|
| |
|
|
Inovační ekonomika
Petr, Stanislav ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent) ; Nováček, Jan (oponent)
Text je zaměřen na zkoumání přínosu inovace pro transformující se ekonomiku jakou je Česká republika. Především pak o její využití ke zrychlení procesu dohánění vyspělých ekonomik. Charakterizuji inovační firmu jako základní jednotku inovační ekonomiky. Uvádím nejvýznamnější nedostatky inovačního prostředí, které představují barieru pro rozvoj těchto firem.Analyzuji firemní výdaje na tuto oblast podle odvětví a velikosti firem. Dále uvádím převažující módy v nichž firmy fungují. Poslední kapitola je zaměřena na doporučení pro hospodářskou politiku.
|
|
|
Právní rukopisy ve farní knihovně sv. Jakuba v Brně
Petr, Stanislav
Ve farní knihovně při kostele sv. Jakuba v Brně se dochoval mimořádně hodnotný soubor 122 rukopisů z konce 13. až počátku 16. století. Jde nejen o největší a nejhodnotnější kolekci rukopisů, ale i 141 prvotisků, jaká se ve farních knihovnách v českých zemích dochovala. Od roku 1931 je knihovna deponována v Archivu města Brna, dosud však není zpřístupněna odpovídajícím soupisem. Vedle liturgických, homiletických, patristických kodexů, biblických komentářů a dalších textů je v knihovně i necelá desítka právních rukopisů, vesměs kanonickoprávních. Nalezneme zde opisy základní sbírky Dekretálů Řehoře IX. s větším počtem textů komentářů k Dekretu, Dekretálům, Liber Sextus a Klementinám. Časté jsou i pomůcky ke sbírkám kanonického práva. Několik rukopisů obsahuje též texty určené pro foro interno a pro poučení duchovních správců či zpovědníků. Jedná se především o různé Summy confessorum, Poetinentiale či Confessionale od známých autorit, ale i o dosud neznámé sbírky a anonymní texty.
|
|
|
Rodové knihovny Ditrichštejnů v Mikulově, jejich osudy a nálezy ditrichštejnských rukopisů v Národní knihovně v Praze
Petr, Stanislav
Ditrichštejnové vybudovali v Mikulově dvě rodové knihovny; obě patřily ve své době k největším šlechtickým knihovnám nejen na Moravě, ale ve střední Evropě vůbec. První z nich založil Adam z Ditrichštejna (+ 1590); ta svého vrcholu dosáhla za jeho syna Františka, arcibiskupa olomouckého. Po jeho smrti však skončila jako válečná kořist v královské knihovně ve Stockholmu. Královna Kristina odvezla část knih do Říma, kde se staly součástí vatikánské knihovny. Základ své druhé rodové knihovny získali Ditrichštejnové v knihovně bibliofila Hofmana z Grünbüchlu. Průběžně doplňovaná knihovna byla z finančních důvodů r. 1933 rozprodána v dražbě. Československá republika tehdy zakoupila 117 rukopisů, dnes uložených v Moravské zemské knihovně v Brně. 24 rukopisů se v 50. a 60. letech 20. století dostalo do Knihovny Národního muzea v Praze. 9 rukopisů bylo v poslední době identifikováno v Národní knihovně v Praze, kam se dostaly ze zmíněné aukce a později také akvizicemi z pražských antikvariátů.
|
|
|
Josef Dobrovský a jeho přínos k výzkumu literárních rukopisů
Petr, Stanislav
Příspěvek sleduje Dobrovského výzkum rukopisů od jejích počátků v 70. letech 18. století až do jeho smrti v roce 1829. Podrobně si všímá jeho průkopnické práce při výzkumu rukopisných bohemik v zahraničí. Pokouší se identifikovat Dobrovského rukopisné nálezy a doplňuje jejich současné uložení. Sleduje Dobrovského výzkum českých rukopisných biblí i dalších literárních (neúřední povahy) rukopisů a hodnotí přínos jeho rukopisného výzkumu pro dnešní bádání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.