|
|
Vliv nanočástic oxidů yttria a samaria na růst rostlin
Brandová, Zuzana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Tato práce se zabývá hydroponickým experimentem s Ječmenem setým (Hordeum vulgare) za přítomnosti nanočástic a chloridů REEs při koncentraci 2·10-4 mol/L a jejich rozpustných chloridů o koncentraci 3·10-4 mol/L. Porovnává vliv dalších nanočástic v roztoku na jejich akumulaci. V tomto případě byly využity hydroxyapatitové NPs. Zároveň bylo zkoumáno, zda ukládání prvků yttria a samaria v rostlině a jejich efekt závisí na formě sloučeniny a typu prvku. Působení yttria a samaria v rostlině bylo stanoveno pomocí enzymatické analýzy stanovující redukující enzymy a stanovení rostlinných pigmentů pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie, jelikož oba typy látek pomáhají redukci reaktivních kyslíkových radikálů. Akumulace prvků byla zároveň stanovena pomocí ICP spektrometru. Klíčová slova: nanočástice, prvky vzácných zemin, redukující enzymy, rostlinné pigmenty, akumulace, oxidativní stres
|
|
|
Záchyt a translokace buspironu v kulturách vyšších rostlin
Schmidová, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fytoextrakci anxiolytika buspironu z živného média a dále studiu vlivu tohoto abiotického stresu na rostlinný metabolismus. Byly provedeny dva experimenty s kukuřicí setou (Zea mays), která byla hydroponicky kultivována ve sterilním médiu po dobu 10 a 14 dní. Po přidání roztoku média s obsahem buspironu o koncentracích 10 a 5 mg · L-1 byly odebírány vzorky média v jednodenních intervalech ze všech experimentálních rostlin. Následně byla v médiu sledována klesající koncentrace buspironu pomocí metody HPLC/UV s reverzní fází při vlnové délce 240 nm. Při prvním experimentu s počáteční koncentrací buspironu v roztoku média 10 mg · L-1 byl zjištěn jeho úbytek o 65 % za 96 hodin, během kterých fytoextrakce probíhala. Celkový pokles koncentrace buspironu pro druhý experiment, kdy jeho počáteční koncentrace v roztoku média činila 5 mg · L-1 byl za 144 hodin fytoextrakce 53 %. Po ukončení fytoextrakčních experimentů byla v listech a kořenech rostlin stanovena aktivita celkových volných peroxidas, membránově vázaných peroxidas, guajakol-peroxidasy a ABTS-peroxidasy. Dále bylo provedeno stanovení obsahu fenolických látek, které se řadí do skupiny tzv. sekundárních metabolitů a jejichž účinky souvisí s antioxidačním systémem rostlin. V gelech po nativní elektroforetické separaci...
|
|
|
Studium fyziologických změn rostlin při stresu zinečnatými ionty
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy jsou po staletí součástí lidského života. Některé mohou být esenci- ální, ale u všech se při vysokých koncentracích projevuje toxický účinek, zejména jako oxidativní stres. Proto je nutné snížit jejich množství v životním prostředí. Metod existuje mnoho. Relativně novými jsou fytoremediace. Abychom ale mohli vybrat vhodné rostliny pro tento účel, musíme nejprve zjistit, jaký má na ně vyšší koncentrace kovů v půdním roztoku a kde končí tolerance rostlin na daný kov. Zinek není výjimkou, ač je důležitou součástí mnoha enzymů. Jeho efekt na rostliny je především v blednutí až rezivění listů a redukci nadzemní i kořenové biomasy. V hydroponickém médiu je sléz Malva verticillata velmi citlivý na mírné zvýšení koncentrace zinku ve formě Zn(NO3)2, kdy se toxický efekt projevuje již při koncentraci 0,2 mmol/l již po 2 týdnech. Čirok Sorghum bicolor při koncent- racích do 1 mmol/l výrazný efekt nevykazuje. Byly testovány kultivary čiroku Sorghum bicolor DSM 14-535, Expres, Honey Graze BMR, Nutri Honey, Sucrosorgho 506 a Sweet Virginia. Dle EC50 je nejcit- livějším kultivarem Sucrosorgho 506, naopak velmi odolné jsou kultivary Nutri Honey a Sweet Virginia. Kultivar Nutri Honey vykazuje výrazně větší přenos zinku do nadzemní části. Též byla testována možnost podpořit kumulaci v čiroku Sorghum...
