Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Molecular bases for the effect of exercise on postmenopausal bone health
Mocová, Klára ; Škubica, Patrik (vedoucí práce) ; Pikner, Richard (oponent)
Hormonální změny způsobené menopauzou, zejména pokles hladiny estradiolu, vedou k rychlému úbytku kostní hmoty. Díky tomu je významné procento žen po menopauze ohroženo rozvojem osteoporózy. Postmenopauzální osteoporóza ovlivňuje celkové zdraví a kvalitu života žen. Pravidelná fyzická aktivita je považovaná za jeden ze způsobů, kterými se dá zmírnit proces úbytku kostní hmoty a předejít křehkosti kostí. Mnoho molekul se účastní reakce kostí na mechanickou zátěž při cvičení, přičemž některé z nich jsou produkované přímo kostními buňkami a jiné pocházejí z ostatních tkání, například myokiny nebo cytokiny. Molekulární souvislosti mezi kostními změnami způsobenými menopauzou a reakcí kostí na cvičení nejsou zatím dobře prozkoumány, obzvlášť s ohledem na různé typy cvičení nebo individuální rizika osteoporózy. Lepší porozumnění těmto souvislostem by nám mohlo pomoci lépe pochopit, jak přesně cvičení ovlivňuje postmenopauzální kosti. Tyto informace by mohly rovněž přispět k vytvoření účinnějších programů pro prevenci osteoporózy prostřednictvím cvičení a k rozvoji lepších preventivních a léčebných přístupů týkajících se postmenopauzální osteoporózy. Klíčová slova: menopauza, kostní metabolismus, fyzická aktivita, cvičení, postmenopauzální osteoporóza
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.