|
|
Cell inclusions in microscopic eukaryotes
Pilátová, Jana
Tato práce přináší systematickou studii, která identifikuje různé buněčné inkluze napříč širokou diverzitou všech hlavních eukaryotických domén. Technika Ramanovy mikrospektroskopie byla použita jako metoda první volby pro studie, které vyžadují mikroanalytický přístup. V kapitole 1 odhalila prostorová rekonstrukce chloroplastů jednobuněčné spájivky Cylindrocystis sp. (Streptophyta) "prázdné prostory". Následná analýza prokázala masivními akumulace polyfosfátu, který není jako v jiných druzích v cytoplazmě, ale právě uvnitř chloroplastů. Tato nově objevená schopnost zygnematofyt, sesterské skupiny suchozemských rostlin, nás vede ke spekulacím o možné adaptaci na extrémní arktické podmínky nebo dokonce preadaptaci vedoucí k terestrializaci rostlin. Kapitola 2 shrnuje náš náhodný objev purinových krystalických inkluzí u obrněnek (Dinoflagellata, Alveolata) a dalších mikrořas. Nejprve byly zkoumány druhy způsobující toxické vodní květy a zooxantely, endosymbionti korálů budujících útesy. Dále bylo prokázáno, že purinové krystaly fungují jako dynamická vysokokapacitní zásobárna dusíku. Aby se ukázalo, jak jsou purinové inkluze rozšířené, byla provedena revize krystalických inkluzí ve všech hlavních eukaryotických skupinách. Byli zkoumáni zástupci z řad volně žijících prvoků a řas, parazitů i...
|
|
|
Cell inclusions in microscopic eukaryotes
Pilátová, Jana ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Gierlinger, Notburga (oponent) ; Prášil, Ondřej (oponent)
Tato práce přináší systematickou studii, která identifikuje různé buněčné inkluze napříč širokou diverzitou všech hlavních eukaryotických domén. Technika Ramanovy mikrospektroskopie byla použita jako metoda první volby pro studie, které vyžadují mikroanalytický přístup. V kapitole 1 odhalila prostorová rekonstrukce chloroplastů jednobuněčné spájivky Cylindrocystis sp. (Streptophyta) "prázdné prostory". Následná analýza prokázala masivními akumulace polyfosfátu, který není jako v jiných druzích v cytoplazmě, ale právě uvnitř chloroplastů. Tato nově objevená schopnost zygnematofyt, sesterské skupiny suchozemských rostlin, nás vede ke spekulacím o možné adaptaci na extrémní arktické podmínky nebo dokonce preadaptaci vedoucí k terestrializaci rostlin. Kapitola 2 shrnuje náš náhodný objev purinových krystalických inkluzí u obrněnek (Dinoflagellata, Alveolata) a dalších mikrořas. Nejprve byly zkoumány druhy způsobující toxické vodní květy a zooxantely, endosymbionti korálů budujících útesy. Dále bylo prokázáno, že purinové krystaly fungují jako dynamická vysokokapacitní zásobárna dusíku. Aby se ukázalo, jak jsou purinové inkluze rozšířené, byla provedena revize krystalických inkluzí ve všech hlavních eukaryotických skupinách. Byli zkoumáni zástupci z řad volně žijících prvoků a řas, parazitů i...
|
|
|
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
|
|
|
Metabolismus mědi u patogenních eukaryotických mikroorganismů
Doležalová, Taťána ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Měď je esenciální prvek pro takřka všechny živé organismy. Její zásadní role v metabolismu je dána především redoxními vlastnostmi tohoto kovu. Díky tomu je to cenný kofaktor mnoha enzymů, které se podílejí na energetickém metabolismu buňky, ale také na detoxifikaci reaktivních forem kyslíku. Přesto měď může při příliš vysoké koncentraci buňkám spíše uškodit. Její toxické působení se projevuje především tvorbou hydroxylových radikálů, které narušují buněčné struktury. Dochází i k poškozování Fe-S center, která jsou nepostradatelná pro mnoho enzymů. Aby nedošlo k projevům toxicity, musí každá buňka balancovat na hraně mezi přiměřeným příjmem a regulovaným výdejem mědi. Řada specializovaných přenašečů a ATPáz slouží výhradně pro transport mědi. Stejně tak najdeme metallochaperony, které vážou potenciálně toxické kovy a transportují je k cílovému proteinu. Případně je zajímavý úděl metallothioneinů, které vyvazují cytosolickou měď. Pochopení udržování homeostázy mědi u patogenních organismů přináší mnoho zajímavých možností pro lepší cílenou léčbu onemocnění. Například nemoci způsobené oportunistickými houbami jako je Candida albicans, Aspergillus fumigatus nebo Cryptococcus neoformans mají významný podíl na úmrtích imunodeficientních pacientů. Jelikož jsou některé dráhy metabolismu mědi u eukaryot...
