|
|
Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu
Pilík, Václav ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Václav Pilík. Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu. Disertační práce 1 Abstrakt Disertační práce "Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu" se zabývá právním institutem bezdůvodného obohacení v českém (zejména soukromém) právu. Téma je zpracováno v širším historickém, teoretickém a zčásti i srovnávacím kontextu; neomezuje se pouze na problémy národní právní úpravy. Obecný pohled na bezdůvodné obohacení (část první práce), podávaný k nezbytnému širšímu uvedení do problému, je ztížen existencí různých pojetí, jejich prolínáním a otevřeností diskursu o základních pojmových otázkách. Přes tato úskalí, shledaná srovnávací právní vědou zabývající se bezdůvodným obohacením v prostoru právních kultur evropské kontinentální i angloamerické, je nezbytné podstoupit pokus o postižení obecných rysů bezdůvodného obohacení jako právního pojmu. Touto cestou dospívá práce ke třem obecným rysům bezdůvodného obohacení: jedná se o obohacení, vzniklé na úkor druhého a způsobem, jemuž se nedostává právní aprobace; institut spočívá na fragmentárním historickém základu, podstatně dopracovaném pod vlivem národních faktorů (legislativa, judikatura, doktrína); na obohacení se nahlíží jako na objektivní skutečnost (alespoň v části jeho vymezení). Vývoj institutu bezdůvodného obohacení probíhal odlišně jak v...
|
|
| |
|
|
Ochrana osobnosti v česko-německém porovnání
Zahořová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Disertační práce s názvem Ochrana osobnosti v česko-německém porovnání se zabývá, jak sám název napovídá, srovnáním právní úpravy ve dvou zkoumaných právních řádech. Cílem práce rozhodně není konstatování, že jedna z úprav je "lepší" než druhá, ale zjištění, zda a jak se česká a německá právní úprava liší popř. v čem si jsou obě právní úpravy blízké. První část se věnuje pramenům práva a má za cíl porovnat zakotvení osobnostních práv v právním řádu jednoho i druhého státu. Vedle vnitrostátních pramenů práva s akcentem na právo soukromé jsou v této části disertační práce uvedeny také mezinárodní smlouvy tvořící součást německého resp. českého právního řádu. S ohledem na mezinárodní smlouvy bylo možné učinit závěr, že ačkoli nejsou Česká republika a Německo signatářem stejných smluv, díky jejich obsahovému překryvu a značné obecnosti, není tato odlišnost pro účely porovnání ochrany osobnosti nijak významná. V oblasti vnitrostátních pramenů práva pak lze jednoznačně konstatovat, že německá ústava hraje v porovnání s českou ústavou významnější roli. Je to dáno především roztříštěností německé úpravy a snahou tuto nekonzistenci překlenout, ale i významných postavením německého ústavního soudu. Z pohledu pramenů práva je pak zásadní odlišností generální klauzule v české právním řádu oproti německé úpravě...
|
|
|
Dědění ze zákona
Rutar, Radka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Dědění ze zákona Abstrakt Tato práce pojednává o problematice právní úpravy dědického práva, s důrazem na institut dědění ze zákona, a to z pohledu nejen českého právního řádu, ale též ve srovnání jednotlivých institutů se zahraničními právními úpravami. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda současná česká právní úprava může zůstaviteli a dalším zainteresovaným účastníkům řízení o pozůstalosti, poskytnout přehledný, bezpečný a předvídatelný rámec pro platnou úpravu jejich majetkových poměrů vzniknuvších po smrti zůstavitele. Předkládaná práce je svoji strukturou rozdělena do tří větších částí, obsažených v celkem patnácti kapitolách. První část práce se krátce věnuje postupnému historickému vývoji dědického práva a jeho případných kodifikací na území českých zemí a zemí s nimi historicky souvisejících. Součástí první části práce je také přiblížení účelu dědického práva a zásad jej ovládajících, formulovaných již počátkem 20. stolení vynikajícím českým právníkem Prof. Emanuelem Tilschem. Jednotlivé instituty, jako jsou dědické třídy (skupiny), nepominutelný dědic či odúmrť, jsou následně z pohledu historicko-komparativního a též z pohledu platných zahraničních právních úprav logicky uspořádány a popsány v dalších částech práce, a to zejména v kapitolách pět až třináct. Ze zahraničních právních úprav jsou...
