|
|
Hlavní dietní chyby u nemocných s primárním hyperaldosteronismem a esenciální hypertenzí
Hampl, Petr ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Krátká, Zuzana (oponent)
Arteriální hypertenze patří k nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních komplikací v podobě cévních mozkových příhod, srdečního selhání, ischemické choroby srdeční a dalších projevů aterosklerózy. Její důsledky zhoršuje často po dlouhou dobu asymptomatický průběh onemocnění a interakce s dalšími rizikovými faktory, především s dyslipidémií, inzulínovou rezistencí, kouřením nebo obezitou. Tyto kombinace rizikových faktorů spolu s hypertenzí celkové kardiovaskulární riziko nemocných dále násobí. Přestože je arteriální hypertenze ovlivnitelná farmakologickou léčbou a úpravou životního stylu, představuje svojí vysokou prevalencí závažný zdravotní problém jak v České republice, tak v ostatních vyspělých zemích. Tato práce má za cíl zhodnotit stravovací návyky u nemocných s esenciální hypertenzí, tedy s multifaktoriální formou onemocnění bez konkrétní vyvolávající příčiny a u hypertoniků s primárním hyperaldosteronismem, který vzniká na podkladě autonomní nadprodukce aldosteronu. Tato forma onemocnění má sice specificky léčitelnou příčinu, ale její průběh a orgánové komplikace jsou často závažnější nežli u hypertenze esenciální. Dietní chování, spolu s dodržováním ostatních nefarmakologických opatření, může u obou typů pacientů do značné míry ovlivňovat projevy onemocnění, zlepšit odpověď na...
|
|
|
Prognóza nemocných po ischemické cévní mozkové příhodě a některé ovlivňující faktory
Kielbergerová, Lenka ; Rohan, Vladimír (vedoucí práce) ; Holečková, Irena (oponent) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Cévní mozkové příhody jsou nezanedbatelnou příčinou morbidity a mortality ve vyspělém světě. Tato práce ve své obecné části shrnuje základní poznatky v oblasti cévních mozkových příhod, popisuje obecný přístup k diagnostice a léčbě především ischemických cévních mozkových příhod. Dále se práce věnuje problematice akutní i sekundárně preventivní léčby CMP a současně ukazuje možnosti hodnocení následného neurologického deficitu, popisuje výskyt poruch nálady a hodnocení kvality života jedinců po CMP. Cílem praktické části bylo zhodnocení perspektivy pacientů přijatých k hospitalizaci pro ischemickou CMP. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na mortalitu pacientů po ischemické CMP v dlouhém sledovaném období (2003-2019) v západočeském regionu a vliv sekundární prevence na mortalitní riziko. Ve druhé části cílí na identifikaci hlavních klinických a psychosociálních faktorů ovlivňujících kvalitu života chronických stabilizovaných pacientů po první ischemické CMP a prospektivně hodnotí vztah zhoršených ukazatelů kvality života a mortality, ale i vůči konvenčním kardiovaskulárním rizikovým faktorům. Mortalita pacientů hospitalizovaných ve FN Plzeň v období let 2003-2019 pro ischemickou CMP je oproti celosvětovým trendů významně vysoká. Z celkového souboru 9076 pacientů...