|
|
| |
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
|
Mechanismus příjmu těžkých kovů a organických látek rostlinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy a organické látky představují velkou zátěž pro životní prostředí. Proto se věnuje velká pozornost vývoji technik, pro odstraňování těchto polutantů z míst znečištění. Jednou z možností odstraňování těžkých kovů a organických látek z půd je fytoremediace, která využívá schopnosti některých rostlinných druhů přijímat toxické látky z půdy a akumulovat je uvnitř svých tkání. Tyto rostliny jsou schopny tolerovat zvýšená množství toxických látek díky širokému spektru detoxifikačních mechanismů, které uvnitř nich probíhají. Těžké kovy mohou být po příjmu kořeny chelatovány fytochelatiny, metalothioneiny nebo působením dalších chelátorů, a poté jsou uloženy ve vakuolách. Přenos iontů kovů a komplexů kovů mezi jednotlivými buněčnými součástmi probíhá pomocí celé řady specifických transportních proteinů. Detoxifikační mechanismy toxických organických sloučenin zahrnují transformaci těchto látek, konjugaci a jejich uložení v tkáních rostlin.
|
|
|
Thorium v životním prostředí
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Všechny izotopy thoria jsou radioaktivní, 6 ze známých izotopů je součástí přírodních rozpadových řad. Thorium tvoří zásadně kationt Th4+ . Chová se podobně jako REE, Ce, Zr, Hf, Y, Sc a U, proto také je problém thorium od těchto prvků izolovat. K samotné výrobě je třeba nejdřív vyloužit thorium, pro průmyslovou výrobu se používá monazit, pomocí silné kyseliny nebo zásady. K získání téměř čistého kovového thoria je třeba použít elektrolýzy nebo chemické redukce. Pro stanovení lze použít mnoho metod, v současnosti se používají zejména radio-spektrometrické metody a hmotnostní spektrometrie. Thorium se vyskytuje v malých množstvích v živé i neživé složce prostředí, ovšem největší množství je v pevné neživé složce. Obsah v této složce má vliv na obsah ve všech ostatních složkách prostředí, i když thorium samo o sobě velmi málo migruje. Pokud jej tedy najdeme i v jiných složkách, pak hlavně pevných částicích, u organismů pak v tvrdé tkáni. Thorium má široké využití. Zejména se využívá jeho vysoké tepelné odolnosti k výrobě různých tepelně odolných produktů. Vzhledem k samovolnému rozpadu lze thorium dobře využít k datování hornin. Dalším důležitým využitím thoria je katalýza v organické syntéze. Také lze použít thorium, jako ThO2 do vysoce svítivých zdrojů nebo wolframových elektrod, určených ke...
|
|
|
Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď
Syslová, Eliška ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Eliška SYSLOVÁ Školitel prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď Používání anthelmintik, léčiv proti parazitickým červům, je ve veterinární medicíně v dnešní době téměř nezbytné. S exkrementy ošetřených zvířat se však mohou anthelmintika dostávat do životního prostředí a tam ovlivňovat necílové organismy. Nedílnou součástí životního prostředí jsou rostliny, které tyto látky mohou přijímat, biotransformovat či akumulovat. Biotransformace anthelmintik může mít vliv na kapacitu antioxidačního systému, může zasahovat do endogenního metabolismu rostlin nebo biosyntézy polyfenolů, při které rostliny používají stejné detoxikační enzymy. Cílem této disertační práce je studovat vliv nejběžněji používaných anthelmintik albendazolu (ABZ), fenbendazolu (FBZ), flubendazolu (FLU) a ivermektinu (IVM) na rostliny. Studovat jejich příjem rostlinou, jejich biotransformaci v rostlinách a transkripční odpověď rostlinných buněk na jejich přítomnost. Mezi výsledky disertační práce řadíme mimo jiné zjištění, že v modelových systémech buněčných suspenzí a in vitro regenerantů Plantago...
|
|
|
Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď
Syslová, Eliška ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Eliška SYSLOVÁ Školitel prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď Používání anthelmintik, léčiv proti parazitickým červům, je ve veterinární medicíně v dnešní době téměř nezbytné. S exkrementy ošetřených zvířat se však mohou anthelmintika dostávat do životního prostředí a tam ovlivňovat necílové organismy. Nedílnou součástí životního prostředí jsou rostliny, které tyto látky mohou přijímat, biotransformovat či akumulovat. Biotransformace anthelmintik může mít vliv na kapacitu antioxidačního systému, může zasahovat do endogenního metabolismu rostlin nebo biosyntézy polyfenolů, při které rostliny používají stejné detoxikační enzymy. Cílem této disertační práce je studovat vliv nejběžněji používaných anthelmintik albendazolu (ABZ), fenbendazolu (FBZ), flubendazolu (FLU) a ivermektinu (IVM) na rostliny. Studovat jejich příjem rostlinou, jejich biotransformaci v rostlinách a transkripční odpověď rostlinných buněk na jejich přítomnost. Mezi výsledky disertační práce řadíme mimo jiné zjištění, že v modelových systémech buněčných suspenzí a in vitro regenerantů Plantago...
|
|
| |
host ::
RSS.