|
|
Čtenář 16. století v českých zemích
Pišna, Jan ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Voit, Petr (oponent)
Práce je příspěvkem k výzkumu dobového čtenáře v 16. století v českých zemích. Na základě dostupných materiálů, retrospektivní bibliografie a dosavadních výzkumů v komparaci se zahraničními výzkumy a teoretickými přístupy k problematice historického čtenáře se zaobírá knižní kulturou s přihlédnutím ke čtenáři (rozšíření knihtisku, cenzura, proměny jednotlivých částí knihy, získávání knih a jejich ukládání v knihovnách, pomůcky ke čtení), způsoby a charakterem čtení (výuka čtení, čtení potichu a nahlas, předčítání, repetitivní, selektivní a extenzivní čtení), rozborem dobové knižní produkce (náboženská literatura, kratochvilné čtení, školní literatura) a dobovým kánonem náboženských a školních textů. Na základě těchto poznatků se v závěru snažíme ukázat směry dalšího výzkumu pro poznání dobového čtenáře, zvláště upozorňujeme na absenci základního výzkumu knižní kultury. Klíčová slova čtenář, čtení, 16. století, knižní kultura
|
|
|
Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557
Pišna, Jan
Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej vydal roku 1557 u pražského tiskaře Jiřího Melantricha v Praze. Výchozím textem pro Lucínův překlad byla některá z edic latinského katechismu luteránského teologa Lucase Lossia. Na konci Lossiovy knihy byl přidán text Dialogus pius et festivus de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam, jehož pramenem byl text Melanchthonova latinského listu z 23. března 1539 pro Johana IV. hraběte z Wiedy a který byl ještě téhož roku několikrát vytištěn. Závěr příspěvku pojednává o typografii a ilustračním štočku s vyobrazením Boha s Adamem a Evou. Pozoruhodná je také souvislost tohoto vyobrazení s iniciálou N, kterou nacházíme v různých verzích a stylových variantách v Biblích tištěných u Netolického, Melantricha a u Samuela Adama z Veleslavína.
|
|
|
Otazníky kolem druhého vydání Husovy Postily z roku 1564
Pišna, Jan
Příspěvek se věnuje typografickému popisu anonymního tisku Postily Jana Husa z roku 1564. Protože dosud není badatelsky zpracován typografický materiál jednak norimberské tiskárny Johanna von Berga (Montanus) a Ulricha Neubera, v níž vznikla edice Husovy Postily v roce 1563, jednak dosud nedisponujeme obdobným badatelským zpracováním podstatné většiny tiskařů činných v druhé polovině 16. století na českých zemích, nelze zatím určit, v jaké tiskárně anonymně vydaná edice vznikla. Nahlížení této edice ale není jen hlediska typografie, užitého písma, iniciál, knižního dekoru, ilustrací, ale také se snažíme formulovat otázky: proč edice vyšla anonymně a proč byla zvolena jiná koncepce edičního přístupu oproti norimberské edici z roku 1563.
|
|
|
Čtenář 16. století v českých zemích
Pišna, Jan ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Voit, Petr (oponent)
Práce je příspěvkem k výzkumu dobového čtenáře v 16. století v českých zemích. Na základě dostupných materiálů, retrospektivní bibliografie a dosavadních výzkumů v komparaci se zahraničními výzkumy a teoretickými přístupy k problematice historického čtenáře se zaobírá knižní kulturou s přihlédnutím ke čtenáři (rozšíření knihtisku, cenzura, proměny jednotlivých částí knihy, získávání knih a jejich ukládání v knihovnách, pomůcky ke čtení), způsoby a charakterem čtení (výuka čtení, čtení potichu a nahlas, předčítání, repetitivní, selektivní a extenzivní čtení), rozborem dobové knižní produkce (náboženská literatura, kratochvilné čtení, školní literatura) a dobovým kánonem náboženských a školních textů. Na základě těchto poznatků se v závěru snažíme ukázat směry dalšího výzkumu pro poznání dobového čtenáře, zvláště upozorňujeme na absenci základního výzkumu knižní kultury. Klíčová slova čtenář, čtení, 16. století, knižní kultura
|
|
|
Poznámky ke Güntherově vydání Melanchthonovy latinské gramatiky
Pišna, Jan
Příspěvek pojednává o rajhradském exempláři Melanchthonovy latinské gramatiky, který\nvznikl v Günterově prostějovské tiskárně ante quem 1560. Ze srovnání s první známou, kompletně dochovanou a především datovanou edicí z roku 1560 i s dalšími známými exempláři, o nichž jsme pojednali již v roce 2012, je patrné, že se jedná o první fázi adaptace této gramatiky u nás a edice z roku 1560 je její rozvinutější a dopracovaná verze. Edice rajhradského exempláře se ovšem stala předlohou pro patisk vzešlý z pražské Melantrichovy tiskárny v 60. letech 16. století.
|
|
| |
|
|
Typografický popis tisků Melanchthonovy latinské gramatiky v české adaptaci Trojana Nigella
Pišna, Jan
Článek se věnuje genezi a typografickému popisu české adaptace Melanchthonovy latinské gramatiky, kterou původně pro slezskou školu v Goldbergu (dnes Złatorija v Polsku) vypracoval Valentin Trotzendorf a pro tisk ji připravil zhořelecký učitel Laurentius Lodovicus. Do českého prostředí ji v roce 1594 adaptoval Trojan Nigellus z Oskořína a první vydání vzniklo v tiskárně Daniela Adama z Veleslavína. Pro Otmarovu reedici je patrná snaha důsledně napodobit sazbou i dekorem předlohu z veleslavínské tiskárny. Ve druhé polovině 17. století vyšla Nigellova česká adaptace v žilinské tiskárně u Jana Dadana st.
|
host ::
RSS.