|
Využití spektroskopických metod v detekci kolorektálního karcinomu.
Miškovičová, Michaela ; Petruželka, Luboš (vedoucí práce) ; Soumarová, Renata (oponent) ; Kiss, Igor (oponent)
Kolorektální karcinom patří mezi jedno z nejčetnějších nádorových onemocnění a představuje globální zdravotnický problém. V České republice je ročně diagnostikováno přibližně 8000 nových případů a zhruba polovina na tuto malignity umírá, přičemž 20 % pacientů je mladších než 60 let. Stále platí, že největší nadějí na úspěšnou léčbu a zvládnutí nemoci dává pacientům včasná diagnóza nádorové choroby. Nadále trvá velmi vysoký podíl odhalení kolorektálního karcinomu v pokročilém stádiu, což je dáno především absencí spolehlivých a senzitivních klinických metod. Stále nepříznivá epidemiologická situace je jednoznačnou výzvou k dalšímu posílení všech aktivit směrujících k aktivní prevenci a včasné diagnostice. Kolorektální karcinom je totiž nejlépe preventabilním onemocnění gastrointestinálního traktu, trvá několik let, kdy přes prekurzorovou lézi vzniká postupně léze invazivní. Nabízí se tak dostatečně dlouhé diagnostické okno. V současné době se proto pozornost obrací na hledání dostupných, citlivých a minimálně invazivních technik, které můžou poskytnout včasnou, jednoduchou, rychlou, levnou a spolehlivou diagnostiku této nemoci a mohly by tak v budoucnu podpořit nebo nahradit konvenční diagnostické metody. V naší práci jsme se věnovali využití zcela nových diagnostických přístupů. K nadějným metodám...
|
|
Analýza prognostických znaků u pacientů s karcinomem prsu a kolorektálním karcinomem.
Vočka, Michal ; Petruželka, Luboš (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
Nádorová onemocnění patří mezi druhou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Mezi nejčastější patří karcinomy prsu a kolorekta. Hledání prognostických faktorů umožňujících lepší rozhodování o postupu léčby je jednou z klíčových otázek klinického výzkumu v onkologii. Nosiči mutací v genech predisponujících k dědičné formě karcinomu prsu tvoří malou, ale klinicky významnou skupinu vysoce rizikových osob. Zavedení NGS v posledních letech umožňuje zrychlení analýz predispozičních genů. Množství informací o přítomnosti patogenních mutací v predispozičních genech je v ostrém kontrastu s pouze velmi malým množstvím údajů o jejich vztahu ke klinicko-patologickým charakteristikám nádorů u jejich nosičů. Obtíže způsobuje rovněž určení míry rizika vzniku nádorových onemocnění u nosičů vzácných mutací a variant nejasného významu v genech s neúplnou penetrancí. K řešení těchto problémů jsme se pokusili přispět zavedením jednotného přístupu NGS analýz u pacientek s karcinomem prsu, charakterizací významu prognostických faktorů u nosiček mutací v hlavních predispozičních genech BRCA1/BRCA2 a určením rizik spojených se vznikem karcinomu prsu u nosičů genu. Kolorektální karcinom představuje zdánlivě histologicky homogenní onemocnění. Na molekulární úrovni však vytváří subtypy, které se odlišují značně rozdílnou prognózou....
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |