|
|
Spekulativní evoluce: anatomická a fyziologická specifika organismů obývajících planety typu superzemě
Šefrna, Radek ; Toman, Jan (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Práce je věnována spekulativní evoluci na planetách typu superzemě, podrobněji je v ní probíráno, jak by mohly větší poloměr a přitažlivost planety, popřípadě spojené se zvýšenou hustotou atmosféry, ovlivnit směr anageneze, jestliže by ostatní parametry byly ponechány na pozemské úrovni. Nejdříve se věnuje bližší charakterizaci superzemí. Dále se zabývá problematikou lokomoce tamních hypotetických organismů a jejích anatomických a fyziologických korelátů. Dochází k závěrům, že by organismy žijící na povrchu měly nejspíše robustní stavbu těla, a očekává převahu biosféry ve vzdušném sloupci na superzemích s hustou atmosférou, kde by organismy mohly připomínat oceánský život na Zemi. Jako poslední řeší otázku životních strategií se zaměřením na metabolismus, disperzi a způsoby získávání energie. V případě existence komplexního ekosystému založeného na fotosyntéze předpokládá vznik ekologických nik obdobných těm, které existují na Zemi, což by mohlo vést ke vzniku symbióz, které se zdají být univerzálním rysem jakékoliv biosféry. Práce vzhledem ke své spekulativní povaze vychází především ze studií pozemských organismů a jejich prostředí. Drží se tak fenoménu konvergentní evoluce, aby mohla vytyčit možné analogie a současně poukázat na případné odlišnosti mezi pozemskou biosférou a hypotetickými...
|
|
|
Markery stresu a metodiky jejich měření u vybraných modelových organismů
Langmajerová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Stresová reakce je kaskáda fyziologických a následně i behaviorálních procesů, které organismu umožňují vyrovnávat se s různými zátěžovými situacemi a vlivy (stresory). Projevy stresu (stresové reakce) u různých organismů jsou do určité míry podobné, zároveň se mohou lišit jak intenzitou, tak i způsobem. Stres může být měřen pomocí biologických markerů, což jsou objektivní, kvantifikovatelné informace vypovídající o biologickém procesu. Tato bakalářská práce se zabývá markery stresu a metodikou jejich měření. Dále rozebírá u vybraných skupin modelových organismů z řádu hlodavců (potkan, myš) konkrétní typy markerů stresu, což mohou být např. behaviorální projevy, měření stresových hormonů (kortizol, kortikosteroid), měření tělesné teploty, krevního tlaku či rychlosti tepu. Zaměřuji se na problematiku vhodnosti a aplikovatelnosti různých metod měření a hodnocení stresu u jednotlivých modelů v závislosti na přesnosti a welfare u zvířat během daného měření, který může ovlivňovat výsledky testů. Klíčová slova: animální model, biomarker, chování, stres
|
|
|
The effect of the molecular weight of poly(I:C) on the development and behavior of offspring in the maternal immune activation model
Cmarková, Nathalie ; Brožka, Hana (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Zánět v těle matky během těhotenství je spojen se zvýšeným rizikem rozvoje psychiatrických poruch u potomků, zejména schizofrenie a autismu. Prenatální aplikace poly(I:C), virového mimetika, je hojně používaným modelem mateřské imunitní aktivace vedoucí k vývojovým a behaviorálním změnám potomků. Výsledky studií jsou však nekonzistentní, zřejmě kvůli rozdílům v molekulové hmotnosti použitého poly(I:C). V této práci byl hodnocen vliv různé molekulové hmotnosti poly(I:C). Březím samicím potkana kmene Wistar bylo aplikováno 14. den gestace vysokomolekulární (HMW) nebo nízkomolekulární (LMW) poly(I:C) k zhodnocení vývojových a behaviorálních deficitů související se schizofrenií a autismem u potomků během postnatálního dne 12 a po dovršení tří měsíců. Prenatální expozice HMW poly(I:C) vedla k významně sníženému sociálnímu chování v Homing testu a trendu snížené USV vokalizace u mláďat. Mláďata LMW vykazovala významně narušenou negativní geotaxi. V dospělosti vykazovali potomci HMW a LMW významné sociální deficity a sníženou úzkost. Úzkost byla snížena především ve skupině LMW. Tato práce odhalila rozdílné účinky prenatální expozice HMW a LMW poly(I:C) na chování. Tyto výsledky se týkaly převážně poruchy autistického spektra. Současné výsledky budou důležité při plánování experimentů a hodnocení minulé...
