|
|
Marriage spirituality in the life and work of Mons. Viliam Hoťko
Ulianková, Andrea ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Pelc, Bogdan (oponent)
RESUMÉ Andrea Ulianková, SNUBNÁ SPIRITUALITA V ŽIVOTE A DIELE MONS. VILIAMA HOŤKU. Praha 2006, 45 s. Vlastnou témou práce je jadro spirituality slovenského kňaza Viliama Hoťku, ktorým je snubná spiritualita. Približuje nám tému snubnej symboliky ako východisko snubnej spirituality ako ju nachádzame v starozákonnej tradícii, v novozákonnej tradícii, v liturgii a v kresťanskej mystike. Podstatou práce je život a dielo skúmanej postavy a systematická prezentácia snubnej spirituality. Jadro snubnej spirituality Viliama Hoťku spočíva v zdoraznení duchovnej reality daru bytostného zjednotenia s Bohom skrze Ježiša Krista v Duchu Svätom. Práca predkladá prežívanie snubného aspektu spirituality v komunite Gratia, ktorá stojí na duchovnom základe Mons. Hoťku, a ktorá zdieľa jeho osobnú charizmu a spiritualitu.
|
|
|
Theological View of the Mission of the Church and the Christian in the Present-day Society: J. B: Metz - H. Küng.
Kutarňa, Andrej ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Andrej Kutarňa Teologický pohľad na poslanie Cirkvi a kresťana v dnešnej spoločnosti: J. B. Metz - H. Küng (Bakalářska práce) RESUMÉ Práca sa pokúša priblížiť styčrné body ako aj rozdiely dvoch pohľadov na poslanie kresťana a Cirkvi vo svete. Na jednu stranu kladie Johanna Baptistu Metza koncept Compassion, vychádzajúci predovšetkým zo sociálnej filozofie, naproti nemu potom stavia Hansa Künga Projekt Weltethos. Oba koncepty si kladú za cieľ vytýčiť určitý súbor regulatívnych pravidiel pre lepšie a spravodlivejšie fungovanie spoločnosti a medziľudských vzťahov. Metz k tomu dospieva "negatívnou cestou" - poukázaním na univerzálnu negatívnu skúsenosť utrpenia, ktorá implikuje imperatív konať tak, aby ľudské činy nikomu neposobily utrpenie. Na druhej strane Küng formuluje pozitívne nutnosť globálneho "étosu" založeného na vzájomnom poznávaní, rešpektovaní a usilovnom rozvoji dialógu. Ich spoločnou snahou je teda vytvoriť priestor slobody, otvorenosti a dialógu tak pre každého jednotlivca v medziľudských vzťahoch, ako aj v globálnom meradle pre každý národ, kultúru a náboženstvo. Rozdielny je však charakter úvah dvoch zmieňovaných teológov. Zatiaľčo Metzove myšlienky sú skor filozoficko-teologicko-sociologickými špekuláciami, u Künga čitateľ objavuje priame praktické aplikácie posolstva evanjelií.
|
|
|
Crisis of man's trust in God
Hotárová, Elena ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Pelc, Bogdan (oponent)
RESUMÉ Elena Hotárová, KRÍZA DOVERY ČLOVEKA VOČI BOHU. Praha 2006 Bakalárska práca predstavuje súčasnú problematiku krízy dovery moderného človeka vo vzťahoch k druhým ľuďom a k Bohu na základe aspektu teologického a psychologického. Pojem dovera ako prejav teologálnych čností je objasnený na základe biblických východísk a systematickej teologickej reflexie, ktorá zahrňa pohľad teológov. Antropologický aspekt sa odráža v priblížení psychologického pojmu dovery a emocionálného zranenia a tiež v základnom načrtnutí mechanizmu vzťahov medzi doverou v človeka a doverou v Boha. Autorská časť naznačuje niektoré formy a sposoby vnútorného uzdravenia kresťana i neveriaceho človeka, bytosti celistvej a originálnej, ktorá nachádza svoje plné uzdravenie jedine v hlbokých vzťahoch dovery. Uzdravenie je prezentované ako proces uskutočňujúci sa prostredníctvom Boha a ľudí.
|
|
|
Teologie a spiritualita eucharistické adorace v nauce a praxi církve po 2. vatikánském koncilu.
