Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Picek, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace.
Využití různých typů turbín v malých vodních elektrárnách
Picek, Tomáš ; Polák, Martin (vedoucí práce) ; Adamovský, Radomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití vodní energie pomocí vodních motorů. Obsahuje základní parametry vodních toků a klasifikaci malých vodních elektráren. Dále popisuje základní rozdělení, konstrukci, princip činnosti a oblast využití nejpoužívanějších vodních turbín v malých vodních elektrárnách. Druhá část bakalářské práce se zabývá malou vodní elektrárnou Skála Hlaváčkův mlýn na Perlovém potoce. Popisuje historii a umístění budovy elektrárny, hydroenergetický potenciál Perlového potoka v dané lokalitě a celkové ekonomické hodnocení investice do vybrané malé vodní elektrárny
Splaveninový režim Berounky
Havlík, A. ; Žák, Karel ; Hejduk, J. ; Picek, T.
Na základě velikostní a petrografické analýzy současných štěrků v korytě řeky Berounky byly studovány možné zdroje splavenin a procesy agradace koryta řeky.
Biochemické vlastnosti půd horských ekosystémů zasažených acidifikací
Šantrůčková, Hana ; Kopáček, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Picek, T. ; Grund, M. ; Šetlík, J.
Cílem tohoto přispěvku je ukázat jaké množství živin je vázáno v mikroorganismech a jaká je rychlost mineralizace C a N, a nitrifikace v půdách dvou odlišných horských ekosystémů; smrkového lesa a alpinských luk; v oblastech zasažených acidifikací. Výsledky naznačují, že v současnosti půdy alpinských luk v Tatrách mají větší schopnost zadržovat živiny a nebezpečí vysoké mineralizace a následného vyplavování živin je nižší než v lesních půdách Šumavy.

Viz též: podobná jména autorů
4 Picek, Tomáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.