|
|
|
Rozdíly v chování a socialitě u potkaního modelu autismu v závislosti na obohacení prostředí
Tučková, Klára ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Poruchy autistického spektra (PAS) patří k jedněm z nejzávažnějších vrozených neurovývojových poškození. Ačkoliv je již známo mnoho rizikových faktorů, které mohou PAS navozovat, přesná etiologie není známa. Tato diplomová práce se zaměřuje na různé možnosti studia PAS skrze hlodavčí animální modely. Hlavním cílem experimentální části práce bylo prověřit projevy PAS u potkaního genetického modelu tuberózní sklerózy (tzv. potkaní linie Eker) a zjistit vliv rozdílných chovných prostředí na autistický fenotyp. Zvířata byla chována po dobu jednoho roku a v průběhu jejich života jsme provedli celkem tři série behaviorálních testů ve věku 45, 90 a 365 dní. Testování bylo zaměřeno na měření explorační aktivity, úzkosti a sociality. Naše výsledky ukázaly, že aktivita v otevřeném poli byla u mladých potkanů nesoucích mutaci vyšší. Úzkost projevovaná ve vyvýšeném křížovém bludišti byla snížena obohaceným prostředím. V sociální interakci se výrazně projevil vliv obohaceného prostředí zvýšením parametru self-grooming. U potkaní linie Eker z neobohaceného prostředí byl nižší výskyt komplexnější očisty těla. Ultrazvuková komunikace se výrazně měnila v závislosti na věku potkanů. Potvrdili jsme, že obohacené prostředí má závažný vliv na chování potkanů, zatímco samotný genetický model nevyvolává v chování výrazné...
|
|
|
The role of ghrelin signalling in the neurobiological mechanisms of rewarding effects of cannabinoids and opioids
Charalambous, Chrysostomos ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Úvod: Orexigenní peptid stimulujícího chuť k jídlu, vedle podpory energetické rovnováhy také navozuje odměňující účinky spojené s přejídáním. Mimo jiné se ukazuje, že ghrelin hraje důležitou roli v odměňujících/posilujících účincích alkoholu a návykových stimulantů. Nicméně zapojení ghrelinového mechanismu ve zneužívání a závislosti na opioidech a kanabinoidech není dosud dostatečně prozkoumáno. Cíle: Hlavním cílem této výzkumné práce bylo zjistit, zda premedikace antagonistou GHS- R1A (JMV2959) může snížit vyplavení dopaminu z nucleus accumbens shell (NACSh), indukovaný agonistou CB1R (kanabinoidní receptor typu 1) WIN55,212-2, což je považováno za klíčový impuls procesu závislosti. Bylo také otestováno, zda JMV2959 může ovlivnit účinky WIN55,212-2 a fentanylu na endokanabinoidy N-arachidonoylethanolamin (anandamid) a 2- arachidonoylglycerol (2-AG) a obsah kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v NACSh a dále specifikovat zapojení GHS-R1A umístěného ve ventrální tegmentální oblasti (VTA) a NACSh do pozorovaných změn v NAC. Dále bylo testováno, zda premedikace JMV2959 může snížit kanabinoidy (tetrahydrokanabinol/THC a WIN55,212-2) indukovanou behaviorální stimulaci. Metody: In vivo mikrodialýza byla použita ke stanovení změn dopaminu a jeho metabolitů v NACSh u potkanů po podání syntetického...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Relativní početnost jako kognitivní kompetence u primátů
