|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Individuální akustický monotoring pěvců na příkladu lindušky lesní
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Při terénních studiích zabývajících se chováním a ekologií živočišných druhů je mnohdy nezbytná identifikace konkrétních jedinců. U ptáků jsou často k tomuto účelu používány barevné kroužky, které však zejména u drobných druhů a v nepřehledném prostředí bývá nesnadné odečíst. V poslední době se proto stále běžněji využívá ke studiu ptáků individuální akustický monitoring. Tato metoda je založena na rozpoznávání jednotlivců často na základě rozdílu mezi časovými a frekvenčními parametry jejich vokalizace. U druhů pěvců se složitějším zpěvem však nemusí být tyto akustické vlastnosti spolehlivé. Ve své práci jsem využila k individuálnímu akustickému monitoringu alternativní přístup, založený na rozdílech ve slabikových repertoárech jednotlivých samců lindušky lesní (Anthus trivialis). Dosud jsem neobjevila žádnou studii, která by použila podobný přístup u jiného migrujícího druhu pěvce se složitějším zpěvem. Mým hlavním cílem bylo otestovat možnost využití slabikových repertoárů k rozpoznávání konkrétních jedinců a zjistit, zda je tato metoda účinnější než identifikace podle barevného značení. Ze čtyřletého výzkumu populace lindušek lesních na vybrané lokalitě v Brdech jsem získala akustická data od 59 samců, která jsem následně zanalyzovala v bioakustickém programu. Výsledky prokázaly, že každý z...
|
|
|
Individuální akustický monotoring pěvců na příkladu lindušky lesní
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Při terénních studiích zabývajících se chováním a ekologií živočišných druhů je mnohdy nezbytná identifikace konkrétních jedinců. U ptáků jsou často k tomuto účelu používány barevné kroužky, které však zejména u drobných druhů a v nepřehledném prostředí bývá nesnadné odečíst. V poslední době se proto stále běžněji využívá ke studiu ptáků individuální akustický monitoring. Tato metoda je založena na rozpoznávání jednotlivců často na základě rozdílu mezi časovými a frekvenčními parametry jejich vokalizace. U druhů pěvců se složitějším zpěvem však nemusí být tyto akustické vlastnosti spolehlivé. Ve své práci jsem využila k individuálnímu akustickému monitoringu alternativní přístup, založený na rozdílech ve slabikových repertoárech jednotlivých samců lindušky lesní (Anthus trivialis). Dosud jsem neobjevila žádnou studii, která by použila podobný přístup u jiného migrujícího druhu pěvce se složitějším zpěvem. Mým hlavním cílem bylo otestovat možnost využití slabikových repertoárů k rozpoznávání konkrétních jedinců a zjistit, zda je tato metoda účinnější než identifikace podle barevného značení. Ze čtyřletého výzkumu populace lindušek lesních na vybrané lokalitě v Brdech jsem získala akustická data od 59 samců, která jsem následně zanalyzovala v bioakustickém programu. Výsledky prokázaly, že každý z...
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
host ::
RSS.