|
|
Obchodní vztahy mezi Hanzou, Livonskem, Velikým Novgorodem a Pskovem od 12. do začátku 16. století
Smrž, Pavel ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Voloshchuk, Myroslav (oponent)
SMRŽ, Pavel, Obchodní vztahy mezi Hanzou, Livonskem, Velikým Novgorodem a Pskovem od 12. do začátku 16. století, Disertační práce, FF UK 2023 Abstrakt Práce se zabývá dějinami vztahů mezi livonským státem, respektive východním Pobaltím, a Hanzou na jedné straně a jeho východními sousedy, městy Novgorodem a Pskovem na straně druhé. Chronologický rámec je vymezen 12. stoletím, kdy obchodníci ze Skandinávie a severoněmeckých oblastí začali navazovat první kontakty se středověkou Rusí, a rokem 1503, kdy byla uzavřena poslední smlouva z doby vlády velikého moskevského knížete Ivana III. Tento panovník definitivně skoncoval s politickou autonomií Velkého Novgorodu a zároveň upevňoval vazbu Pskova na Moskvu, čímž výrazně změnil politické poměry, v nichž po tři staletí probíhalo vzájemné soužití těchto dvou měst s jejich livonskými sousedy a zároveň obchodními partnery. Autor si při řešení vybraného tématu stanovil několik cílů. Jedním z nich bylo vyložit na základě obsahové analýzy rozsáhlého pramenného materiálu, především textů diplomatických smluv, jak vztahy mezi Novgorodem, Pskovem a jejich livonskými partnery fungovaly v praxi, jak se proměňovaly v čase a jak se lišila teoretická smluvní ustanovení od každodenní reality. Východiskem byla badatelská hypotéza, že smluvní podmínky představovaly kompromis, jehož...
|
|
|
Zawisza Czarny of Garbow at the Court of Sigismud of Luxembourg, King of Hungary
Pastuszek, Ján ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
- 1 - Abstrakt Záviš Čierny z Garbowa patril nielen medzi elitných bojovníkov a turnajových zápasníkov, ale aj medzi popredných a vážených dobových diplomatov. Jeho všestranné služby využívali dvaja významní stredoeurópski panovníci - Vladislav II. Jagelo a Žigmund Luxembursky. Cieľom tejto práce je spracovať a charakterizovať pôsobenie Záviša z Gaborwa po boku Žigmunda Luxemburského, čomu sa historiografia doteraz venovala len rámcovo. Východiskom sú výsledky doterajšieho bádania. Práca sa sústreďuje na štúdium prameňov, najmä naračného a listinného charakteru, a ich analýze a komparácii. Jednotlivé epizódy zo života Záviša z Garbowa spojené so Žigmundom Luxemburským sú kladené do širšieho kontextu politického vývoja krajín strednej Európy, predovšetkým poľského a uhorského kráľovstva, ich vzájomných vzťahov a politickej činnosti kráľa Žigmunda Luxemburského. Ďalší z aspektov práce je zameraný na dobové spoločenské javy, akým je fenomén rytierstva. V neposlednom rade sa práca pokúša odpovedať na otázku vzájomných vzťahov medzi panovníkom a jeho popredným rytierom či jeho odraze v neskorších pamiatkach.
|
|
|
Provincie Gallaecia za vlády Suebů a Vizigótů: Transformace společnosti na přelomu antiky a středověku
Mestek, Oto ; Picková, Dana (oponent)
Během reforem císařů Diokleciána a Konstantina Velikého byla na přelomu 3. a 4. století vytvořena nová římská provincie Gallaecia nacházející se na severozápadním cípu Pyrenejského poloostrova. Roku 411 se jí zmocnili barbarské kmeny Suebů a Hasdingů a římská vláda nad ní ztratila kontrolu. Zatímco Hasdingové odešli pryč, Suebové si v provincii vytvořili vlastní království. Jejich králové a válečníci se podíleli na proměně provincie během období, které považujeme za přelom antiky a středověku. Suebským králům se podařilo poté, co přijali ortodoxní křesťanství, zreorganizovat galicijskou biskupskou strukturu a dovolili své zemi pokračovat v římské středozemním obchodu. Následně roku 585 suebskou Gallaecii dobyl vizigótský král Leovigild a začlenil ji jako provincii do svého království. V Gallaecii tak můžeme sledovat vizigótské období, které zde trvalo až do příchodu Arabů. Práce se věnuje snaze zachytit regionální transformaci během tohoto přelomového období. Sleduje politický, společenský a hospodářský vývoj Gallaecie během éry vlády suebských a vizigótských králů.
|
|
|
Analýza korespondence cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Kurbského
Brůha, Petr ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se snaží analyzovat korespondenci cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Michajloviče Kurbského s přihlédnutím k historickým souvislostem východoevropského prostoru druhé třetiny 16. století. Společně s obsahem jednotlivých dopisů jsem se zaměřil také na jejich rozsah, celkový průběh korespondence i spor badatelů o její věrohodnost. Kromě tohoto hlavního tématu práce obsahuje historický úvod, který podává informace o obou hlavních aktérech korespondence a o vývoji vztahu cara a aristokracie. Vlivem různých názorů knížete i cara na tytéž události lze v korespondenci nalézt několik témat, která jsem se pokusil v práci více či méně úspěšně porovnat. V závěru jsou obsaženy výsledky, které vyplynuly z odborné literatury nebo přímo ze studia korespondence.
