|
|
Nepřímá držba cenných papírů
Vondráček, Ondřej ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent) ; Pelikánová, Irena (oponent)
Disertační práce Mgr. Ondřej Vondráček LL.M Nepřímá držba cenných papírů září 2010 1 SHRNUTÍ Tato práce se zabývá fenoménem nepřímé držby cenných papírů, jež v posledních letech změnila vnímání právní podstaty cenných papírů a právních vztahů k nim. Nepřímá držba cenných papírů je relativně mladým institutem oblasti práva kapitálových trhů a práva cenných papírů. Se stejnou silou jakou globalizace transformuje pojetí obchodu se zbožím hmotného charakteru, přeměňuje i tržní prostředí abstraktních výtvorů, jimiž jsou cenné papíry a práva k nim. Působením této metamorfózy přestávají být cenné papíry obchodovány jako zboží, které je třeba fyzicky doručit či předat, a jsou čím dál tím více obchodovány jako nehmotné objekty, jejichž cirkulace probíhá pouze prováděním elektronických záznamů na účtech cenných papírů. V dobách, kdy finančním trhům dominovaly listinné cenné papíry, měl majitel cenného papíru přímý vztah jak k cennému papíru, tak k emitentovi cenného papíru. Díky dvojí právní fikci, jež jednak vtělila práva s cennými papíry spojená do listiny sloužící jako hmotný nosič záznamu těchto práv, a jednak přiznala této listině status věci movité, bylo umožněno majitelům cenných papírů nakládat s cenným papírem jako s jakoukoli jinou hmotnou věcí. Revoluční myšlenka vtělená do právní fikce inkorporující práva...
|
|
|
Deliktní odpovědnost člena statutárního orgánu obchodní korporace vůči třetím osobám
Flídr, Jan ; Pelikánová, Irena (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Práce pojednává o deliktní odpovědnosti člena statutárního orgánu za újmu, kterou způsobil třetím (vně obchodní korporace stojícím) osobám při plnění úkolů pro obchodní korporaci podle obecných ustanovení o závazcích z deliktů. Práce se členění do úvodu, čtyř kapitol a závěru. V první kapitole autor představuje východiska, na kterých své uvažování o vnější deliktní odpovědnosti člena statutárního staví. V kapitole druhé se autor věnuje civilní odpovědnosti člena statutárního orgánu za jeho deliktní konání. Autor v ní dospívá k závěru, že člen statutárního orgánu je povinen nahradit poškozené osobě újmu způsobenou jeho deliktním konáním, kterého se dopustil při plnění úkolů pro obchodní korporaci. Okolnost, že se člen statutárního orgánu dopustil deliktního konání při plnění svých úkolů, nemá na jeho osobní deliktní odpovědnost vůči poškozené osobě vliv a odůvodňuje pouze přičtení jeho deliktního jednání právnické osobě, která odpovídá poškozené osobě za újmu spolu s členem statutárního orgánu. Autor ve druhé kapitole především argumentuje, že na deliktní konání člena statutárního orgánu nelze uplatnit principy známé z právního zastoupení a na jejich základě přičíst právní následky deliktního konání výlučně obchodní korporaci. Ve třetí kapitole se autor věnuje deliktní odpovědnosti člena statutárního orgánu...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení v obchodních závazkových vztazích
Majchrák, Michal ; Pelikánová, Irena (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Horáček, Vít (oponent)
Smluvní volnost představuje jednu ze základních zásad soukromého práva. Nejvýrazněji se zásada smluvní volnosti projevuje právě v obchodních závazkových vztazích, v nichž je připuštěna vůbec nejvyšší míra smluvní volnosti. Smluvní volnost je často obecně spojována s pravidlem, že co není zakázáno, je dovoleno, tj. že pokud právní předpisy nějaké smluvní ujednání nezakazují, mohou se na něm smluvní strany dohodnout. Toto chápání smluvní volnosti je však velmi zjednodušující a zavádějící a tudíž i v mnoha případech nesprávné. Vzhledem k tomu, že smluvní volnost je chápána jako zásada či princip, je k ní přistupováno poměrně živelně a při hledání odpovědí na otázku dovolenosti či nedovolenosti určitého smluvního ujednání je postupováno často intuitivně a na základě ad hoc argumentací je smluvní volnost v konkrétních případech buď připuštěna, nebo odmítnuta. Jedním z důvodů tohoto přístupu je i skutečnost, že dosud neexistují žádná exaktnější pravidla pro rozlišení dispozitivních a kogentních právních norem. Jejich rozlišení je přitom pro adresáty právních norem zásadní, neboť dává odpověď na otázku, kam až sahá jejich svobodná sféra, konkrétně tedy, je-li ohledně určité právní otázky smluvní volnost umožněna nebo nikoliv. Absence příslušné systematiky a živelnost a subjektivnost tohoto přístupu pak...
