|
|
Aby se pozornost k významu památek obrátila. Obraz památkové péče v Čechách v době po založení Ústřední komise
Horáček, Jaroslav ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Novotný, Michal (oponent)
Založení a následné svolání c. k. Ústřední komise pro zachování a zkoumání stavebních památek (k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale) v letech 1850/1853 představuje významný mezník v dějinách památkové péče zemí tehdejší habsburské monarchie a má své místo i v rámci Evropy. Předkládaná dizertační práce sleduje dopady činnosti Ústřední komise na území Čech v průběhu 50. a na začátku 60. let 19. století, což zhruba odpovídá době předsednictví K. Czoerniga von Czoernhausen. V úvodu je pozornost věnována přehledu dosavadních textů o rané památkové péči, jejich autorům a metodě zpracování tématu. Dále je nastíněna situace ochrany památek vybraných sousedních i vzdálenějších evropských státech (Bádensko, Württembersko, Prusko, Sasko, Štýrsko, Francie). Začátek působení Ústřední komise je spojen s výběrem a jmenováním konzervátorů a korespondentů, kteří zajišťovali činnost v daných lokalitách. Dle spisového materiálu prezídia Českého místodržitelství se podařilo pečlivě popsat proces od výběru kandidátů až k jejich jmenování v roce 1854. V následujících letech jednotliví krajští konzervátoři a později i korespondenti přispívali dle svých možností zprávami i aktivním zásahem k průzkumu a záchraně řady stavebních památek na území Čech. Zásadní roli sehrál konzervátor pro...
|
|
|
Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezi barokem a klasicismem. Tendence a vlivy v české architektuře 1751-1790
Biegel, Richard ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Preiss, Pavel (oponent)
Architektura druhé poloviny 18. století má v kontextu českého dějepisu umění poněkud zvláštní roli. Jako svědkyně doby přerodu byla střídavě vnímána buď jako vyznění silné domácí barokní tradice, nebo jako nesmělý nový začátek nového slohu, a to podle toho, ze kterého "břehu" ji ten který badatel nahlížel. Při pohledu z hlediska baroka, se tak většinou hovoří o rokokovém zjemnění či pozdně barokním vyznívání. Ze zpětného pohledu 19. století je to naopak projev neobratného hledání nového slohu, který jinde v Evropě již suverénně vítězil, a jehož přijetí prý u nás bránila zase ona zmíněná silná domácí tradice. Cílem této práce je pokusit se dobu "mezi barokem a klasicismem" nahlížet bez těchto předurčených scénářů, které si z umělecké produkce nutně vybíraly jen to, co se jejich "příběhu" týkalo. Jak ale zároveň uvidíme dále, zcela nezaujatý postoj vlastně není možný, neboť dosavadní bádání i pojmy jím používané determinují naše chápání minulosti více, než si často chceme nebo dokážeme připustit. Při popisu vývoje jednotlivých stavebních typů v Čechách druhé poloviny 18. století jsem se tak pokusil o určitý kompromis, který zohledňuje jak vývoj v chápání architektury tohoto nejednoznačného období, tak značnou proměnlivost křehkých uměleckohistorických pojmů. Nesnažil jsem se vytvořit jasné vývojové linie, ale...
|
|
|
Proměny společenského postavení sociální skupiny českých architektů a stavitelů v 19. století
Korbel, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl přispět k výzkumu českých elit 19. století a zpracovat dosud opomíjené téma profesního a společenského vzestupu českých architektů a stavitelů v 19. století. V této době došlo v důsledku státních reforem vzdělávacího, správního a právního systému ke změně profesního vnímání a společenského postavení této vrstvy. V úvodu práce jsou architekti a stavitelé zařazeni do rámce procesu modernizace stavebního průmyslu a vymezeni na základě jejich vztahu k umění, inženýrství a podnikání. Následně jsou architekti a stavitelé definováni jako socioprofesionální skupina, která během sledovaného období dosáhla určitého stupně profesionalizace. Na pozadí formování moderního systému stavitelského a architektonického vzdělávání, práva a správy jsou pak jednotlivé znaky profesionalizace sledovány na konkrétních případech architektů a stavitelů za pomoci metody kolektivní biografie elit ve výzkumných oblastech jejich sociálního zázemí, vzdělání, stavební praxe a dalších veřejných aktivit. V práci se tak prolínají dvě roviny - obecná a osobní. V obecné rovině je sledována vzájemná provázanost stavebního školství, práva a správy od založení stavitelských oborů na polytechnikách a Akademiích a vydání guberniálních nařízení a prvních stavebních zákonů na počátku 19. století, přes vyhlášení...