|
|
|
Fenolické látky u řas
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Fenolické látky jsou považovány za skupinu sekundárních metabolitů, známou především z vyšších rostlin (Embryophyta). Jejich funkcí je absorbovat škodlivé ultrafialové záření, chránit rostliny před okusem a přitahovat opylovače a šiřitele semen. Tyto sloučeniny byly však popsány i u některých fylogeneticky nepříbuzných skupin řas, z nich nejvýznamnější jsou hnědé řasy (Phaeophyceae), sifonální zelené řasy z čeledi Dasycladaceae a spájivé řasy (Zygnematophyceae). Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o fenolických látkách těchto skupin s důrazem na jejich význam pro biologii daných druhů. První část popisuje fenolické látky z obecného hlediska a rovněž nastiňuje způsob jejich biosyntézy. Další kapitoly se pak věnují zmíněným třem skupinám řas. Nejprozkoumanější v této oblasti jsou hnědé řasy, které ve svých stélkách obsahují unikátní typ taninů, zvaný florotaniny. Následují sifonální řasy z čeledi Dasycladaceae, které syntetizují sulfatované kumariny a poté spájivé řasy, u nichž byly zjištěny fenolické látky založené na kyselině gallové. Společným znakem těchto látek je podobně jako u vyšších rostlin schopnost pohlcovat záření z ultrafialové části spektra a zhášet reaktivní formy kyslíku. Nicméně florotaniny a kumariny u hnědých, respektive sifonálních řas zastávají i několik funkcí...
|
|
|
Když zlost tančí
Cieslarová, Olga Věra ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KOUBOVÁ, Alice (oponent)
disertační práci Když zlost tančí - Basilejská Fasnacht a pražské
Sametové posvícení navazuji na diplomovou práci, jež vyšla v roce 2013 jako
Fasnacht – v Basileji karneval? Věnuji se nyní do hloubky vývoji masky (Laarve),
proudu vnitřní revolty v karnevalovém dění (Wilde Fasnacht) a vývoji Fasnacht
od konce 19. století do dnešní formy, kdy získává mnohé archaické prvky. Ač se
Fasnacht navenek prezentuje jako pevně strukturovaný rituál, vykazuje
mimořádnou schopnost vnitřní proměny. Tato schopnost je pro mě odpovědí na
otázku, co činí Fasnacht i dnes živou.
Během celého doktorského studia jsem se věnovala organizaci Sametového
posvícení, tedy přenesení Basilejské Fasnacht do Prahy. V závěru práce se
pokusím o představení elementů, které jsme pro pražský karneval převzali, a
zhodnocení toho, jak se v novém prostředí uchytily.
Jak v basilejském, tak v pražském kontextu se věnuji tématu transformace zlosti
(nespokojenost s poměry) pomocí uměleckých prvků do kreativního aktu a
představuji Fasnacht i Sametové posvícení jako kultivovanou formu
středověkého šarivari, stejně jako kreativní projev občanské angažovanosti.
Přílohou práce je dokumentární film Violy Ježkové A pod maskou tma a
fotografický průvodce 5 let Sametového posvícení.
|
|
|
Happening
Rybníčková, Alena ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
V práci zkoumám podstatu a možnosti současného (2010–2014) druhu happeningu, který si oblíbili především aktivisté jako přitažlivý způsob upozornění na téma. Nazývám ho politickým happeningem, rozebírám své zkušenosti s ním a nabízím úhly pohledu, kterými se dá na tento druh akcí nejen dívat, ale i je pořádat.
Pro můj přístup k happeningu jsou zásadní pojmy záměru a hry, jimiž se vymezuji vůči účelovým akcím. Účel definuji jako racionální konstrukt, pevný bod vně happeningu samotného, kdy příliš-ný důraz na něj dělá z akce propagaci. Proto doporučuji účely brát jako orientační body a těžiště akce ponechat v ní samotné. K tomu se lze dostat hrou, která osvobozuje od honby za vnějšími cíli a nechává nás prodlévat v situaci tady a teď. To dává aktivistovi i divákovi možnost od účelu i tématu poodstoupit a uvolnit se od přílišného a svazujícího pocitu odpovědnosti za výsledek. To neznamená zůstat pouze u hry. Happening je vázán na aktivistův záměr, který v mém pojetí účel a hru propojuje. Záměr je proces, který se sice orientuje podle účelu, na rozdíl od něho je však zakotven v přítomnosti a je připraven se proměňovat v reakci na vývoj situace.
