|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Porovnání embryotoxického účinku inzulinu a glukozy metodou CHEST.
Turková, Aneta ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Likovský, Zbyněk (oponent)
Pokud těhotné ženy trpí diabetem, mají jejich nenarození potomci až 10x vyšší riziko vzniku vývojové vady, prenatálního a postnatálního úmrtí a poporodních komplikací než potomci žen, které pocházejí ze zdravé populace. Hlavními a velmi diskutovanými potencionálními teratogenními faktory jsou především glukóza a inzulín. Existují však velmi rozporuplné názory na to, která z těchto dvou látek způsobuje poškození zárodku. Cílem této diplomové práce proto bylo přispět k řešení tohoto problému a otestovat přímou embryotoxicitu inzulínu a glukózy. K řešení tohoto cíle byla zvolena metoda CHEST. Principem této metody je vytvoření okénka ve skořápce vajíčka a následná subgerminální či intraamniální aplikace testované látky. Zárodky byly testovány zvlášť od druhého do šestého inkubačního dne. Nejprve byly podávány dva typy inzulínů. Podávané dávky se pohybovaly v rozmezí od 3µg/3µl až 0,003µg/3µl. Poté byla testována glukóza, u které byly použity dávky 300µg/3µl a 30µg/3µl. Embryotoxický efekt byl nalezen u obou typů inzulínů. Začátek pásma embryotoxicity inzulínů leží mezi dávkami 0,03µg/3µl a 0,003µg/3µl. Z embryotoxických projevů převažovala zárodečná smrt nad vznikem vrozených vad. Pouze po aplikaci druhého inkubačního dne se objevil zvýšený výskyt malformací, které jsou označovány jako syndrom kaudální...
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Kraniofaciální abnormity při spánkovém apnoickém syndromu
Dostálová, Simona ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Čáp, Jan (oponent) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Předkládaná disertační práce vychází ze série cefalometrických studií kontrolní skupiny české populace, pacientů s SAS a pacientů s akromegalií s nebo bez SAS. Výsledky vedou k následujícím závěrům: Při porovnání cefalometrických nálezů pacientů se syndromem spánkové apnoe s nálezy u zdravé populace jsme prokázali, že orofaciální skelet i měkké tkáně nemocných se syndromem spánkové apnoe se liší od kontrolní skupiny žen i mužů. Zjištěné změny skeletu (zvětšení dolního goniového úhlu, zvětšení předních obličejových výšek, zkrácení horní části obličeje) a delší velum u nemocných disponují ke zúžení horních dýchacích cest v úrovni oropharyngu, a tím se podílejí na vzniku SAS. Rozdíl ve stupni hypertrofie měkkého patra (resp. velikosti uvuly), dorsokaudální rotaci mandibuly a zvětšení dolní části goniového úhlu se dá vysledovat při cefalometrické analýze mezi skupinou mužů s lehkým a těžkým obstrukčním syndromem spánkové apnoe. Proto lze shrnout, že tíže onemocnění SAS závisí do značné míry na stupni změn orofaciálního skeletu a měkkých tkání. Zjištěný vysoce signifikantní rozdíl v BMI a v obvodu krku mezi skupinami nemocných s lehkým a těžkým SAS potvrzuje, že důležitým dispozičním faktorem pro SAS je obezita a zejména depozita tuku v parafaryngeálním prostoru. Pacienti s akromegalií vykazují oproti kontrolním...
|
|
|
Problematika léčby diabetu a prevence vrozených vad.
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o vztahu diabetu v těhotenství se zvýšeným rizikem incidence vrozených vad a preventivních opatřeních, které mohou toto riziko snižovat. Zvýšené riziko mají děti diabetických matek zejména pro vznik defektů centrální nervové soustavy (až třikrát vyšší), kardiovaskulární soustavy (až 1,5-4,5krát vyšší) a vylučovací soustavy (až 2,5-3krát vyšší). Dalšími orgánovými soustavami se zvýšenou pravděpodobností vzniku defektu během vývoje jsou kosterní systém, gastrointestinální trakt a ucho. Aby bylo toto riziko minimalizováno, je třeba dodržovat účinná preventivní opatření, zejména udržet hladinu glykémie v normě a bez výkyvů. Toho lze docílit dodržováním vhodné životosprávy a u diabetu vyžadujícího podávání léků užíváním léčiv vhodných pro těhotné ženy. Každá těhotná pacientka by si měla pravidelně měřit hladinu krevní glukózy a snažit se nepřekročit hodnotu 90mg/ml (5,0 mmol/l) při měření na lačno a 150 mg/ml (8,4mmol/l) při měření hodinu po jídle. Velmi důležitá je také informovanost pacientky. Dalšími opatřeními využívanými v prevenci vzniku vývojových vad u dětí diabetických matek jsou pravidelná měření hladiny glykohemoglobinu, plánování těhotenství a screening prováděný u těhotných žen. Klíčová slova: Diabetes, vrozené vady, těhotenství, prevence
|
|
|
Genetická regulace vývoje končetiny.
