|
|
Macroprudential regulation of the housing market
Petrouš, Michal ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Trh s nemovitostmi má podstatný vliv na makroekonomickou stabilitu. Je snaha regulovat trh s nemovitostmi použitím sady makroobezřetnostních nástrojů. Prvním cílem této práce je popsat a porovnat makroobezřetnostní regulace zaměřené na kontrakt mezi věřiteli a dlužníky v Evropské Unii a Norsku. Druhým cílem je posoudit vliv centrálních bank při tvorbě makroobezřetnostní politiky na pravděpodobnost, že bude tato regulace použita. Pravděpodobnost je odhadnuta použitím probit modelu. Ze srovnání vyplývá, že jsou značné rozdíly v implementované regulaci mezi jednotlivými zeměmi a že země s vysokým poměrem půjček v cizích měnách používají makroobezřetnostní nástroje ke snížení objemu půjček v cizích měnách. Při použití dat z Evropské Unie a Norska nebyl identifikován statisticky signifikantní vliv zapojení centrální banky. Efekt centrální banky se stal signifikantním při použití větší datové sady zahrnující neevropské země. V této datové sadě je vedoucí úloha centrální banky spojena s nižší pravděpodobností, že regulace zaměřená na dlužníky byla použita.
|
|
|
Base erosion and profit shifting by multinational firms: re-estimation of firm-level evidence
Petrouš, Michal ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Horváth, Roman (oponent)
v Abstrakt Práce se zabývá erozí daňového základu a přesouváním zisku (BEPS) a výslednými zisky nebo ztrátami na dani z příjmu právnických osob. Nejdříve jsem odhadl semi- elasticitu přesouvání zisku pomocí databáze dat na firemní úrovni. Následně jsem použil tyto odhady pro výpočet zisku nebo ztráty na dani z příjmu právnických osob pro jednotlivé země. Odhadl jsem několik modelů abych zjistil jak moc semi-elasticita závisí na specifikaci a co ji ovlivňuje. Výsledky naznačují, že firmy převádějí zisky do zemí s nižšími daňovými sazbami. Odhad celkové semi-elasticity je v rozmezí od 1.524 do 3.695 pro různé specifikace základního modelu. Semi-elasticita jednotlivých zemí roste s ukazatelem finančního tajemství. Při použití statutární daňové sazby jsou závěry silnější než při použití efektivní daňové sazby na úrovni zemí spočítané z finančních dat. Odhadnutý vliv na státní příjmy je v rozmezí od 12% ztráty po 23% zisk z daně z příjmu právnických osob. Ve vzorku 53 zemí s dostatečným množstvím pozorování z toho vyplývá celková ztráta 48 miliard amerických dolarů. Klasifikace F23, F68, G38, H25, H26, H87 Klíčová slova eroze daňového základu, přesouvání zisku, daň z příjmu právnických osob, finanční tajemství E-mail autora michal.petrous@gmail.com E-mail vedoucího práce jansky@fsv.cuni.cz
|
|
|
Macroprudential regulation of the housing market
Petrouš, Michal ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Malovaná, Simona (oponent)
Vývoj cen nemovitostí má podstatný vliv na makroekonomickou stabilitu, což se ukázalo při nedávné finanční a ekonomické krizi odstartované vznikem a prasknutím cenové bubliny na trhu s nemovitostmi. Cílem této práce je zhodnotit efektivitu makroobezřetnostní regulace zaměřené na kontrakt mezi věřiteli a dlužníky při zmírňování cyklu cen bydlení a souvisejícího dluhového cyklu. Pro zhodnocení efektivity je analyzována makroobezřetnostní regulace v deseti evropských zemích. Regulace v jednotlivých zemích je následně porovnána. Ze srovnání vyplývá, že země s vysokým poměrem dluhu v cizích měnách používají makroobezřetnostní nástroje ke zmírnění devizového rizika. Dále lze konstatovat, že okamžitý vliv regulace na dluh domácností je poměrně vysoký, nicméně klesá v čase.
|
|
|
Macroprudential regulation of the housing market
Petrouš, Michal ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Trh s nemovitostmi má podstatný vliv na makroekonomickou stabilitu. Je snaha regulovat trh s nemovitostmi použitím sady makroobezřetnostních nástrojů. Prvním cílem této práce je popsat a porovnat makroobezřetnostní regulace zaměřené na kontrakt mezi věřiteli a dlužníky v Evropské Unii a Norsku. Druhým cílem je posoudit vliv centrálních bank při tvorbě makroobezřetnostní politiky na pravděpodobnost, že bude tato regulace použita. Pravděpodobnost je odhadnuta použitím probit modelu. Ze srovnání vyplývá, že jsou značné rozdíly v implementované regulaci mezi jednotlivými zeměmi a že země s vysokým poměrem půjček v cizích měnách používají makroobezřetnostní nástroje ke snížení objemu půjček v cizích měnách. Při použití dat z Evropské Unie a Norska nebyl identifikován statisticky signifikantní vliv zapojení centrální banky. Efekt centrální banky se stal signifikantním při použití větší datové sady zahrnující neevropské země. V této datové sadě je vedoucí úloha centrální banky spojena s nižší pravděpodobností, že regulace zaměřená na dlužníky byla použita.
|
host ::
RSS.