|
|
| |
|
|
Metternich - Nobile - Metternich. Patronát jako vztah s proměnlivou konstantou
Petrasová, Taťána
Tento příspěvek zkoumá autorství uměleckého díla jako výsledek patronátu, v němž se sociální kapitál obou účastníků - umělce a objednavatele - proměňuje. Nejprve čerpal Metternich ze symbolického kapitálu italského architekta s římským akademickým školením. Později převážil vztah právě opačný a Nobile posiloval svou pozici zejména díky politickému kapitálu Metternicha. Proměnlivá hodnota patronátu spočívala v nerovnováze, s níž patron nebo umělec zúročovali svůj společenský kapitál - jeden z hlediska reprezentace, druhý z hlediska úspěšnosti na uměleckém trhu.
|
|
|
Stodola i chrám. Německé kostely v severních Čechách kolem roku 1900
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Ačkoli je pro oblast severních Čech charakteristický především průmyslový boom druhé poloviny 19. století, který místní krajinu a města nenávratně proměnil, vznikaly zde kolem roku 1900 také stavby ryze tradičního charakteru, totiž kostely. V jejich hmotovém řešení i stylovém pojetí se mísí vliv dobového architektonického vývoje, individuálního vtisku architektů, stejně jako liturgických požadavků jednotlivých vyznání a konkrétních představ stavebníků. O podobě ideálního kostela, a to jak ve smyslu funkčním a vizuálním, tak i ve smyslu jeho významů symbolických, se v dané době vedly četné debaty a polemiky, vznikla řada teoretických textů i stavebních regulativů. Předložená práce sleduje především uplatnění moderních architektonických prvků na ryze tradičním stavebním kostelním typu. Činí tak především na základě srovnání psané teorie a stavitelské praxe. Danou diskuzí se zabývám u katolíků, starokatolíků a především pak u evangelických vyznání, u nichž je báze teoretických textů nejširší a kostelní novostavby nejčetnější. Téma úzce souvisí také s otázkami národnostními, s pozicí a rolí německého obyvatelstva na území severních Čech a se zásadními vlivy, které sem přicházely ze sousedního Saska, ať už ve formě finanční podpory novostaveb kostelů či architektonických návrhů saských architektů.
|
|
|
Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí
Štěpánek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Petrasová, Taťána (oponent)
disertační práce Práce se zabývá vlivem šlechtického rodu Lažanských z Bukové na umělecké prostředí českých zemí od 16. do 20. století. Na pozadí kulturně-historicky zaměřené monografie představuje autor stavební a mecenášské aktivity jednotlivých představitelů rodiny, vývoj jejich uměleckých sbírek i širší souvislosti. Pomocí interdisciplinárního výzkumu konfrontuje výsledky svojí práce se závěry předchozích badatelů. Zpochybňuje některé dosavadní hypotézy pro období raného novověku a z dosud nevyužitých pramenů čerpá množství informací o aktivitách Lažanských v moderních dějinách. Takto vzniklý souhrn komparuje s realizacemi dalších šlechtických rodů v českých zemích a ve střední Evropě. Výsledkem autorových snah je první komplexní pohled na Lažanské z Bukové v širším kontextu dějin kultury a rehabilitace jejich role na poli uměleckého mecenátu. Klíčová slova: Lažanští z Bukové, Marie Gabriela Lažanská, Prokop Lažanský, mecenát, umělecké sbírky, šlechtické rody, Manětín, Rabštejn nad Střelou, Chyše, Lubenec.
|
host ::
RSS.