|
|
|
Příjem kuchyňské soli u pacientů s primárním hyperaldosteronismem
Sahatciu, Mrika ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Krátká, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá příjmem kuchyňské soli a dalších dietních postupů a návyků u pacientů s primárním hyperaldosteronismem, tedy s krajní formou sůl senzitivní hypertenze. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu a rizikovými faktory spojené s primárním hyperaldosteronismem, shrnuje diagnostiku a léčebné postupy zejména dietní opatření, která jsou v léčbě velmi významná. Praktická část byla založena a vytvořena pomocí anonymní dotazníkové formy. Dotazník byl složený z 66 otázek od sociodemografických po informovanost, edukaci, stravovací návyky a preference při stravování ve vztahu k obsahu soli. Cílem práce bylo tedy zjistit stravovací návyky a příjem chloridu sodného u pacientů s primárním hyperaldosteronismem. Celkový počet pacientů, kteří byli osloveni byl 15, převážně muži, kterých bylo 11 a ženy byly 4. Stravovací režim byl vcelku pravidelný, ale s tím, že více jak polovina kladla spíše důraz obědu a večeři než-li snídani. Kdy měli vyšší příjem uzenin, slaných tyčinek, chipsů než-li ovoce a zeleniny. Většina pacientů o dietě s omezením soli a dietě při hypertenzi byla edukována vzhledem k charakteristice souboru, ale jen málokterý z nich ji opravdu dodržuje. A nebyly u nich snahy o omezení příjmu soli. Je tedy důležité informovat nejen pacienty ale celou společnost v prevenci...
|
|
|
Ovlivnění kvality, funkce a výsledků transplantace pankreatických ostrůvků pomocí RNA interference
Kosinová, Lucie ; Kříž, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Transplantace inzulín produkující tkáně je v současnosti jedinou léčebnou metodou umožňující diabetikům 1. typu dosáhnout dlouhodobé nezávislosti na aplikaci inzulínu. Alternativní metodu k orgánové transplantaci pankreatu představuje transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků (LO) do jater, která je bezpečnější, ale méně účinná. Důvodem je výrazná ztráta ostrůvků během krátkého času po transplantaci způsobená nespecifickou zánětlivou reakcí IBMIR (z angl. instant blood-mediated inflammatory reaction). Hlavní příčinou této reakce je tkáňový faktor exprimovaný na povrchu buněk LO, který po kontaktu s krví příjemce přímo aktivuje koagulační kaskádu tzv. vnější cestou. Dochází k agregaci trombocytů, aktivaci komplementu a infiltraci ostrůvků leukocyty, což má za následek zničení až 60 % transplantované tkáně a vznik ischemických oblastí v játrech. Tkáňový faktor kromě koagulace ovlivňuje také angiogenezi a jeho přítomnost na povrchu buněk LO v pozdějším stádiu po transplantaci je naopak nezbytná pro jejich revaskularizaci. Inhibice genu pro tkáňový faktor v izolovaných LO pomocí RNA interference nabízí možnost krátkodobého potlačení exprese tohoto proteinu, což by znamenalo ochranu ostrůvků v raném posttransplantačním období a současně později nebránilo napojení kapilár na cévní systém...
|
|
|
Příjem NaCl v potravě u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí
Křišťálová, Kateřina ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Štrauch, Branislav (oponent)
Arteriální hypertenze je závažné kardiovaskulární onemocnění, kterým v České republice trpí až 2,5 milionu lidí. Jde o civilizační chorobu, jejíž výskyt má v naší populaci stále rostoucí trend. Bakalářská práce je věnována problematice výživy u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí s ohledem na příjem kuchyňské soli v potravě. Nadbytek soli je jedním z rizikových faktorů rozvoje arteriální hypertenze. Cílem práce bylo posouzení vybraných stravovacích návyků z hlediska nutriční terapie. Teoretická část popisuje arteriální hypertenzi, její příčiny, klasifikaci, epidemiologii, diagnostiku a v neposlední řadě léčbu. Dále složení soli, nezbytností či škodlivostí na lidský organismus. Praktická část vychází z anonymního dotazníkového šetření, které je zaměřeno na dotazy týkající se: · základních demografických parametrů v klinické léčbě hypertenze a · nefarmakologické léčby tj. výživy (se zaměřením na sůl) a pohybové aktivity. Snahou je zjistit stav výživy u pacientů s arteriální hypertenzí, informovanost o vhodné dietě, dodržování dietních zásad, jestli omezují či se vyhýbají slaným a nevhodným potravinám a jak jsou na tom z používáním soli. Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 115 osob (s převahou mužů 67,8%). Průměrný věk je 53 ± 13 let s průměrným BMI 32 ± 5 kg/m2. Výsledky ukazují vysoký příjem tučných...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu a poresuscitační řízenou hypotermií