Tomšíček, Stanislav ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Pelc, Bogdan (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce bylo zaměřit se na eucharistickou úctu mimo mši svatou v učení pokoncilního magisteria a na to, jaká je následná praxe eucharistické adorace. Diplomovou práci jsem rozdělil do tří hlavních kapitol. V první kapitole jsem nejprve krátce shrnul používání pojmu fons et culmen v koncilních dokumentech a poukázal jsem na vztah eucharistie s Nejsvětější Trojicí. Druhý vatikánský koncil vyzdvihl slavení eucharistie, které je pramenem křesťanského života a jeho cílem, ke kterému směřuje činnost církve. Slavení eucharistie je tedy počátkem i cílem eucharistické úcty. Proto jsem nejprve nastínil pojetí eucharistie jako díkůvzdání a chvály, oběti, památky a jako hostiny. Tyto aspekty eucharistie se také odrážejí ve spiritualitě eucharistické adorace. Ke konci první kapitoly jsem ještě připojil podkapitolu o přítomnosti Krista v eucharistii. V eucharistii je přítomen Kristus, Bůh i člověk, a proto se eucharistii prokazuje náležitá úcta. Ve druhé kapitole nejprve předkládám shrnutí historického vývoje eucharistické úcty až do Druhého vatikánského koncilu. Poté jsem se zaměřil na koncilní a pokoncilní dokumenty magisteria, věnující se tématice eucharistické úcty. Tyto dokumenty zdůrazňují sepětí eucharistické adorace se slavením eucharistie. Eucharistická úcta prodlužuje sjednocení s Kristem,...
|
|
|
The question of miracles in non-christian religions
Adamczyk, Piotr ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Resumé "Problematika zázraku v nekřesťanských náboženstvích" Piotr Adamczyk Tato diplomová práce pojednává o otázce zázraků v nekřesťanských náboženstvích. Pojem zázrak je podstatnou částí všech náboženství, tj. i křesťanského. Ve všech náboženstvích existují neobvyklé božské zásahy. První kapitola se zabývá zázrakem z hlediska katolické teologie, zejména pojetí zázraku v díle Sv. Augustina a Sv. Tomáše Akvinského. Mimo to se v této kapitole nachází současná definice zázraku. V druhé kapitole se nachází popis pojetí zázraku v Novém a Starém zákoně. Třetí kapitola prezentuje etnická náboženství s jejich pojetím zázraků, které vykonávali panovníci, šamani a jogíni. Čtvrtá kapitola pojednává o otázce zázraku ve vztahu k dvěma univerzálním náboženstvím, tj. buddhismus a islám, která ovlivnila dějiny náboženství a z tohoto důvodu byla samostatně pojednána. Měli bychom pochopit zázrak jako božské znamení, které patří k základnímu pojetí tohoto termínu a které neexistují pouze v křesťanství. Dějiny náboženství potvrzují, že ve všech náboženstvích, které byly prezentovány, existují božská znamení, která by mohla být interpretována jako zázrak.
|
|
|
Pseudo-náboženské prvky v diktátorských systémech. Na příkladu Turkmenistánu
Krbec, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
1 Jan KRBEC RESUMÉ bakalářské práce na téma: PSEUDONÁBOŽENSKÉ PRVKY V DIKTÁTORSKÝCH SYSTÉMECH. NA PŘÍKLADU TURMENISTÁNU Cílem práce, napsané v oboru fundamentální teologie, je vytvořit za podpory poznatků empirických věd teologickou studii, analyzující problematiku elementů, které ve veřejném životě novodobých diktátorských systémů připomínají náboženství, respektive jeho úkony a reálie. Studijní část elaborátu je tvořena dvěma kontinuálními oddíly a jejich souhrnem. První oddíl, jenž se převážně opírá o autoritu děl Hanse Maiera a Hannah Arendtové, zcela elementárně uvádí do sféry odborné terminologie aplikované na problematiku diktátorských režimů: jednak sezna- muje s obsahem klasických termínů despocie, autokracie, tyranie a diktatura, jednak poodhaluje základní rysy teorie totalitarismu, jíž její tvůrci bezprostředně reagovali na meziválečnou politickou situaci v Rusku, Itálii a Německu, pro níž se dosavadní názvosloví jevilo již málo výstižné. Vedle jmenované teorie je stavěno jiné teoretické pojetí, v němž jeho autoři, Eric Voegelin a Raymond Aron, označili ruský komunismus, italský fašismus a německý nacismus jako politická náboženství. Tato teorie akcentuje zřejmý protiklad mezi často fanatickým ideologickým potíráním křesťanských vlivů v rámci uvedených diktátorských systémů a absorpcí určitých...
|
|
|
Povolání člověka ke svatosti v intencích Lumen gentium
Recinová, Irena ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Pelc, Bogdan (oponent)
RESUME Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Diplomová práce: Povolání člověka ke svatosti v intencích Lumen gentium Autorka: PhDr. Irena Recinová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Mireia Ryšková, Th.D. Datum: duben 2007 Cílem diplomové práce s názvem Povolání člověka ke svatosti v intencích Lumen gentium je aktualizace povolání křesťana ke svatosti v kontextu doby počátku 21. století tak, jak bylo nově představeno na Druhém vatikánském koncilu. To znamenalo nové nasměrování misijního a evangelizačního úsilí církve do třetího tisíciletí. Povolání člověka ke svatosti je dar Boha člověku. Je to individuální nabídka od Boha - pozvání, na které má každý člověk svým životem v každém přítomném okamžiku odpovídat. Neexistuje recept, jak se stát svatými, neboť z pohledu Boha člověk už svatý je - a přesto ještě svatý (z pohledu nás, lidí) není. Svatost není ani korunovace na konci dobře prožitého života, ani odměna až jednou na věčnosti, ale každý přítomný okamžik, v němž člověk v duchu evangelia odpovídá Bohu na jeho dar lásky svou láskou. Práce je rozčleněna do šesti kapitol, které jsou navzájem propojeny logickým sledem: objasnění pojmu svatosti a povolání, pohled na současný svět a následné přijetí konstituce Lumen gentium včetně pohledu na postavení katolické církve v České republice. Práce končí...
|
|
|
The interreligious Dialogue and the Missionary Activity of the Church
Wojdyła, Stefan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Resumé "Mezináboženský dialog a misijní působení Církve" Stefan Wojdyla Tato diplomová práce pojednává o mezináboženském dialogu a misijní činnosti Církve. Tato práce chce poukázat na vztah mezi dialogem a misijní činností, tj. zda toto souvisí či nikoliv. První kapitola vysvětluje základní pojmy, jako například dialog, náboženství, mezináboženský dialog a misijní činnost ve vztahu k dialogu. Druhá kapitola podává popis dialogu mezi křesťanstvím a judaismem. Třetí kapitola pojednává o dialogu mezi křesťanstvím a islámem. Čtvrtá a poslední kapitola se zabývá dialogem mezi křesťanstvím a buddhismem. Katolická církev propojuje mezináboženský dialog a misijní činnost. Tato touha byla formulována II. vatikánským koncilem v dokumentech Ad Gentes a Nostra Aetate. Opravdový dialog je propojený s misijní činností, protože křesťanství chce sdílet víru s jinými lidmi. Mezináboženský dialog má být základem křesťanské víry, jinak neodpovídá křesťanské identitě: jedno nemůže existovat bez druhého. V tomto pohledu můžeme říci, že misijní činnosti a mezináboženský dialog se prolínají, i když nejsou totožné. Nemůžeme volit jedno a opomíjet druhé. Tento způsob dialogu, jako součást misijní činnosti Církve má svůj zdroj v Bohu, což znamená, že dialog patří ke křesťanskému povolání.
|
|
|
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii
Regner, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii Jan Regner Resumé V práci nazvané "Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii" se autor pokusil poukázat na přínos díla Bernarda Lonergana, zvláště jeho svérázné teorie poznání, pro teologickou metodologii. U základů této práce leží otázka, nakolik je i dnes důležité, aby se teologie zabývala svou metodou a otevřela se interdisciplinárnímu dialogu s přírodními vědami na jedné straně a filozofií na straně druhé. Po úvodu následuje kapitola s úvahou nad situací a úkoly teologie v době rychlých socio-kulturních proměn. Několik řádků autor věnuje Lonerganovu životu a dílu. Nechybí ani malý exkurz do teorií pravdy, nezbytný k předběžnému zařazení Lonerganova pojetí mezi nejdůležitější noetické pozice. Popis hlavních rysů Lonerganovy teorie poznání, v které autor popisuje strukturu lidského poznání, stanoví zásadní část této kapitoly. Náčrtem jednotlivých poznávacích operací, které dělí na úroveň empirickou, intelektuální a racionální, se Lonergan pokusil položit základy k jakési univerzální metodě, aplikovatelné nejen v přírodních vědách, ale také v teologickém bádání. Kapitolu uzavírá distinkce mezi latentní a explicitní metafyzikou. V následující kapitole pak autor hledá odpověď na otázku, jaká je metoda, či spíše metody v teologii....
|
|
|
Recepce učení patristických otců ohledně papežského primátu na Prvním vatikánském koncilu
Mariae, Seraphina ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Souhrn V tradici Církve můžeme nalézt její sílu. A církevní Otcové jsou právě hlasatelé této tradice pro život Církve tak nepostradatelné. Jejich prostřednictvím se dovídáme o životě Církve už od jejích počátků, od jejího založení. Dále se pak dovídáme o všech možných peripetiích a problémech, které Církev a její učení v průběhu staletí provázely ale i zároveň formovaly a daly tak dnešní podobu dogmatickým formulacím i filosofickým tendencím, které v křesťanství ovlivňují základní postoje ve vedení Církve. Tato práce seznamuje čtenáře okrajově s historickým vývojem dogmatu o papežském primátu a hlavní vlivy, které jej v průběhu vývoje ovlivňovaly. To je seznámení s některými významnými spisovateli, kteří tento vývoj svými díly nějak poznamenali, ale i vnitrocírkevními spory, na kterých se často některé otázky vykristalizovali, tedy dovyjasnily a dostaly tak svůj dnešní stav, ale svůj nemalý podíl na tomto vývoji však měly i hereze, při obraně proti nim, bylo opět nutné umět onu čistou nauku jasně definovat. Určitá část práce se týká Prvního vatikánského koncilu a událostí okolo něj, protože právě tam se odehrála nejdůležitější část v učení o primátu v církvi. Jestliže jsme si předsevzali seznámit čtenáře s pohledem církevních otců na tuto problematiku, bylo nutné alespoň náznakově uvést čtenáře do tématu...
|
host ::
RSS.