Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Absurd Consequences: Beckett and Berkeley.
Adar, Einat ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Feldman, Matthew (oponent)
1 Abstrakt Samuel Beckett je dobře znám jako filosoficky orientovaný autor. Ve své tvorbě čerpá z řady filosofických děl, s jejichž pomocí vytváří znepokojivé obrazy a spletité texty, v nichž moderní myslitelé často spatřují vyjádření svých vlastních otázek a pochybností dotýkajících se samotných základu západního myšlení. Sám Beckett se však často zaměřuje na filosofy tvořící v sedmnáctém a osmnáctém století. Disertační práce zkoumá způsob, jímž Beckett dává nový význam názorům a metaforám významného filosofa, George Berkeleyho, a přetváří ranně novověké teorie v umělecká díla, která dodnes fascinují bezpočet diváků a myslitelů. Zkoumání Beckettových filosofických zdrojů hrálo významnou roli již v prvních kritických reflexích jeho díla. Mezi nejvýznamnější rané kritické studie patří práce Ruby Cohnové: "Philosophical Fragments in the Works of Samuel Beckett" (1964);1 Johna Fletchera: "Beckett and the Philosophers" (1965);2 či Edouarda Morot-Sira, "Samuel Beckett and Cartesian Emblems" (1976).3 Společným rysem těchto esejí, ale i ostatních kritických prací z daného období, je identifikace Beckettova myšlení s karteziánskou pozicí. Zvyšující se počet dostupných archivních materiálů - dopisů, poznámek či knih nalezených po Beckettově smrti nalezeny v jeho knihovně - přispěl významnou měrou k potvrzení faktu,...
Zdravotnické středisko Hlinsko
Pilný, Ondřej ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a vypracováním projektové dokumentace zdravotnického střediska ve městě Hlinsko. Novostavba se nachází v severní části města v lokalitě určené pro výstavbu veřejné infrastruktury. Jedná se o čtyřpodlažní, částečně podsklepený objekt s šikmou mansardovou a plochou vegetační střechou. Objekt je založen na základových pasech a patkách z železobetonu. Nosné obvodové a vnitřní zdivo je navrženo z vápenopískových cihel KALKSANDSTEIN. V místech, kde je navržena otevřená dispozice je poté použito průvlaků a sloupů. Stropní konstrukce je navržena nad 1.PP jako monolitická železobetonová z důvodů zajištění požární bezpečnosti. Zbytek stropních konstrukcí je navržen z předpjatých stropních panelů SPIROLL s výjimkou 4.NP, které je zakončeno šikmou střechou zhotovenou ze systému masivních střech YTONG KOMFORT, který je ukládán na soustavu ocelových a železobetonových rámů. Obvodové stěny 1.PP jsou zhotoveny ze ztraceného bednění, které je zatepleno pomocí extrudovaného polystyrenu. Stěny v nadzemních podlažích jsou poté zatepleny kombinací vnějšího kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády s fasádními obkladovými deskami CEMBRIT SOLID a PATINA. Objekt je funkčně rozdělen na několik částí. Kavárna, lékárna, zdravotnická záchranná služba a zdravotnické středisko, každá s vlastním vstupem. Lékárna je vybavena prodejnou, mísírnou léčiv a skladem. Záchranná služba je vybavena garážovým stáním, zázemím pro zaměstnance, místností krizové připravenosti a operačním centrem. Středisko je vybaveno pohotovostí, RTG, operačním sálem, rehabilitacemi a dalšími druhy vyšetřoven. Každá vyšetřovna je poté vybavena čekárnou. Pro větší pohodlí zaměstnanců je objekt vybaven opět vlastním zázemím pro zaměstnance. Celý objekt je navržen s nucenou výměnou vzduchu. Navržený objekt je řešen bezbariérově. Před objektem jsou navržena parkoviště pro osobní automobily, motocykly a sanitky. Celkem je navrženo 74 míst, z toho 5 jako bezbariérových.
Abjection in Selected Plays by Sarah Kane, Caryl Churchill, and Tim Crouch
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Práce Tato diplomová práce se zabývá šesti divadelními hrami tří současných britských dramatiků: Crave (1997) a 4.48 Psychosis (1999) Sarah Kane, The Skriker (1994) a Far Away (2000) Caryl Churchill, a ENGLAND (2007) a The Author (2009) od Tima Crouche, a to skrze esej o abjekci Julie Kristevy zvané v anglickém překladu Powers of Horror (1982). Kristeva vnímá abjekci jako to, co nějakým způsobem připomíná subject či objekt, ale není ani to, ani ono, či již není součástí subjektu. Konfrontace s abjektem je nepříjemná, protože subject je jím ohrožen. Obsahuje totiž vše, co ze života běžně vyjímáme, a co nepatří do symbolického řádu - mrtvoly a exkrementy. Tělo matky se taktéž musí zapudit jako abject, aby si dítě uvědomilo své vlastní hranice a tělesnou integritu. Kristeva píše, že abjekt si nachází cestu zpět do symbolického řádu skrze literature a analyzuje některé spisovatele jako autory literatury abjektu. V divadle, stejně jako v umění, se abjekce často používá jako teoretický rámec, ačkoliv ji mnoho kritiků vnímá jako něco, co nemůže být uchopeno, protože se brání popisu a slovnímu uchopení. Základem této analýzy jsou způsoby, jakým abjekt narušuje jazyk a řád, který se postavy snaží udržet, ačkoli jsou samy spíše neurčitými textovými identitami nežli tradičními, naturalistickými lidmi...