Dále se věnuji symbolické vrstvě akcí, která svou otevřeností patří do světa hry. Symbol nemá jeden konkrétní význam. To sice omezuje jeho komunikační potenciál, a tím i jasnou účelovost sdělení, ale zároveň nutí diváka k aktivnější účasti. Symbol neexistuje sám o sobě, ale je součástí sítě symbolických asociací. Součástí tohoto širšího symbolického kontextu se stávají i účastníci tím, že v něm jednají. Díky tomu symboly ožívají v těle, v gestech a pohybu, a evokují pocity a postoje. Tato stránka sdělení je psychosomatická, působí na náš postoj v hlubinném, tělesném smyslu, které tvoří podhoubí našich vědomých názorů. Tím dokáže diváky i aktéry ovlivňovat na úrovni, jíž by slovním vysvětlováním nebylo možné dosáhnout.
Rozkrývám též satirickou strukturu happeningů, kterou popisuji pomocí vztahu dominantního a subverzivního vzorce. Ukazuji, že dobrá satira se pouze nevysmívá, ale je zároveň sebereflexivní.
Pro organizátory happeningů je užitečné být svými vlastními pozornými diváky. Není podstatné, jestli si diváci povšimnou všech detailů, ale jestli o ně pečují aktéři. Pak se účinek žádné malič-kosti neztratí, ani kdyby ji nikdo „neviděl“. Happening potřebuje důvěru, že dobře zvládnutá akce smysl má, i když není snadné na něj ukázat. Při takovémto přístupu bude dobře zakotven ve svých aktérech a bude šance, že alespoň v některých divácích se zachytí, rozvine a přispěje k proměně jejich osobního postoje.
|
|
| |
|
|
Koncepce vnímání autorského představení
Mikulska, Olga ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ČECHOVÁ, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na definici pojmu „skupinové autorské představení“ na základě autorčiných zkušeností získaných během uvádění a rozboru autorského představení Caza casasueños v rámci uměleckého projektu Autorské divadlo v komunitě bez divadelního povědomí, který proběhl v červenci a srpnu 2016 na území Kolumbie. Práce popisuje zrod a vývoj nápadu a zdůrazňuje při tom procesuálnost vzniku autorského představení, jehož podoba je průběžně modifikována na základě specifického vztahu mezi autory-herci a diváky.
V hlavní části práce autorka popisuje reakce a zpětnou vazbu, kterou představení a jeho tvůrci obdrželi od účastníků divadelních dílen, jež pořádali v kolumbijském Guadalupe. Prostřednictvím jejich konfrontace se zkušenostmi s obecenstvem z jiných míst v Kolumbii autorka ukazuje, jak se představení měnilo, a podtrhává při tom zejména vliv kultury na obecnější způsob, jímž lidé vnímají realitu.
V závěru práce autorka reflektuje příběh vzniku a vývoje skupinového autorského představení ve vztahu k dílům a myšlenkám velkých divadelních tvůrců 20. století – Augustu Boalovi, Eugeniu Barbovi a Jerzymu Grotowskému.
|
|
|
Přes hranici / Przez granicę
Hornáčková, Heidi ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Text se zabývá počátky dlouhodobého projektu realizovaného v oblasti Kladského pomezí. Sleduje vývoj různých možností divadelní práce a jejich vliv na regionální kulturu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První se pokouší stručně popsat přirozené podmínky zkoumané oblasti a vysvětlit pojem hranice v lokálním kontextu. Druhá se soustředí na praktickou realizaci počátečních uměleckých aktivit v oblasti. Na konkrétních příkladech různorodých projektů mapuje ty vlivy, které se odrazily na formování hledaného tvaru divadelní práce. Ve třetí kapitole je podrobně popsán rezidenční pobyt skupiny umělců, metodika jejich zkoušení a různé metafory přechodu přes hranici. Čtvrtá kapitola se pokouší detailně dokumentovat přípravy a průběh Symposia, setkání nad tématem krajiny, které bylo závěrečnou událostí v prvním roce činnosti na Kladském pomezí. V závěru se autorka snaží shrnout své náhledy na realizované projekty, posoudit jejich význam pro plánované pokračování a nastínit zamýšlený směr prohlubování pohraničních aktivit.
|
host ::
RSS.