|
|
|
Spojování podniků a soutěžitelů a ekonomická kritéria
Gonda, Pavel ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Pelikánová, Irena (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Spojování podniků a soutěžitelů a ekonomická kritéria Abstrakt: Kolébkou právní úpravy koncentrací jsou Spojené státy americké. Při aplikaci právní úpravy koncentrací docházelo ke změnám v přístupu při jejich posuzování v návaznosti na zrovna převládající myšlenkové proudy (ekonomické školy - např. chicagská škola atd.) a míru státní regulace ekonomiky v jednotlivých obdobích. Protisoutěžními účinky spojení mohou být jednostranné nebo koordinované efekty. Oba efekty se vzájemně doplňují a nemusí být od sebe ve všech případech odlišitelné. Vzniku těchto negativních efektů spojení může být zamezeno v důsledku zvýšení efektivity spojeného podniku. Posuzování koncentrací - resp. posuzování otázky, zda příslušné spojení má či nemá za důsledek podstatné zmenšení soutěže (SLC test), náleží USA soudům, přičemž žalobci mohou být jak soukromé osoby dotčené spojením, tak jednotlivé státy, tak federální úřady, konkrétně FTC (Federal Trade Commission) a DOJ (Department of Justice). Těmto federálním úřadům jsou zároveň notifikována spojení jednotlivých podniků dle Hart-Scott-Rodinova zákona. Posuzování koncentrací v EU nebo ČR je naopak v porovnání s USA poměrně mladou disciplínou. Na rozdíl od Spojených států amerických jsou koncentrace v EU i České republice meritorně posuzovány správními úřady, kterým spojující se...
|
|
|
Nepřímá držba cenných papírů
Vondráček, Ondřej ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent) ; Pelikánová, Irena (oponent)
Disertační práce Mgr. Ondřej Vondráček LL.M Nepřímá držba cenných papírů září 2010 1 SHRNUTÍ Tato práce se zabývá fenoménem nepřímé držby cenných papírů, jež v posledních letech změnila vnímání právní podstaty cenných papírů a právních vztahů k nim. Nepřímá držba cenných papírů je relativně mladým institutem oblasti práva kapitálových trhů a práva cenných papírů. Se stejnou silou jakou globalizace transformuje pojetí obchodu se zbožím hmotného charakteru, přeměňuje i tržní prostředí abstraktních výtvorů, jimiž jsou cenné papíry a práva k nim. Působením této metamorfózy přestávají být cenné papíry obchodovány jako zboží, které je třeba fyzicky doručit či předat, a jsou čím dál tím více obchodovány jako nehmotné objekty, jejichž cirkulace probíhá pouze prováděním elektronických záznamů na účtech cenných papírů. V dobách, kdy finančním trhům dominovaly listinné cenné papíry, měl majitel cenného papíru přímý vztah jak k cennému papíru, tak k emitentovi cenného papíru. Díky dvojí právní fikci, jež jednak vtělila práva s cennými papíry spojená do listiny sloužící jako hmotný nosič záznamu těchto práv, a jednak přiznala této listině status věci movité, bylo umožněno majitelům cenných papírů nakládat s cenným papírem jako s jakoukoli jinou hmotnou věcí. Revoluční myšlenka vtělená do právní fikce inkorporující práva...
|
host ::
RSS.