Šnajdr, Pavel ; Grim, Miloš (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Lx u SHR.Lx potkana se u homyzygota manifestuje jako preaxiální polydaktylie zadní končetiny. Ukázali jsme, že delece 2,964 bp v intronu 2 genu Plzf (Promyelocytic leukemia zinc finger) je jediným kandidátem na Lx. Tato delece odstraňuje nejzakonzervovanější CNE (conserved noncoding element) s předpokládanou regulační funkcí pro expresi Plzf. Použitím in situ hybridizace jsme nalezli redukovanou expresi Plzf v končetinách Lx/Lx a změněnou expresi některých Plzf regulovaných genů, Hoxd10-13 a Bmp2. Exprese Shh je beze změny. hd u potkana se u homyzygota manifestuje redukcí či ztrátou prstů II a III na předních i zadních končetinách a postižením spermatogeneze vedoucí k neplodnosti samců. Zjistili jsme, že hd mutace je způsobena inzercí endogenního retrovirového úseku do intronu 10 genu Cntrob, která vede k translaci zkráceného proteinu centrobin. In situ hybridizace ukázala, že exprese Sox9, markeru kondenzace chrupavky a Bmp receptoru Bmpr1b chybějí v distální části základů prstů II a III. Při studiu spermatogeneze jsme lokalizovali centrobin (protein genu Cntrob) v centrozómu, manžetě, a okrajovém prstenci akroplaxómu. Mutované spermatidy mají poškozený aparát spojující hlavičku a ocas, což vede k jejich dekapitaci během vývoje. Prokázali jsme zřetelnou expresi c-myb ve vyvíjející se končetině....
|
|
|
Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Vývoj plodu může být negativně narušen vnějšími faktory, které mohou zapříčinit vznik vývojových vad. Takové faktory jsou nazývány teratogeny a spadají mezi ně mimo, fyzikálních a biologických také chemické látky včetně některých běžně užívaných léčiv, kterým je doporučováno se v těhotenství vyhýbat. V případě žen s chronickým onemocněním, jakým je například diabetes mellitus, je ale nutná trvalá medikace i během těhotenství. Je proto třeba zajistit léčivo a dávku, které jsou pro užívání je v těhotenství bezpečné. Při zjišťování embryotoxicity léků se uplatňují prospektivní a retrospektivní epidemiologické studie, které jsou doplňovány výsledky získanými v experimentálních studiích. Dle doporučení OECD (organization for economic co-operation and development) je klasické testování prováděno na dvou odlišných savčích druzích. Tyto výzkumy jsou ovšem limitovány rozdílnou farmakokinetikou a biotransformací, kterým látka v mateřském organismu podléhá. Proto se při alternativním testování využívají takové metody, které vliv mateřského organismu vyloučí. Jedním z modelových organismů toto umožňující je zárodek kuřete. Ten mimo jiné může na rozdíl od testování na buněčných či tkáňových kulturách poskytnou i komplexní informace o působení testovaného faktoru na organismus jako celek. Za tímto účelem byla...
|
|
| |
|
|
Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Vývoj plodu může být negativně narušen vnějšími faktory, které mohou zapříčinit vznik vývojových vad. Takové faktory jsou nazývány teratogeny a spadají mezi ně mimo, fyzikálních a biologických také chemické látky včetně některých běžně užívaných léčiv, kterým je doporučováno se v těhotenství vyhýbat. V případě žen s chronickým onemocněním, jakým je například diabetes mellitus, je ale nutná trvalá medikace i během těhotenství. Je proto třeba zajistit léčivo a dávku, které jsou pro užívání je v těhotenství bezpečné. Při zjišťování embryotoxicity léků se uplatňují prospektivní a retrospektivní epidemiologické studie, které jsou doplňovány výsledky získanými v experimentálních studiích. Dle doporučení OECD (organization for economic co-operation and development) je klasické testování prováděno na dvou odlišných savčích druzích. Tyto výzkumy jsou ovšem limitovány rozdílnou farmakokinetikou a biotransformací, kterým látka v mateřském organismu podléhá. Proto se při alternativním testování využívají takové metody, které vliv mateřského organismu vyloučí. Jedním z modelových organismů toto umožňující je zárodek kuřete. Ten mimo jiné může na rozdíl od testování na buněčných či tkáňových kulturách poskytnou i komplexní informace o působení testovaného faktoru na organismus jako celek. Za tímto účelem byla...
|
host ::
RSS.