|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Substantivní paradigmatika v Grigorovičově parimejníku
Pilát, Štefan ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Úkolem této práce bylo podat úplný popis skloňování substantiv v Grigorovičově parimejníku, makedonské církevněslovanské památce z konce 12. či počátku 13. století, a na základě tohoto popisu určit systémové vztahy mezi jednotlivými paradigmaty a tím odhalit vývojové tendence, které se projevují v deklinaci substantiv této památky v kontextu tehdejšího církevněslovanského písemnictví. Vykonali jsme úplnou excerpci substantiv obsažených v starozákonních čteních Grig. - Pro správné uchopení zvukové struktury koncovek jsme v první části DP provedli pravopisnou a hláskoslovnou analýzu jazyka Grig. V druhé části DP jsme analyzovali jednotlivé skloňovací typy substantiv na základě produktivního rodového principu. U každého typu jsme zvlášť rozebrali jednotlivé nepravidelnosti a zvláštnosti. - Došli jsme k závěru, že v jazyku Grig se v rámci deklinace substantiv jasně projevuje proces přechodu od principu kmenového k principu rodovému, s čímž souvisí i prokazatelný zánik periferních a neproduktivních skloňovacích typů, který však probíhá u každého rodu specifickým způsobem. Na jednu stranu jazyk Grig zachovává některé archaismy, jako jsou jinde slabě doložené tvary u-kmenové a s-kmenové, na druhou strany se projevují četné inovace, které většinou odpovídají obdobným inovacím v jiných makedonských...
|
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
|
|
Substantivní paradigmatika v Grigorovičově parimejníku
Pilát, Štefan ; Čermák, Václav (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Úkolem této práce bylo podat úplný popis skloňování substantiv v Grigorovičově parimejníku, makedonské církevněslovanské památce z konce 12. či počátku 13. století, a na základě tohoto popisu určit systémové vztahy mezi jednotlivými paradigmaty a tím odhalit vývojové tendence, které se projevují v deklinaci substantiv této památky v kontextu tehdejšího církevněslovanského písemnictví. Vykonali jsme úplnou excerpci substantiv obsažených v starozákonních čteních Grig. - Pro správné uchopení zvukové struktury koncovek jsme v první části DP provedli pravopisnou a hláskoslovnou analýzu jazyka Grig. V druhé části DP jsme analyzovali jednotlivé skloňovací typy substantiv na základě produktivního rodového principu. U každého typu jsme zvlášť rozebrali jednotlivé nepravidelnosti a zvláštnosti. - Došli jsme k závěru, že v jazyku Grig se v rámci deklinace substantiv jasně projevuje proces přechodu od principu kmenového k principu rodovému, s čímž souvisí i prokazatelný zánik periferních a neproduktivních skloňovacích typů, který však probíhá u každého rodu specifickým způsobem. Na jednu stranu jazyk Grig zachovává některé archaismy, jako jsou jinde slabě doložené tvary u-kmenové a s-kmenové, na druhou strany se projevují četné inovace, které většinou odpovídají obdobným inovacím v jiných makedonských...
|
host ::
RSS.