|
|
|
Vlastnické právo k nemovitostem
Cemper, Aleš ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Aniž si to uvědomujeme, nemovité věci obklopují každého z nás. Jelikož představují nemalé majetkové hodnoty, je i vlastnické právo ve vztahu k nemovitostem vnímáno daleko intenzivněji, než k jiným věcem. Proto je vlastnickému právu a nemovitostem v právních řádech různých států věnován poměrně velký prostor. Nejinak je tomu i v českém občanském zákoníku, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Tato práce se vedle obecného pojednání o vlastnickém právu a nemovitostech zaměřuje na teoretický rozbor nejdůležitějších změn a novinek týkajících se vlastnického práva k nemovitostem, které nový civilní kodex přinesl, i na posouzení jejich praktického dopadu do právních vztahů. V rámci jednotlivých témat odkazuje práce na judikaturu soudů z doby před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, která je podle názoru autora použitelná i na právní vztahy vzniklé za nové civilněprávní úpravy. Jelikož je pro vlastnické právo k většině nemovitých věcí podstatná jeho evidence v katastru nemovitostí, zaměřuje se práce i na základní principy fungování tohoto veřejného seznamu.
|
|
|
Ochrana vlastnického práva v rozhodovací praxi soudů v České republice
Pažitný, Michael ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Plecitý, Vladimír (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Disertační práce s názvem "Ochrana vlastnického práva v rozhodovací praxi soudů v České republice" podává celistvý pohled na rozhodování soudů obecné soudní soustavy a Ústavního soudu České republiky ve věcech týkajících se podmínek, způsobu a mezí ochrany vlastnického práva. Téma je zpracováno formou výkladu o jednotlivých institutech, v nichž se rozhodování soudů nejvíce uplatňuje, a přehledu soudních rozhodnutí, jež problematiku toho kterého institutu reflektují. Práce zachycuje rozhodovací soudní praxi zohledňující stav právní úpravy účinný do 31.12.2013. Této praktické části práce, jež odpovídá zvolenému zadání, předchází nezbytný výklad o teoretických, doktrinárních a historických východiscích tématu. V jeho rámci je připomenut v čase se měnící náhled na podstatu, význam a předmět vlastnického práva a na úroveň a způsoby jeho ochrany v římskoprávní jurisprudenci a v civilních kodexech, jež bezprostředně ovlivnily aplikační praxí soudů na území dnešní České republiky. Důležitým pojítkem teoretické a praktické části práce je výklad o privatizačním a restitučním procesu, jenž se ve společnosti uskutečnil po roce 1989. Tento proces měl dopad na tvorbu zákonodárství regulujícího ekonomickou transformaci společnosti a zmírňování následků některých majetkových křivd, k nimž v období od roku 1948 do...
|
|
|
Právo stavby v českém a francouzském právu
Srbová, Alena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
PRÁVO STAVBY V ČESKÉM A FRANCOUZSKÉM PRÁVU, 2015 Anotace (česky) Právo stavby v českém a francouzském právu Právo stavby představuje jeden z nových institutů občanského práva po nabytí účinnosti nového českého občanského zákoníku dne l. ledna 2014. Není však institutem českému právu zcela neznámým, neboť byl jeho součástí až do roku 1964. Tato skutečnost umožňuje porovnat současnou právní úpravu s úpravami předchozími a sledovat vývoj v pojetí zkoumaného institutu, a to jak ve smyslu posunu jeho povahy od veřejnoprávní k soukromoprávní, tak ve smyslu obsahovém. Současně je možné identifikovat znaky "nového" českého práva stavby, v nichž se odráží nejen vývoj práva za posledních padesát let, ale i vývoj obdobného institutu v jiných (evropských) zemích. Jedním z takových institutů je bezesporu francouzský bail à construction existující od roku 1964, který se jeví vhodným pro porovnání s českým právem stavby zejména z důvodu jeho kontinuálního vývoje a relativně častého praktického užití v domovské zemi. Kromě vztahu institutu práva stavby k římskoprávní zásadě superficies solo cedit, identifikace pojmu a právní povahy institutu, exkurzu do obecné, české i francouzské minulosti práva stavby a uvedení charakteristických znaků institutů, jimiž bylo právo stavby v českém právu v minulosti nahrazováno, tvoří...