|
|
|
Edward IV. z pohledu soudobých kronik
Láníček, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání tří kronik z doby vlády Edvarda IV. Jde o Kroniku croylandského opatství, Historia Anglicka Polydora Vergila a Londýnskou kroniku. Zaměřuji se na srovnání konstrukce obrazu krále Jindřicha VI. a Edvarda IV., důvody rozdílů a podobností v popisu událostí- ovlivnění politickými proudy, rozsahem zájmů a vzdělaní autora, jeho osbními motivcemi. Kronika croylandského opatství představuje monastickou kroniku, jejímž autorem je člen dvora Edvarda IV. Polydore Vergil je humanistický učenec, který sepsal na žádost Jindřicha VII. tudorskou reinterpretaci anglických dějin. Autorem Londýnské kroniky byl Robert Fabyan, radní města Londýna stojící v čele soukenického cechu. Z rozporů a podobnosti jejich interpretace dění budu posuzovat možnosti práce s jejich kronikami
|
|
|
Politika Eduarda I. na Britských ostrovech a ve Francii
Kovaříková, Šárka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do kapitol podle zemí, kterým se Eduard I. za své vlády věnoval či je dobýval, tedy Wales, Irsko, Skotsko a Francie. Vnitřní události v Anglii, ať již se jednalo o reformu zákonů či šlechtickou opozici, jsou zmíněny pouze okrajově, neboť nespadají pod zahraniční politiku, i když ji mohou ovlivňovat. Wales a Irsko byly považovány za vnější součásti anglického království, proto jsou na prvním místě; Skotsko bylo nejméně do roku 1290 samostatnou zemí. Jednotlivé kapitoly neobsahují pouze popis událostí v těchto zemích v letech 1272 až 1307, ale také přehled událostí předcházejících, příčin Eduardových válečných tažení. Důvodem je snaha o osvětlení dění a častá nedostupnost literatury věnující se této problematice.
|
|
|
K úloze kuronského vévody Ernsta Johanna von Birona v zahraniční politice Ruska ve třicátých letech 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou Ernsta Johanna Birona, kuronského vévody, v ruské vnitřní a zahraniční politice, jeho povinnostmi a pravomocemi plynoucími z role favorita panovnice a dále vztahy s carevnou a s ostatními významnými osobnostmi Ruska. Věnuje se také otázce, zda byla 30. léta 18. století obdobím, kdy byla veškerá moc výhradně v rukách cizinců německého původu a zda spolu tito Němci spolupracovali. Poskytuje rovněž Bironův stručný životopis, v němž je důraz kladen zejména na kratičké období, kdy byl regentem za nezletilého cara Ivana VI.
|
|
|
Cestování na Blízký východ na rozhraní středověku a novověku
Homolka, Vojtěch ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat každodenní aspekty cestování na Blízký východ na přelomu středověku a raného novověku. Těžištěm mého badatelského zájmu jsou zejména stravovací možnosti a zvyklosti cestovatelů, hygiena, ubytování, způsoby trávení volného času, nebezpečí a vztah k domorodcům. Informace jsem čerpal především z cestovních spisů českých, německých a italských židovských poutníků, kteří vykonali mezi lety 1470-1550 pouť do Svaté země. Z útržkovitých zmínek jednotlivých autorů jsem se pokusil sestavit o vybraných aspektech poutí co nejcelistvější mozaiku, kterou jsem následně porovnával s každodenním životem šlechticů a měšťanů kolem roku 1500. Snažil jsem se též zachytit rozdíly v chování křesťanských a židovských poutníků a upozorňovat na pozvolné změny, k nimž docházelo v průběhu 16. století. Poutníci se při cestování na Blízký východ museli vyrovnávat s nezvyklým složením svého jídelníčku a leckdy se spokojit s nižšími příděly a menší pestrostí pokrmů. Na druhé straně měli k dispozici větší výběr mořských ryb nebo čerstvého subtropického ovoce. Dodržováním rozličných hygienických návyků se poutníci snažili předcházet nemocem, které mohly v některých případech skončit i smrtí. Spánek na zámořské lodi ani v orientálních ubytovacích zařízeních obvykle nebyl příliš...
|
|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
|
|
Svatý Vojtěch a Polsko
Halašková, Stanislava ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Téma bakalářské práce je posmrtný život svatého Vojtěcha a jeho vliv na vznik raně středověkého polského státu. Cílem práce je stanovit roli svatého Vojtěcha v raně středověké polské historii. První kapitola je zaměřena na život svatého Vojtěcha. Důraz je kladen na události, které jsou podstatné pro další části bakalářské práce. Druhá kapitola představuje kult svatého Vojtěcha v Polsku a ostatních částech Evropy, do kterých se rozšířil. Třetí kapitola zahrnuje události, které se týkají vzniku arcibiskupství v Hnězdně.
|
host ::
RSS.