Moravcová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice numerických kompetencí u primátů, konkrétně se zaměřením na relativní početnost, jednu ze složek těchto kognitivních dovedností. Relativní početnost je schopnost rozlišit větší množství od menšího nebo naopak menší množství od většího a lze ji zařadit mezi nejjednodušší dílčí numerické dovednosti. V této práci jsem shrnula dosavadní poznatky o numerických kompetencí u primátů, které do nynějška byly zkoumány jen u několik druhů primátů, přičemž nejvíce u makaka rhesuse (Macaca mulatta) a šimpanze učenlivého (Pan troglodytes). Jednotlivé numerické kompetence testované u primátů jsem rozdělila na relativní početnost, sumaci, ordinalitu, tranzitivní inferenci, zachování kvantity, proporcionalitu, absolutní početnost a pravé počítání. V rámci experimentální části jsem se zaměřila na výzkum relativní početnosti u druhu makak rhesus (Macaca mulatta). Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou makaci schopni řešit úlohu relativní početnosti s různými typy stimulů. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou schopni generalizovat informaci o relativní početnosti a zda ji dokáží aplikovat na nový typ úlohy. Výsledky potvrzují, že makaci disponují schopností relativní početnosti a jsou schopni abstrahovat stimuly, které nabývají různého charakteru. To dokazuje, že se neučí rozeznávat...
|
|
|
Separace hipokampálních funkcí v Morrisově vodním bludišti a v aktivním vyhýbání se místu pomocí alternačního protokolu
Vojtěchová, Iveta ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hiadlovská, Zuzana (oponent)
V této práci jsme se zabývali exekutivními funkcemi hipokampu na úrovni chování a testovali jsme je jako tzv. behaviorální separaci u dospělých potkanů. Studovali jsme, zda pořadí při postupném učení dvou úloh (Morrisovo vodní bludiště a aktivní vyhýbání se místu) testujících odlišné hipokampální funkce, nebo jejich každodenní střídání (experiment 1), či postupné, anebo alternující učení stejné úlohy (aktivní vyhýbání se místu) ve dvou rozdílných prostředích (experiment 2), ovlivní u potkanů schopnost tyto úlohy řešit. Zjistili jsme, že potkani se dokážou naučit oba testy, stejně jako dobře rozlišit oba kontexty, bez ohledu na pořadí učení nebo alternaci. Vzhledem k narušení exekutivních funkcí u lidských schizofrenních pacientů, jsme tento postup vyzkoušeli také u potkaního modelu schizofrenie navozeného intraperitoneálním akutním podáním dizocilpinu (MK-801), antagonisty glutamátových NMDA receptorů, a to v dávce 0,08 mg/kg. Nepodařilo se nám selektivně narušit behaviorální separaci, nicméně pozorovali jsme celkový deficit učení v úloze aktivní vyhýbání se místu, bez ohledu na alternaci, doprovázený zvýšenou lokomoční aktivitou. Kognitivní projevy takto nízké dávky MK-801 v souvislosti s učením nebyly dosud v této prostorové úloze pozorovány. Podobný efekt se však neprojevil ve vodním bludišti....
|
|
| |
|
|
Sociální chování a komunikace u laboratorního potkana a modely autismu
Tučková, Klára ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pohanová, Petra (oponent)
Sociální chování je u potkana, jako zvířete žijícího rozmanité a rozvinuté, což zůstalo zachováno i u domestikového laboratorního potkana. Potkani komunikují nejen s pomocí pachů, ale také různých typů vokalizací, které slouží k vyjádření stresu, bolesti či úzkosti nebo naopak pozitivních emocí, i k dorozumívání při sociálním kontaktu. Potkan je díky složitému sociálnímu chování a komunikaci vhodným modelovým organismem pro studium lidských duševních poruch, jako je například autismus. Tato práce podává přehled o přirozeném sociálním chování potkanů, behaviorálních metodikách používaných k jeho testování u animálních modelů, a popisuje vybrané potkaní modely autismu navozené různými typy zásahů (přirozená infekce a chemické narušení vývoje mozku), a srovnává jejich dopad na úrovni chování. Klíčová slova
|
host ::
RSS.