Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Na okraji vojenské společnosti. Vojenští invalidé, zběhové a delikventi v císařsko-královské armádě za sedmileté války
Švehelka, Ondřej ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o vojenských invalidech, zbězích a delikventech v císařsko-královské armádě za sedmileté války (1756-1763). Její těžiště spočívá ve výzkumu písemností vzniklých z činnosti reprezentací a komor, nejvyšších zastupitelských úřadů v Čechách a na Moravě. Základní metodologický přístup vychází z pozitivistického pojetí, interpretuje tedy informace zjištěné z pramenů jako v jistém smyslu příběh založený na skutečnostech, které zaznamenávají. Teoretická část je doplněna výsledky studia pomocných knih zvaných elenchy, které podávají informace i o pramenech, které se do dnešních dnů nedochovaly. Snažím se zde zodpovědět otázku, nakolik je i přesto možné je uplatnit. Hlavní složku práce představují tři kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým kategoriím vojenských osob ve výše uvedeném pořadí. Představuji v nich výsledky pramenného bádání, týkající se v případě invalidů zejména jejich hospodářského zabezpečení a využití pro válečné úsilí habsburské monarchie. Kapitola o vojenských zbězích navazuje na můj dřívější výzkum a doplňuje ho (mimo jiné) o nově zjištěné skutečnosti v oblasti přístupu osvícensko-absolutistického státu k jejich pronásledování, trestání i amnestování. Třetí část podává výklad o excesech, tedy činech páchaných vojenskými delikventy a představuje jejich nejčastější...
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku(Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání)
Kutílková, Dagmar ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Nachtmannová, Alena (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce s názvem "Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku" zpracovává obecné a jedinečné rysy základních typů mužských dvorských, vojenských a církevních oděvů jako jednotlivých součástí celého pánského obleku. Výzkum, který je založen na písemných, ikonografických a hmotných pramenech, je zaměřen do prostředí středoevropského habsburského dvora v období raného novověku od konce 15. století do počátku 90. let 18. století se zřetelem k českým dějinám v kontextu s evropskou kulturou odívání. Koncepce práce vychází z pojetí pánského obleku v rámci dějin odívání jako kulturně historického oboru. Hlavním teoreticko-metodologickým východiskem je zkoumání obecného a jedinečného v konkrétním typu mužského oděvu, který je charakterizován především dobově podmíněnou konstrukcí (střihem), materiálem a barvou oděvu a který má svými obecnými rysy slohotvorný význam. Výsledky výzkumné práce přinášejí nejen rozšíření poznání v oblasti dějin odívání, ale i možnost praktického využití tohoto poznání ke zvýšení vypovídací hodnoty písemných, ikonografických i hmotných památek o časovou, věcnou i osobní identifikaci. Klíčová slova v českém jazyce Kultura odívání, oděv, typ oděvu, oděvní typologie, oděvní styl, móda, vkus, panovnický dvůr, mužský dvorský oblek, vojenský oblek, církevní...
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
Mikuláš Adaukt Voigt a česká historická věda na konci 18. století
Hyndráková, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Práce mapuje život a kariéru pozapomenutého osvícenského učence Mikuláše Adaukta Voigta (1733 - 1787), literárního historika, jazykovědce a především zakladatele moderní české numismatiky. Z pramenů, literatury a Voigtových publikovaných spisů rekonstruuje vývoj jeho působení v české vědě, zabývá se jeho kontakty a vlivem přátel a mecenášů, významných kulturních osobností dané doby. Těžiště práce z chronologického hlediska spočívá v 70 a 80. letech 18. století, kdy Voigt vytvořil všechny své tiskem vydané spisy. Voigtovo dílo je kladeno do kontextu kulturního vývoje v našich zemích v době pozdního osvícenství a především české historické vědy konce 18. století. Jako zásadní faktor, který formoval učeneckou kariéru Voigtovu i dalších učenců, je zmiňován tzv. učený salón, pořádaný hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. V jeho domě se spolu s Voigtem scházelo společenství učenců, vzdělanců a mecenášů, z nějž postupem času vzešla oficiální česká Společnost nauk. Pozornost je věnována také specifickému fenoménu, který na přelomu 18. století a v první polovině 19. století ovlivňoval kulturní a později i politický život společnosti, vlastenectví. Voigtovo vlastenecké cítění bylo největší hybnou silou jeho práce a svým nadšením leckdy ovlivnil i své přátele a spolupracovníky, proto jej můžeme oprávněně považovat...
Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku
Klír, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Náplní disertační práce je studium vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku. Především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Stanovené téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci. Širší časové vymezení tématu je dáno dvěmi skutečnostmi. (1) Intenzivní zemědělské využití marginálních půd souvisí až s mladším středověkem, konkrétně s rozvojem těch sociálně-kulturních a ekonomických systémů, které umožnily překonávat neúspěchy vysoce riskantních zemědělských strategií. (2) Rozšíření zájmu i na raný novověk je nutné, neboť až pro toto období je k...
Česká dominikánská provincie v raném novověku (1435-1790)
Zouhar, Jakub ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Cílem předkládané studie by ostatně měly být dějiny dominikánské provincie, tedy nikoli dějiny jejích jednotlivých konventů. Taková práce by si vyžádala celý tým odborníků, kteří by museli projít prakticky celou archivní soustavu České republiky, Slezska, Saska, Rakouska a Bavorska, stejně jako vatikánské archivy. Z tohoto důvodu nepodávám dějiny nesčíslných majetkoprávních sporů, které jednotlivé konventy po celé mnou sledované období vedly s městy, světskými i církevními osobami a které se leckdy vlekly celá desetiletí, a nezřídka končívaly bez vítěze. Ani stavební úpravy dominikánských konventů nestojí v popředí mého zájmu. Kdo by měl o tento předmět zájem, může se dostatečně poučit v dnes již klasických příručkách.21 Stranou jsem také musel nechat umění, ať už výtvarné nebo hudební a s ním související liturgii. Z nepřímých zpráv se sice dovídáme i o některých osobnostech české provincie, které byly činné na tom či onom poli umění, ale žádných podrobnějších zpráv jsem nenalezl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla" v 17.-18. století
Woitsch, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Disertační práce pojednává o specifickém odvětví raněnovověké rukodělné výroby. Tzv. lesní řemesla a řemeslníci jsou charakterizováni z hledisek technologických, ekonomických, sociálních a kulturních. Časoprostorově je práce zaměřena na střední Evropu v 17.-18. století a vychází ze studia archivních pramenů a zejména zahraniční teoretické literatury. Autor práce dospěl k závěru, že tyto obory - uhlířství, dehtářství, smolařství, popelářství a draslářství - představují specifický druh vzájemně provázaných subsistenčních strategií, kterými dobová společnost využívala přírodní zdroje, konkrétně lesy, a zároveň tím ovlivňovala jejich podobu. Gnoseologicky zásadní částí práce je prezentace výsledků série etno-archeologických rekonstrukčních experimentů, které zásadně napomohly k nové interpretaci písemných pramenů.
Saský univerzitní národ pražské právnické univerzity (1372-1419)
Stočes, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná disertační práce chce být příspěvkem k nejstaršímu období dějin pražské univerzity. V centru její pozornosti je instituce univerzitních národů, s níž se na moderních univerzitách dávno nesetkáváme. Na řadě středověkých univerzit včetně pražské však hrály univerzitní národy velmi významnou roli. Představovaly jednak podpůrné korporace, které poskytovaly svým příslušníkům sociální zázemí a případnou pomoc, zároveň byly nástrojem, pomocí něhož v rámci univerzity prosazovaly své zájmy. Stávaly se tak jedním ze základních prvků univerzitní správy. Cíl této práce je dvojí. V prvé části se pokusím nastínit vývoj univerzitních národů v Praze a popsat jejich často značně konfliktní vztahy. Především však mi půjde o postižení charakteru těchto národů jakožto jedné ze základních institucí středověké univerzity. Ačkoliv dosavadní česká historiografie věnovala univerzitním národům poměrně velkou pozornost, a to zvláště v souvislosti s vydáním Kutnohorského dekretu, některé události zůstávají nadále opomíjeny a institucionální podoba pražských univerzitních národů rovněž nebyla dostatečně objasněna. Tuto skutečnost do jisté míry ilustruje i fakt, že k tomuto tématu v českém dějepisectví dosud neexistuje nejen samostatná monografie, ale ani důkladnější studie. O něco více pozornosti těmto otázkám věnovala...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.