|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
|
Mediální obraz Pavla Minaříka po návratu z rádia Svobodná Evropa
Petrová, Natálie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou vybraných československých médií v období ledna 1976 až konce dubna téhož roku na téma návrat kapitána Pavla Minaříka, agenta StB, který působil jako špion v Rádiu Svobodná Evropa. Jeho špionáž zde trvala sedm let (1968 až přísnému utajení, tudíž o něm i celé akci mohla média informovat veřejnost až při jeho odhalení lednu 1976. Do propagandistické kampaně doprovázející jeho odtajnění byla zapojena téměř všechna média té doby, od tisku po televizi. Tato kampaň měla za cíl především zdiskreditovat Rádio Svobodná Evropa, které bylo pro tehdejší režim významným nepřítelem. Kapitán Minařík, jakožto agent, kterému se podařilo infiltrovat se do "štvavé" mnichovské vysílačky RSE, byl po svém návratu oslavován jako hrdina. Se svým příběhem svědectvím o činnostech vysílačky a napojení na CIA poprvé Minařík seznámil veřejnost na dvouhodinové tiskové konferenci, na kterou bylo pozváno 137 zpravodajů z 16 různých zemí. Všechna významná československ Minaříkově návratu, jeho svědectví ze špionáže i ohlasu ze zahraničního tisku. Tato práce analyzuje mediální obraz Pavla Minaříka ve vybraných médiích v období, kdy se téma jeho návratu objevovalo nejčetněji, tedy první čtvrtletí roku 1976. Analyzovanými médii jsou Československý rozhlas, Československá televize, denní tisk (Rudé právo,...
|
host ::
RSS.