|
|
|
Nabývání, ochrana a omezení vlastnického práva
Lamačová, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Plecitý, Vladimír (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Cílem mé disertační práce bylo zmapovat institut vlastnictví jako jednu z důležitých hodnot člověka. Pojmout ho do historických souvislostí a načrtnout jeho cestu, jakou se tento institut ubíral ať již z hlediska časového přes několik staletí, ale i přes různá společenství lidí, ať již totalitní, či svobodné. Moje disertační práce se skládá ze 4 velkých částí. Část první se věnuje římskému právu, jež je tvořené kapitolami o předmětu vlastnictví, o nabývání, ochraně a omezení vlastnictví. Část druhá se věnuje vývoji vlastnického práva na našem území. Konkrétně se zabývá obecným zákoníkem občanským čili ABGB, dále občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. a dále občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. Jelikož mým cílem bylo nahlédnout alespoň částečně i do úpravy vlastnictví jiných států, vzhledem k obšírnosti materie se mi jevilo jako nejschůdnější cesta prozkoumat právní úpravu vlastnictví na ústavní úrovni v jednotlivých zemích Evropské unie, konkrétně se jedná o Španělsko, Německo, Lucembursko, Francie, Řecko, Portugalsko, Litva, Maďarsko, obsažené ve třetí části této práce. Mým předpokladem bylo, že západní státy budou mít podrobnější úpravu vlastnictví zakotvenu již na ústavní úrovni. Tato hypotéza se však nepotvrdila např. ve státech Španělska ani Lucemburska. Část čtvrtá se věnuje právní úpravě...
|
|
|
Ochrana osobnosti v česko-německém porovnání
Zahořová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Disertační práce s názvem Ochrana osobnosti v česko-německém porovnání se zabývá, jak sám název napovídá, srovnáním právní úpravy ve dvou zkoumaných právních řádech. Cílem práce rozhodně není konstatování, že jedna z úprav je "lepší" než druhá, ale zjištění, zda a jak se česká a německá právní úprava liší popř. v čem si jsou obě právní úpravy blízké. První část se věnuje pramenům práva a má za cíl porovnat zakotvení osobnostních práv v právním řádu jednoho i druhého státu. Vedle vnitrostátních pramenů práva s akcentem na právo soukromé jsou v této části disertační práce uvedeny také mezinárodní smlouvy tvořící součást německého resp. českého právního řádu. S ohledem na mezinárodní smlouvy bylo možné učinit závěr, že ačkoli nejsou Česká republika a Německo signatářem stejných smluv, díky jejich obsahovému překryvu a značné obecnosti, není tato odlišnost pro účely porovnání ochrany osobnosti nijak významná. V oblasti vnitrostátních pramenů práva pak lze jednoznačně konstatovat, že německá ústava hraje v porovnání s českou ústavou významnější roli. Je to dáno především roztříštěností německé úpravy a snahou tuto nekonzistenci překlenout, ale i významných postavením německého ústavního soudu. Z pohledu pramenů práva je pak zásadní odlišností generální klauzule v české právním řádu oproti německé úpravě...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu
Pilík, Václav ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Václav Pilík. Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu. Disertační práce 1 Abstrakt Disertační práce "Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu" se zabývá právním institutem bezdůvodného obohacení v českém (zejména soukromém) právu. Téma je zpracováno v širším historickém, teoretickém a zčásti i srovnávacím kontextu; neomezuje se pouze na problémy národní právní úpravy. Obecný pohled na bezdůvodné obohacení (část první práce), podávaný k nezbytnému širšímu uvedení do problému, je ztížen existencí různých pojetí, jejich prolínáním a otevřeností diskursu o základních pojmových otázkách. Přes tato úskalí, shledaná srovnávací právní vědou zabývající se bezdůvodným obohacením v prostoru právních kultur evropské kontinentální i angloamerické, je nezbytné podstoupit pokus o postižení obecných rysů bezdůvodného obohacení jako právního pojmu. Touto cestou dospívá práce ke třem obecným rysům bezdůvodného obohacení: jedná se o obohacení, vzniklé na úkor druhého a způsobem, jemuž se nedostává právní aprobace; institut spočívá na fragmentárním historickém základu, podstatně dopracovaném pod vlivem národních faktorů (legislativa, judikatura, doktrína); na obohacení se nahlíží jako na objektivní skutečnost (alespoň v části jeho vymezení). Vývoj institutu bezdůvodného obohacení probíhal odlišně jak v...
|
host ::
RSS.