|
|
Variský magmatismus na styku bohemika a moldanubika v oblasti sv. výběžků středočeského plutonického komplexu
Kubínová, Šárka ; Holub, František (vedoucí práce) ; Pertoldová, Jaroslava (oponent)
Žilné roje asociované se středočeským plutonickým komplexem (SPK) variského stáří na rozhraní tepelsko-barrandienské a moldanubické jednotky Českého masivu představují jeden z velmi zajímavých geologických jevů. Svou četností a látkovou variabilitou nemají srovnatelnou obdobu v celých evropských variscidách. Předkládaná práce je zaměřena na studium žilných hornin v oblasti severovýchodních výběžků SPK v geologicky komplikovaném území s často deformovanými granitoidy, kontaktně metamorfovanými sedimenty i magmatity tzv. metamorfovaných ostrovů (reliktů stropu SPK) s různým stářím protolitů, deformovanými bazickými horninami nejasného původu a stáří, západně od hranice nejsevernější části moldanubika, která je sama o sobě tektonicky problematická. Studované lokality jsou roztroušeny v území východně od Senohrab (jv. od Prahy) na pravém (severním) břehu řeky Sázavy po jv. okolí Stříbrné Skalice. V tomto území vystupují početné žilné horniny s převahou gabrových až tonalitových porfyrů, doprovázené lamprofyry a ojediněle se vyskytujícími nesporně mladšími porfyry syenitovými, kterým byla pro odlišné stáří věnována jen okrajová pozornost. Specifickým rysem gabrových až tonalitových porfyrů je přítomnost rozmanitých druhů amfibolů, které byly proto studovány velmi podrobně. Na základě mikroskopického...
|
|
|
Minerální asociace a podmínky vzniku metamorfních skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Pertoldová, Jaroslava (oponent)
MINERÁLNÍ ASOCIACE A PODMÍNKY VZNIKU METAMORFNÍCH SKARNŮ ČESKÉHO MASIVU Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe jsou podobné kontaktně metasomatickým skarnům, avšak v tomto případě je jejich původ nevysvětlený. Cílem této práce je charakterizovat hlavní intenzivní termodynamické veličiny vzniku skarnů, tj. teplotu, tlak, příp. chemické potenciály hlavních složek. Aplikace petrografie, minerálního složení a termodynamického modelování nám umožnila rekonstruovat procesy, které se podílely na vzniku a vývoji skarnů v Českém masívu. Skarny na lokalitách Vlastějovice (moldanubikum), Malešov (kutnohorské krystalinikum) a Měděnec (saxothuringikum) mají primární granát-klinopyroxenové asociace s magnetitem, na které navazuje vznik amfibolových reakčních zón, epidotu, karbonátových žil, příp. slabá prostorová silicifikace spjatá s vmístěním granitových pegmatitů nebo cirkulací hydrotermálních fluid. Granát je nejhojnějším skarnovým minerálem. Původní jemnozrnné agregáty (Grs30- 50Alm30-40Adr10-30) jsou často rekrystalizovány a tvoří masivní polohy nebo individuální euhedrálně omezená zrna s výraznou chemickou zonálností. Ta se projevuje výrazným obohacením o andraditovou...
|
host ::
RSS.