotlivých letech byli z ryb odebrány otolity, šupiny a skřelové kosti, a to jak kaprovitých tak okounovitých druhů. Předpokládá se výrazný rozdíl v růstu, hlavně v prvních dvou rocích života mezi oběma typy nádrží díky nadbytku živin a potravy v zatopeném důlním díle. Cílem diplomové práce je nejen popsat tento předpokládaný rozdíl v růstu jednotlivých druhů, ale i odhadnout jeho příčiny. Zároveň budou ve velmi kontrastních podmínkách porovnány různé metody určení věku ryb. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, růst ryb, vodní nádrž, zatopená důlní jáma, růstové křivky
|
|
|
Hmyz jako potrava člověka
Augustinová, Šárka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Bakalářská práce: Hmyz jako potrava člověka Augustinová Šárka Tradiční využití hmyzu jako potraviny, rozšířené v tropických a subtropických zemích, poskytuje významné nutriční, ekonomické a ekologické přínosy nejen pro venkovské komunity. Západní zaujatost proti této potravině vedla k postupnému snižování využívání hmyzu bez náhrady ztracených zdrojů výživy a dalších výhod. Nynější snaha západního světa o zabránění hladovění populace a odstranění důsledků lidského působení na životní prostředí je často marná a neefektivní. Jako jedním z možných přístupů k těmto globálním problémům by mohlo být znovuzavedení hmyzu k výživě obyvatel a dalším účelům. Ten se nabízí jako možný obnovitelný zdroj bílkovin, přičemž jeho nutriční hodnota, až 3186kJ/ 100g sušiny, často převyšuje hodnotu námi pěstovaných živočišných druhů. Obsah bílkovin v různých druzích hmyzu se pohybuje v rozsahu od 30% u červotočů až po 81% u vos rodu Polybia. Navíc kvalita těchto bílkovin je opravdu vysoká a hodnoty v nich obsažených aminokyselin překonávají doporučené vzory od FAO. Mnoho druhů obsahuje důležité minerály jako je vápník, síra, železo, fosfor, hořčík a zinek a jsou také bohaté na B vitaminy, niacin, riboflavin a thiamin, jež jsou v tropických oblastech nedostatečně zastoupeny. Implementace hmyzu jako potravy skýtá další výhody,...
|
|
| |
host ::
RSS.