The Reception of Irish Literature and Drama in Czech Translation
Laurincová, Alžběta ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Markus, Radvan (oponent)
1 Abstrakt Hlavní téma této práce je představení problematiky českých překladů irské literatury, publikované v českých zemích v letech 1945 - 2014. Autorka této práce poskytuje seznam autorů, kteří byli v tomto období v Čechách překládaní, a zmiňuje se o literární tradici, která s publikováním zmiňovaných děl souvisí. Z důvodu velkého množství materiálů je práce rozdělena do několika kapitol a představuje čtyři specifická období: 1945 - 1948 (konec druhé světové války - počátky sovětské kontroly), 1949 - 1968 (počátky sovětské kontroly - okupace vojsky varšavské smlouvy), 1969 - 1989 (okupace vojsky varšavské smlouvy - Sametová revoluce) a 1989 - 2014 (Sametová revoluce - "Sametový rozchod" - současnost). V každé kapitole poskytuje autorka historický úvod, především z důvodu kontextu dané éry. Diskuze na téma překladů irské literatury sestává především ze seznamu daných děl konkrétních autorů a komentáře, týkajícího se jejich přítomnosti na literárním trhu, frekvence vydávání, přijetí jednotlivých autorů a jejich děl atd. Autorka se také zamýšlí nad socio-politickým kontextem jednotlivých dob, který mohl ovlivnit konečný vzhled irsko-českého literárního kánonu, a komentuje míru tohoto vlivu.
Assimilated Aliens: The Rise of David Levinsky and Portnoy's Complaint
Ambrožová, Alžběta ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Jak být mimozemšťanem v Americe? Z pohledu sociologa odpověď spočívá v procesu asimilace. Parks a Burgess ji definují jako "Proces interpenetrace a splynutí, kdy jednotlivci a skupiny získávají vzpomínky, naladění a postoje jiných jednotlivců či skupin, a prostřednictvím sdílené zkušenosti a historie jsou začleňování do společného kulturního života." Asimilace probíhá jakožto přirozená reakce na střet různých kultur a jako taková se nevyhnutelně dostává do centra dění v Americe dvacátého století, hostící vlny imigrantů přicházejících z celého světa s nadějí na nový začátek. Židé, po staletí se toulající jako vyděděnci, zde tvoří zajímavou podskupinu. Nejen že někteří Židovští přistěhovalci jsou odcizeni děravou angličtinou, skrz niž prosvítá jidiš; ale nezapadají ani co se týče Židovské víry. Jejich kulturní dědictví se střetává s domácí kulturou bílých Anglosaských protestantů a tato srážka neponechává jejich Židovství nedotčeno. Příběhy imigrantů jsou tak v zásadě příběhy proměny. Klíčový pojem této diskuze pochází z dílny Homiho K. Bhaby, který ve své studii post- kolonialismu tvrdí, že koloniální poddaný, vystaven dominantní kultuře utlačovatele, získává "Dvojité vidění": Jedinec, jenž není imunní vůči vlivu Jiného a zároveň je neschopen osvobodit se od vlastních kořenů, uvízne na pomezí. Jeho vztah ke...
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
Aided Derbforgaill: Recurrent motifs in Early Irish Literature and their Relation to the Status of Women
Němečková, Hana ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit zobrazení žen v Ulsterském cyklu, zvláště pak případy, kdy tyto ženy překročí hranice svého rodu a zapojí se do aktivit většinou spojených se světem hrdinů a králů. Jsou to například soutěže, které mají určit, komu náleží nejvyšší postavení ve společnosti. Jelikož opakujících se motivů v Ulsterském cyklu je mnoho, tato práce se zabývá jen těmi, které se nachází v Násilné smrti Derbforgaill (Aided Derbforgaill), krátkém, ale dojemném příběhu o smrti hlavní hrdinky. Mezi tyto motivy patří vychloubání, soutěže, násilí, milostné trojúhelníky a smrt ze žárlivosti či přílišné vlně emocí. Nejpřekvapivějším motivem ze všech je pravděpodobně močení, které se objevuje též v nejdelší epice Ulsterského cyklu, Dobytčí nájezd na Cooley (Táin Bó Cuailnge). Zvláštní pozornost je věnována míře, v které tyto přestupky ovlivňují čest žen v hrdinské společnosti, jakož i ženské cti obecně, tj. do jaké míry je jejich čest závislá na cti jejich manželů, jaké vlastnosti se cení u aristokratických žen a zda ženské postavy akceptují své podřadné postavení ve společnosti. Přínosné porovnání nabízejí ženy z Jinosvěta, které oplývají vyšší svobodou a vyšším statusem než jejich lidské protějšky. Nicméně se zdá, že se těchto privilegií musí vzdát, jakmile se začlení do hrdinské společnosti. Jediná...
Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre
Pavelková, Hana ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Monks, Aoife (oponent)
Tato práce se zabývá velmi rozšířeným trendem v současném britském a irském divadle - monologickými hrami. Jedním z důvodů vysoké obliby této úsporné dramatické formy je skutečnost, že monolog již svou podstatou představuje značnou výzvu pro všechny zúčastněné - dramatiky, herce, ale hlavně pro diváky. Hry využívající různé varianty monologu jsou dnes ve Velké Británii a Irsku tak rozšířené, že jen málo teatrologů se odvážilo tímto fenoménem systematicky zabývat. Největším problémem je otázka výběru vhodné metody, kterou by současný boom monologických her mohl být efektivně uchopen. Vzhledem k zásadní roli, kterou v monologických hrách hraje publikum, jež je v monolozích jediným partnerem pro osamělé protagonisty stojící na jevišti, se tato práce zaměřuje na to, jak jednotlivé varianty využití monologu zapojují diváky do hry. Pomocí systematického rámce, který vychází z jednotlivých typů nejčastějšího využití monologu, tato práce zkoumá, jaký mají jednotlivé strategie použité britskými a irskými dramatiky vliv na aktivní komunikaci s diváky. Prvním typem her, jimiž se zabývá tato práce, jsou monologického hry, v nichž jeden herec či herečka představují jednu postavu. Druhým typem jsou hry, ve kterých herec či herečka hraje více postav. Dále se pak práce věnuje velmi nezvyklým hrám, které používají...
Fin-de-siècle Elements in Flann O'Brien's Novel The Third Policeman
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Práce se zabývá podobnostmi mezi románem Flanna O'Briena Třetí strážník a literaturou fin de siècle, přesněji dekadentní literaturou a literaturou rané avantgardy. Fakt, že kromě metafikce se O'Brienův román nezabývá estetikou (ani co do formy, ani co do tématu) nijak neruší přítomnost fin-de-siècle prvků nebo strategií v něm; prvky se pouze mění a přizpůsobují se tak novému prostředí. Mnoho z nich vyznívá ironicky, jiné aktivně přispívají k metafiktivnímu vyznění románu. První kapitola vysvětluje podobnosti mezi Třetím strážníkem a fin-de-siècle literaturou obecně. Soustředí se převážně na dekadentní literaturu a její ústřední téma "nepřirozenost." Nepřirozenost se objevuje v různorodých podobách - vynalézavost, umělost i přetvářka. Nepřirozenost se nachází i v postavách samotných a dokonce (v souladu s metafikcí románu) i v podobě O'Brienova pekelného světa, kde se vypravěč ocitne. Objevování a pociťování různých forem nepřirozenosti jde ruku v ruce se smyslovými vjemy a na to také kapitola odkazuje - Třetí strážník pozoruhodně reflektuje popisy smyslových prožitků známé z fin-de-siècle literatury. Společensky vnímaná nepřirozenost se promítá také do fin-de-siècle motivů zženštilosti a sexuální nekonvenčnosti - oba druhy se objevují v O'Brienově románu a dostávají specificky absurdní ráz. Druhá...
Saying Seen Again: Audio-Visual Aspects of Samuel Beckett's Company, Ill Seen Ill Said, and Worstward Ho
Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Prvotním záměrem této práce je prozkoumat, jakými způsoby do sebe pozdní próza Samuela Becketta přijímá prvky přejaté z médií rádia a filmu, které jsou pro tato média určující. Rozbor textů tvořících Beckettovu románovou trilogii Nohow On je založen na zkoumání dvou způsobů vnímáni, tedy sluchového a zrakového, a uskutečněn pomocí vykladového čtení Company, Ill Seen Ill Said a Worstward Ho v kontextu teorie a praxe médií a filmu. Hlavním předpokladem je, že formální přechody mezi tištěnými a netištěnými médii v Beckettově díle jsou podmíněny autorovým zájmem o rádio, televizi a kinematografii a jeho teoretickou a praktickou obeznámeností s jejich specifiky. Textový rozbor je tak doplněn o biografický a bibliografický rámec a Beckettova znalost vysílacích médií a kinematografie je kladena do souvislosti s progresivní "technologizací" jeho psaní během 80. let. Práce podává obrys počátků a transformací motivu hlasu coby jednoho z hlavních předmětů Beckettova zájmu a v jeho textech zkoumá výpůjčky, ať už praktické či teoretické, z oblasti kinematografie, aby tak osvětlila jejich simulaci pocitového vnímání. Jednotlivé oddíly vycházejí z rané teorie rádia Rudolfa Arnheima, z podrobného rozboru principů sovětské filmové montáže 20. let, jakož i z dalších čistě filmových postupů a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.