Viktora, Jan ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice akutní kardiologie, konkrétně kazuistice pacienta s diagnózou akutního infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací v terénu, umělou plicní ventilací a řízenou hypotermií. Cílem práce je představit z pohledu sestry vysoce specializovanou a náročnou péči o resuscitované pacienty s využitím nejmodernějších postupů a techniky. Teoretická část práce je rozdělena do několika podkapitol popisujících postupně anatomii a fyziologii srdečního svalu, akutní infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitaci a řízenou hypotermii. Největší pozornost je v této části práce upřena především na samotnou diagnózu akutního koronárního syndromu. Podrobněji se teoretická část věnuje také řízené hypotermii a sesterské péči o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci. Nedílnou součástí je seznámení s pacientem, na nějž je zaměřena ošetřovatelská péče v praktické části, a s průběhem jeho hospitalizace. Praktická část se zabývá tvorbou, plánováním a realizací ošetřovatelské péče pomocí biomedicínského modelu a ošetřovatelského procesu. Stejně jako teoretická část je rozdělena do několika logicky na sebe navazujících podkapitol. Stěžejní částí je ošetřovatelská anamnéza s tvorbou diagnóz a jejich řešením. Závěr práce je obohacen o tematické a autentické obrázky. Klíčová...
|
|
|
Metabolické a genetické faktory cévního stárnutí
Gelžinský, Július ; Mayer, Otto (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent) ; Wohlfahrt, Peter (oponent)
Tepenný systém je systémem trubic, který vede krev. Jeho stárnutí vede ke dvěma patologiím: ateroskleróze a arterioskleróze - tuhnutí tepenné stěny. Tyto patologie spolu můžou koexistovat a interferovat, liší se však svojí patogenezí, lokalitou, rozsahem a konsekvencemi. Progresivní ztráta elasticity stěny velkých arterií vede k jejich tuhnutí a je přirozenou součástí stárnutí tepenného systému. Tuhnutí centrálních tepen je kromě jiného zodpovědné za řadu věkově podmíněných projevů, jako je vzestup centrálního systolického tlaku, či vznik izolované systolické hypertenze ve stáří. Klinicky se tepenná tuhost centrálních tepen může měřit jako rychlost šíření aortální pulzové vlny. Tu jsme v současnosti schopni kvantifikovat kromě jiného pomocí aplanační tonometrie. Existují bohaté důkazy, že rychlost aortální pulzové vlny představuje nezávislý prediktor kardiovaskulární morbidity a mortality. Nejdůležitějším mechanismem v progresi tepenného tuhnutí je mechanické opotřebování elastinových vláken, které vede k jejich frakturám, fragmentaci a ztenčování. Kromě mechanické komponenty může být rychlost tuhnutí akcelerována řadou dalších mechanismů, jako je například depozice různých substancí v cévní stěně (vápník, produkty pokročilé glykace, atd.), metabolický obrat klíčových extracelulárních komponent...
|
|
|
Úloha tukové tkáně v rozvoji inzulinorezistence a dalších metabolických změn u nemocných s feochromocytomem
Klímová, Judita ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent)
Feochromocytomy a funkční paragangliomy (PPGL) jsou vzácné neuroendokrinní tumory charakteristické nadprodukcí katecholaminů, která může vést mj. k poruchám glukózového, lipidového a energetického metabolismu. Role tukové tkáně v těchto procesech zůstává nejasná. Naším cílem bylo stanovit profil genové exprese v subkutánní a viscerální tukové tkáni pacientů s PPGL se zaměřením na endokrinní funkce tukové tkáně, výskyt hnědé (BAT) a béžové tukové tkáně (BeAT), vše v souvislosti s dalšími měřenými metabolickými a energetickými parametry a hladinami cirkulujících adipokinů. Ve vzorcích retroperitoneální VAT pacientů s PPGL jsme prokázali známky UCP1-mediované noradrenalinem indukované termogeneze s vyšší expresí DIO2 a klíčových transkripčních faktorů adipogeneze BAT/BeAT (PPARGC1A, CEBPB a PRDM16). VAT pacientů s PPGL neodpovídala na základě použitých markerů jednoznačně BAT ani BeAT. V subkutánní tukové tkáni (SAT) pacientů s PPGL jsme našli známky transformace v BeAT, ale bez známek současně probíhající UCP1-mediované termogeneze. Dále jsme prokázali, že pacienti s PPGL mají vyšší cirkulující hladiny FGF21 ve srovnání s kontrolami a po adrenalektomii dochází k jejich poklesu. Zvýšené hladiny FGF21 byly zvláště evidentní u pacientů s DM a byly pozitivně spojené s hladinami glykémie na lačno a BMI u...
