Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Do higher wages produce career politicians? Evidence from two discontinuity designs
Palguta, J. ; Pertold, Filip
Wages paid to politicians affect both the selection of candidates into electoral races and the on-the-job performance incentives of incumbents. We differentiate between selection and incentive effects using two regression discontinuity designs based on: 1) population thresholds shifting politicians' wages and 2) electoral seat thresholds splitting candidates into those who narrowly won or lost. We find that higher wages do not increase the electoral incumbency advantage, suggesting that the incentive effect of higher wages does not impact re-election rates. We further show that higher wages motivate narrowly elected incumbents to run again much less often than past narrowly non-elected candidates.
Dopad zavedení karenční doby v roce 2008 na pracovní neschopnost
Pertold, Filip
Vláda České republiky (ČR) schválila plán na zrušení tzv. karenční doby – neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Tato studie shrnuje nejdůležitější závěry výzkumného článku Filipa Pertolda o krátkodobých dopadech reformy pracovní neschopnosti, která karenční dobu zavedla, tj. snížila finanční náhradu za první tři dny čerpání v roce 2008 nemocenské na nulu.
Dopady vyšších platů politiků na volby do zastupitelstev obcí
Palguta, Ján ; Pertold, Filip
Tato studie zkoumá, zda má zvýšení platů představitelů samosprávy potenciál motivovat občany ke kandidatuře a zlepšit výběr zvolených zastupitelů. Zkoumáme, jaký vliv mají platy na počet politických subjektů, jež do voleb vstupují (tj. na politickou soutěž), a dále na výběr zastupitelů s ohledem k jejich vzdělání, předešlému povolání, pohlaví a věku. Pro identifikaci kauzálních efektů platů využíváme existenci skokových nárůstů platových odměn příplatků starostů podle velikosti obce.
Obezita v České republice: mezinárodní srovnání s využitím dat z projektu SHARE
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Světová zdravotnická organizace hovoří o obezitě jako o jedné z největších výzev pro veřejné\nzdravotnictví 21. století. Na základě dat z projeku SHARE ukazujeme, že Čeští senioři ve věku\n50–70 let mají v mezinárodním srovnání velmi vysokou míru obezity (BMI > 29,99). V roce 2015 trpělo přibližně 35 % starších mužů v České republice (ČR) obezitou; to je téměř dvakrát vyšší hodnota než v Itálii a Španělsku a hodnota více než o 50 % vyšší než v zemích západní Evropy (cca 23 %).
Komu školka (ne)pomůže? Zkušenosti ze série reforem rané a předškolní péče v Německu
Pertold, Filip ; Zapletalová, L.
Tato studie shrnuje klíčová zjištění tří výzkumů kauzálních dopadů poměrně nedávné expanze dostupnosti institucionální předškolní péče v Německu na osobnostní rozvoj dětí. Protože v Česku se empirických výzkumů tohoto typu nedostává, přináší zjištění z blízkého zahraničí velmi cenné informace do probíhajících diskusí o nové povinnosti obcí zajistit místa v zařízeních předškolní výchovy již pro dvouleté děti.
IDEA pro volby 2017: důchody a důchodci ve volebních programech
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Výdaje systému důchodového zabezpečení převýšily jeho příjmy 16 z posledních 20 let. Od roku 2010 se naakumuloval deficit důchodového účtu 260 mld. korun. To je více jak dvojnásobek výdajů na platy ze státního rozpočtu v roce 2016. Strany ve svých volebních programech však nepřichází s odhady nákladů navrhovaných opatření, ani s návrhy na zdroje jejich financování. Státní rozpočet tak bude muset i nadále financovat vznikající deficity důchodového účtu z jiných zdrojů na úkor alternativních veřejných výdajů.
IDEA pro volby 2017: příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace
Šatava, Jiří ; Pertold, Filip
Tato studie shrnuje příjmovou situaci českých důchodců a nastiňuje možnosti změn, které by mohly změnit jejich finanční situaci. Změny se týkají nastavení ve třech oblastech důchodového zabezpečení: 1) pracovní výdělek v důchodovém věku, 2) výše nástupního důchodu, 3) mechanismus průběžného zvyšování důchodů – valorizace. Je na politických stranách, aby občanům před volbami předestřely, jaká opatření budou po nich prosazovat. V závěru proto formulujeme klíčové otázky ohledně zajištění životní úrovně důchodců.
Comparative analysis of factors influencing children's smoking
Tesař, Tomáš ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Princ, Michael (oponent)
Kouření u dětí je sociální problém, který se snaží řešit vlády po celém světě. Některé jsou úspěšné, jiné již méně. Tato práce se zaměřuje na velmi dobrou situaci v USA a naopak na horší v České republice. Na to, jestli je dítě kuřákem nebo ne, působí mnoho vlivů a právě tato práce se snaží najít ty nejdůležitější v obou zemích. Druhý cíl je porovnat významnosti faktorů v USA a České republice. Popisná statistika dat z výzkumu NYTS v USA v roce 2009 a výzkumu GYTS v České republice v letech 2002 a 2007 ukazují, že v USA je méně než deset procent dětských kuřáků a že v ČR se situace sice lepší, ale pořád je zde množství kuřáků třikrát větší. Efekt jednotlivých faktorů je odhadnut pomocí LPM, probitového a logitového modelu. Americké děti jsou více ovlivněny kouřením jiných osob v jejich přítomnosti a školními kurzy poučujícími o nebezpečí kouření než české děti, které jsou naopak více ovlivněny kamarády a rodiči, kteří kouří.
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
Do information cascades arise easier under time pressure? : experimental approach
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. V této práci se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést, za použití laboratorního experimentu. Účastníci měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Zatímco v doposavad provedených laboratorních pokusech na tvorbu informačních kaskád se pro zavedení nejistoty soukromého signálu používala pravděpodobnostní úloha, já provedu pokus s úlohou jistou, nicméně potřebnou nejistotu výsledku vyvolá uvalením účastníků do časové tísně. Účastníci budou také rozhodovat v reálném čase, čímž bude pořadí odpovědí indukované endogenně. Časová tíseň by měla vyvolat kromě nejistoty o vlastním výsledku i stresovou reakci, která sama o sobě ovlivňuje rozhodování jednotlivce, což budeme sledovat měřením objektivní fyziologické veličiny - tepové frekvence. Ta bude poté srovnána se subjektivním pocitem stresu, který účastníci sdělovali po každé úloze. Další z faktorů, které mohou ovlivnit sklon ke stádovému chování, jsou osobnostní...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.