|
|
|
Metabolické determinanty tuhosti centrálních tepen
Karnosová, Petra ; Mlíková Seidlerová, Jitka (vedoucí práce) ; Bernat, Ivo (oponent) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá jednak klasickými hemodynamickými a metabolickými rizikovými faktory kardiovaskulárních (KV) onemocnění vč. metabolického syndromu a jejich interakcemi ovlivňující tepennou tuhost, jednak jsme v této souvislosti blíže studovali solubilní receptor pro koncové produkty pokročilé glykace (advanced glycation endproducts - AGE, receptor sRAGE) a jeho roli jako prediktora KV rizika. Aortální rigidita je dnes vnímána jako subklinická orgánová komplikace hypertenze a vyšetření aortální pulzové vlny (aPWV) je zahrnuto mezi doporučená vyšetření hypertoniků. Osa AGE/RAGE participuje na různých úrovních aterosklerotického procesu i tepenné tuhosti. Solubilní forma RAGE je přirozeně se vyskytujícím inhibitorem patologických účinků zprostředkovaných přes transmembránový RAGE a mnohými autory je považován za potenciálního ukazatele budoucího onemocnění. Práce je založena na 4 monotematicky zaměřených vědeckých publikacích zkoumajících rizikové faktory KV onemocnění u dvou odlišných populačních souborů. První dvě práce studují populaci obecnou v rámci epidemiologického šetření náhodně vybraného vzorku obyvatel v okrese Plzeň město. V ostatních publikacích jsme se zaměřili na populaci potomků pacientů s předčasnou manifestací (před 50. rokem) ischemické choroby srdeční a porovnávali...
|
|
|
Elektroforetické stanovení rivaroxabanu
Petrák, Ondřej ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Kapilární elektroforéza je metoda používaná ve farmaceutické analýze z důvodu nízkých nákladů, rychlosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Tato diplomová práce se zabývá vývojem elektroforetické metody pro stanovení rivaroxabanu. V rámci řešení této práce byla po několika optimalizacích vyvinuta metoda vhodná pro stanovení lékových forem rivaroxabanu. Optimalizace zahrnovaly změnu složení základního elektrolytu, který byl z vodného roztoku nízkomolekulárních organických kyselin změněn v několika krocích až na nevodný roztok kyseliny octové a cetyltrimethylamoniumbromidu v acetonitrilu. Konečné podmínky zahrnovaly základní elektrolyt složený z 1M kyseliny octové a 40 mM cetyltrimethylamoniumbromid v acetonitrilu, hydrodynamické dávkování vzorku tlakem 5,0 kPa po dobu 3,0 s a následné vložení separační napětí 30,0 kV po celou dobu analýzy. Obsah kapiláry byl po celou dobu analýzy mobilizován tlakem 0,50 kPa. Tím byla získána selektivní metoda pro stanovení lékových forem rivaroxabanu s mezí detekce 0,0056 mg/ml a mezí stanovitelnosti 0,019 mg/ml, která byla lineární v rozmezí koncentrací rivaroxabanu 0,01 - 0,40 mg/ml s výtěžností 92,3 %. Klíčová slova kapilární elektroforéza, farmaceutická analýza
|
host ::
RSS.